A jako již tradičně...

Z vlaku. Hágen si může stěžovat jak chce, že se u mě přes víkend nic neobjeví, ale… to mám jít vykrást banku, abych měl o čem psát? :) To chce souhru více faktorů, výčtem jen náladu, čas, zážitky,… atd. Při psaní nadpisu mě taky napadlo, že bych se mohl vymluvit na stále častějším psaním ve vlaku získaný ostych z jiného prostředí. Tedy že mohu psát už jen ve vlaku a doma se mi podobná atmosféra jen těžko navozuje. Natož na koleji nebo na esúzetku :)

Ty dva tři dny v praze byly také trošku hektičtější (dva testy), i když čas na zdravé střílení do nevinných elektronů v counter-striku se také našel a dokonce jsem zašel i smočit fousy ke trojce při sledování hokeje s američany. Kdo by si hned po jednom testu nedal menší rest přes učením na další.

A vědět, jaké delirium si při učení na test ze základů účetnictví prožiju, tak se v u trojky raději uchlastám k smrti třeba i při sledování provinčního turnaje v šachách mentálně postižených. Děs běs. Bylo to celkem samostudium, s nepravidelnou docházkou to ani jinak nešlo a principy a zákonitosti tohoto potrhlého oboru mi do hlavy lezly jen těžko. Vrchní účetní lucentu jakub mi nabídl projití nějakého nevycházejícího příkladu, tak mi tam pak chvilku s ostatními hledal (a nacházel) chyby v příkladě, který jsem kompletně opsal z řešení, jež bylo na následující stránce… jen jsem si to neuvědomil a jelikož mi do té doby žádný nevyšel, tak jsem prostě jen namátkou vybral jeden z těch, na které jsem se díval – a právě ten vyřešený :) Nu což.

Dnešní test byl divoký, ale naštěstí nebyl postaven na oblíbené struktuře půl hodiny počítání a prezentaci finálního výsledku, na kterém jediném záleží. K tomu jsem se totiž ani nedostal (ani nesnažil) a doufám, že posbírám dostatek bodů za správné odpovědi u dílčích výpočtů.

Opačným případem byl pro změnu test z datového modelování minulý týden, který se skládal ze tří částí a ze kterého mám (stejně jako spousta dalších) nula bodů ze tří kvůli nějaké chybě v prvním modelu, od kterého se odvozuje druhý a třetí, tudíž ani ty dva nemohou být dobře. Pěkně podělaný systém. Jak napsal jeden z nespokojených studentů v diskuzi, to už rovnou mohlo být hodnocení 1 nebo 0, líp by se to sčítalo :) Nezbyde mi než zazářit u zkoušky.

Na vysočině je krásně. Jsem asi 25km od domova a nebe je modré, sluníčko svítí (a já vidím na lcd kulové)… a v praze jsem mokl jak slepice. Ještě při čekání na devítku na husinecké jsem si říkal, jak jsou hradčany v dálce podivně tmavé a temné. Samozřejmě jsem věděl, že za tím bude dvoudenní deštivé počasí, ale příchozí slejvák mě přesto překvapil :) V šalině pohoda, ale pak mi nezbylo než dosprintovat nějakých 200 metrů na kolej a ani nepromokavá bunda s kapucí mě od vody neuchránila. Být na pokoji někdo z kluků, tak by se doslechl takové spousty sprostých slov, až by musel ke zpovědi. Nikdo tam ovšem nebyl, tak jsem si jen tak zežmoulal bagetu (oběd), sbalil se a vyrazil na hlavák.

Po dlouhé době jsem se opět vezl v dětském kupéčku a důkladně přečetl celé noviny. Abych byl in the picture. Nic jiného, co bych o právě probíhající cestě domů mohl napsat, mě nenapadá. Teď v couráku si už uvědomuji pouze vtíravou bolest zad a zařízlý džíny, možná tak ještě hlad a žízen… člověk je líný nalít si na koleji do petky vodu a tak raději suší celou cestu hubu :) ty čtyři hoďky to přežiju. Ale vždycky přemýšlím, zda to má nějaký znatelný dopad, zda se mi třeba chce víc spát, nebo bych jen pořád koukal doblba, atd atd. Ivka by to věděla. Ten můj malý biochemik :)

Hm, přece jen se mi to vrnění v kapse nezdálo, bylo to prozvonění. Bývalá expřítelkyně. I když, spojení bývalá bývalá přítelkyně trochu pokulhává. Jestli si chce povídat, ať napíše, já už přetahuju limit smsek v paušálu a každá korunka dobrá, blýží (ano, fakt jsem to napsal) se dovolená a peníze potřebovat budu. Stejně tak nedopadla brigáda, vypadá to tedy na zařízení živnosťáku a začnu nabízet svoje webdesignerské schopnosti trochu regulérněji.

Sedím ve vagónu, bundu jsem sundal před deseti minutami… a právě proto mi svěží zeleň okolní krajinky přijde maximálně nepatřičná. Čekal bych zimu, respektive zimou, chladem a podzimním počasím jsem sem dojel, a najednou jaro v nejvyšším kvaltu. Bylo mi divné, když ivonka psala, že se pojede projet na kole a já přitom koukal v kutné hoře na sychravé nádraží v lehkém dešti. 150 kilometrů, co to dnes je, že?

Skončil semestr a rok pokračuje do nejoblíbenějšího období. Tak se mi to líbí. To zase ten zimní bude peklo. Tepla bude ubývat, světla taky, praha bude hnusná jak… jak brno, a žádné vyhlídky na zlepšení. Ale to je ještě daleko.

Za deset minut jsem na konci své cesty po kolejích. Už se těším na pořádný kus jídla… třeba i dva.

před 13 roky | VŠE Ze života | 5 komentářů

Komentáře

1 | lukyn.v | před 13 roky | album750.blatouch.net

Bývalá expřítelkyně. Dobrej pleonasmus. :-)

reagovat

3 | pif | před 13 roky | www.pifik.com

pouziju u maturity x)))

reagovat

4 | kubiis | před 13 roky | kubiis.mysteria

pleonasmus…wow…sice uz mam po maturite, ale zase jsem o neco chyrejsi…to je krasnej pocit.. :)

reagovat

5 | lucka | před 13 roky

…napiš knihu (jako brigádu), pak si vyžádám autorský autogram :-) praha hnusná jako brno mě rozesmála :-)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.