A proč bych tě zase něčím neoblboval

… když nemám co dělat.

Tak nějak uvolněně čekám na hodinu, jež bude vhodná k vyražení, výrazu… heh, no prostě k odjetí na akci. Bude nás tam asi 16 kluků a 2 holky. Však jaké s tím dnes byly čachry… ale popořadě.

Že musím poséct trávník, jak jsem slíbil tátovi, to jsem si uvědomoval. Patrně i celou noc, neboť jsem nervozitou(?) průběžně probouzen po 15 minutách počínaje časovým údajem 19:05, tedy pět minut po sedmé ráno. Kdoví, v jakém časovém pásmu můj budík vegetuje. No, musel jsem vstát po osmé, abych ten lán před domem stihl posíct.

A ještě jedna věc, když už to chci mít všechno časově popořádku. Včera mi zkolaboval mobil a žadonil o nabíječku. Ta je ve třetím patře, v mém podkroví, a neboť jsem tam co je den dlouhý nevlezl, tak jsem si umřelého mobilu nevšímal. A v 1:30 jej zapojím, pípne smska se změškanými hovory. Tami zjišťuje, jak jsem dopadl u maturit a… eva? No jasně, evča se zítra nemá jak dostat do city na půl dvanáctou :) S tím, že bych pro mi mohl dnes zajet a vzít ji, jsem počítal již včera. Prozvonil jsem ji, aby věděla, že vím, že mi volala, mobil pípne a evča v tu půl druhou volá zpátky. Právě se vrátila domů, sama se diví, že nespím, což mě jen rozesměje, ale já hlavně souhlasím s tím, že bych ji svezl a domluvím se s ní na čase. Oukej…

Ráno, v 8:45 se před domem rozeřve krvelačná sekačka a za hoďku a kousek nemám co dělat. Trávník posekaný. Parádní golfík. Jindy bych ještě hodinu spal… do sprchy, do kuchyně, do mikrovlnky, do bříška, do kvádru (S=a.b.c), do autí a do lesů pro evču. Nějak si to přelož, mám evidentně hravou.

A víš proč? Protože jsem si vzpomněl na evču. Představil si její tvář, vybavoval si smích na druhé straně mobilní sítě, elegantní slečnu nastupující do auta… v tento okamžik nemohu a přesto mohu být smutný.

Škola… třídnické hodiny, domlouvání akce, dárku pro třídního, chaos, nadávky, neshody, a blah blah blah… ještě ráno se mi na akci moc nechtělo, teď se těším. Jen ty baterky mám jen jedny, druhé (silnější) papají proud a ještě den budou. Krávy jedny nenažraný…

Odpoledne v aule sláva, čtvrťáci a oktáva na židličkách proti třídním, řediteli, někomu ze SRPŠ, komusi z pracáku, mísntímu vladykovi (místostarosta). Projevy, ovace, potlesk ve stoje, přelety stíhaček, pochodování nablýskaných pluků… ehm, nechal jsem se unést. Tedy…. tři projevy po sobě jsou na moje soustředění moc silný kafe, jak jsem si tak dnes uvědomil. Byly čteny i některé naše slohové práce, moje naštěstí ani jedna (často píšu úchylně), podle jmen si chodíme pro víza, jejich kopie, nějakou památnou kartičku od místostarosty a pár ocelových stisků rukou. Další kulturní program, přichází na řadu vyznamenání pětikilem pro ty, co si odnesli za posl čtyři roky samá vyznamenání. No, hned v prváku mi musela ulítnout fyzika. Ale tak jsem místo toho dostal knihu „100 divů přírody“ či co za výborvný prospěch v celé době studia, sportovní reprezentaci školy a vytvoření webových stránek obci xy. No ten závěr mě dostal, opravdu :)

Poslední song od našich školních superstár, při jejichž zpěvu utichly i ty nejdrzejší hlasy v řadách čtvrťáků. Když někdo opravdu umí zpívat, tak se to pozná… a pak vše skončilo. Potlesk, loučení… vypadl jsem hned, ještě jsem nebyl z auly pryč a už vytáčel mámu, že ji vezmu z práce domů autem. Pak se mě ptala, zda jsem se rozloučil s profesory, ale na to jsem myšlenky neměl… to, že se do konce školního roku do školy určitě podívám, je pro mě samozřejmé. Minimálně na sportovní den ;) Kouknout se na své nástupce. Minulý rok jsem nesportoval, o den dříve si při lovení krytu od mobilu v přehradě rozříznu patu o nějaký střep :) Nejlepší je to, že jsem si toho všiml až doma, po třech km jízdy na kole ;) „Hele, já mám nohu od krve.“ Dodávám, že onoho jara jsem s kluky začal chodit k bohoušovi na jedno. Tehdy na čtyři ;) Že by měl chmel anestetické účinky?

Co jsem to kde jsem to… jo. Ještě čekám na evču, zda chce vzít domů, o něčem takovém ráno mluvila. Domů pojede s tátou, ale… „Jak pojedeš zítra na tu akci?“ vyzvídala :) S tím, že bych ji svezl i tam, počítám už alespoň týden :) Dnes pojedu sám, zítra ráno se vrátím na totální restart systému po probdělé noci, napapání a samozřejmě vydrhnutí se ze špíny akčních okamžiků. A pak, až tam odtrajdám znovu, tak ne kratší cestou jako dnes, ale trošku oklikou, abych mohl přibrat krásnou slečnu, se kterou je každý hovor andělskou diskuzí s ďábelským podtextem, a kterou jsem dlouhé roky platonicky miloval. Nevěřím, že mě tohle někdy přejde…

Travis – Sing

Baby, you've been going so crazy
Lately, nothing seems to be going right
Solo, why do you have to get so low
You're so…
You've been waiting in the sun too long

But if you sing, sing, sing, sing, sing, sing
For the love you bring won't mean a thing
Unless you sing, sing, sing, sing

Colder, crying on your shoulder
Hold her, and tell her everythings gonna be fine
Surely, you've been going to early
Hurry, cause no one's gonna be stopped

But if you sing, sing, sing, sing, sing, sing
For the love you bring won't mean a thing
Unless you sing, sing, sing, sing

Baby, there's something going on today
But I say nothing, nothing, nothing,
Nothing, nothing, nothing, nothing

před 15 roky | Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | pif | před 15 roky | www.floex.net

co k tomu rict… v jakym regionu bydlis? jde videt ze asi nechces zverejnit sve bydliste :(

reagovat

2 | lucinka | před 15 roky

užij si to na akci :)

reagovat

3 | juneau | před 15 roky

Na vysocine.

Akce je v polovine, neco jsem naspal, stahl fotky a za pul hodiny vyrazim na druhou polovinu s profesory. Dnes se mi tam uz moc nechce, kdyz si uvedomim, ze lepsi nez vcera to uz byt proste nemuze.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.