A dneska padla!

Je pátek, deset hodin dopoledne. Aktuálně mě žádná práce nehoní, ale především mě začalo píchat v bedrech … a to mi výrazně kazí náladu. Pohybu jsem tento týden moc neměl, není se čemu divit. A tak půjdu odpoledne na kolo. A zítra do lesa. Což mi připomíná, že jsem tu dva dny štípal (malé) špalky do rázíků … a záda mě z toho bolely až běda. Takže pohyb byl, a ta bolest zad byla taková ta „od práce“. Tahle píchutí tuhle a tadyhle … to je něco jiného, zlověstného.

Inu co. Dopiju kávu, doblognu … a asi květinářce trochu uhladím web. Poté, co jsem „nejkreativnější“ část dne strávil hodinovým hledáním záhadné javascriptové chyby za občasného píchnutí v bedrech, se mi nic vážného dělat nechce. V praze bude času dost.

A taky si chci uklidit stůl. Všechny ty obálky s výkazy od socka a zdravka, výpisy z účtů … přiznání podáno, přehledy doporučeně odeslány. Ale co srandy s tím bylo. Loni jsme se vzali, bydlíme u ivončiných rodičů, a další životní krok klepe na dveře – vlastní bydlení. Po naší svatbě vykrystalizovalo to, že aby časem nemuselo docházet k vyplácení ivončina táty z domu babičky napsaného na jeho prvorozeného bratra, proběhlo by toto vyrovnání rozdělením pozemku s domem. Část by připadla tátovi, respektive by byla přepsána rovnou pro nás … a měli bychom pozemek! Při místní pozemkové krizi skvělé řešení. A když je/bude pozemek, tak je potřeba co? No dobře přes dva miliony korunek na nový domeček, tedy hypotéku s dobře desítkou měsíčně na dalších dobře třicet let … jupí!

Hypotéka. Už dříve jsem to sondoval u Toma, který do tohoto všeho dělá. Že si jako správný parazitující OSVČ „optimalizuji“ daňové přiznání na co nejnižší zisk, to mu bylo jasné, nic zvláštního. Jenže ivonka má v nemocnici smlouvu na dobu určitou, a to je pro hypotéční banky totéž jako kdyby byla nezaměstnaná. Sakra. Inu co, kolik že jsem loni vydělal já sám? Hm, dobrý. A musím vykazovat nějaké náklady? Nemusím, pokud nechci, zajímavé … takže jaký by mi z DP vyplýval měsíční čistý příjem, kdybych „neoptimalizoval“? Ty vole, dobrý! Zkonzultovali jsme to s Tomem, že takto by to šlo, a raději několik desítek tisíc nákladů vykázat, protože v bance nejsou blbý. Horko těžko jsem dal dokupy 35 000 nákladů (a to jsem loni kupoval noťas za 25k). Hypotéka by nebyla problém, a že to ještě nechá propočítat specialistou. A já se jal vyplňovat přiznání, přece jen se termín podání blížil.

Ty vole to mě poser na holý záda! Před lety jsem si (chybně!) spočítal, že dokud nebudu mít roční příjem kolem 900 000 Kč, tak díky slevám na dani atd nebudu žádnou daň platit. No tehdy jsem to asi nějak zmatlal, ale v té představě žil dál, a když na mě z DP vyskočilo, že mám uhradit daň bratru přes 40 000, tak mě málem mrdlo. Že budu při násobně vyšším zisku muset za minulý rok doplatit zdravko a socko, to jsem předpokládal, ale dalších 60 000 navrch, to by mě poslalo do kolen, kdybych se právě zoufale netočil na židli.

Poté, co jsem vykázal ještě nějaké náklady, se ta částka ze sto posraných tisíc snížila na necelých osmdesát tisíc. Dilema se tím příliš nezměnilo. Chceme-li někdy v čase do března 2015 zažádat o hypotéku a mít šanci ji dostat, pak musím sáhnout kurevsky hluboko do svého účtu, a poslat osmdesát tyček přímo do černé díry státního rozpočtu. A nebo vykážu náklady opět paušálně, ušetřím osmdesát tisíc, daň nebudu platit žádnou nebo jen minimální, zálohy na socko zdravko zůstanou cca stejné, a další rok nebudeme mít nic než jeden pokoj. A po roce budeme postavený před úplně to stejné dilema.

A jak to nakonec dopadlo? Vyšlo najevo, že ivonka má sice smlouvu na dobu určitou, ale již jednou prodlouženou. To je pro banky pozitivní signál, takže najednou její příjem lze započítat, a o tolik méně je třeba „ode mě“ … a vychází to přesně na zisk, kdy místo „přesných“ nákladů (a doplácení 80k na dani a doplatcích) vykážu náklady paušálně, zaplatím něco přes litr daň (poprvé v životě!), socko doplatím v řádech tisíců, a na zdravotku mám dokonce 9 Kč přeplatek. 

A infarktová situace se rozplynula a vše se vrátilo do správných kolejí. Daň zaplacena, DP a přehledy podány, trvalé příkazy změněny … slunce svítí, vrba nad dvorkem se zelená novými lístky, a nějaká slepice tam kvoká jak prokopnutá.

před čtyřmi roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.