A nakonec...

Jsem utahaný, unavený, ospalý. Chce se mi vrčet místo psaní a místo psaní spát. Nemyslím si také, že bych dnes mohl napsat cokoli objevného či zajímavého.

Info schůzka s mikroregionem (menší, příjemná, hezká, 25let, vdaná), lítání po rozbřečkovaném městě po nákupech, co chvíli ve skluzu (koly po břečce), druhá info schůzka se z důvodu absence starosty nekonala. Stejně ještě není na RS2 co ukazovat…

Domov, kompl, RS2, bolest hlavy, mizerná nálada… ale příjemné uklidnění u filmu Baraka. Nepadlo v něm jediné slovo a nejlépe jej popíše text za uvedeným odkazem. Kdo tohle neviděl, neuvěří… nádherné. A místy neskutečně hrozné.

Ale film beze slov uspává a posledních deset minut jsem stejně jako sestra prospal. Ale hezké, hezké a hezké… filmový klub ČT je opravdu kvalitka za kvalitkou. Jen tak dál, pánové.

On to ani nebyl film. Spíše dokument o krásách našeho světa. Doporučuju.

Opět jen zírání do monitoru… nic moc jsem neudělal, jen jednoduchoučkou vnitřní komunikaci autorů a většinu scriptu na upload obyčejných dokumentů. A plánů mám ještě moc… snad na koleji.

Zítra pojedu za ivkou. Je se zánětem očička doma, ale do týdne by měla být fit. Děvčátko moje nešťastný… sestra ovšem touží po návštěvě dízy, kam bych ji musel zavézt, což znamený, že u ivky nezůstanu přes nos. Bylo by to krásné rozloučení před začátkem školy, ale to bych si musel pořídit vlastní auto. Takový touhy ovšem nemám.

Blíží se škola a to mě opět vůbec netěší. V rozvrhu mám málo kreditů, snad se mi povede tam ještě něco nacpat… tenhle semestr si musím vzít nějaký tělák a to považuju za opravdový vopruz, ale snad to nějak ustojím. No a hlavně… začně škola.

Do hajzlu…