A už je to tu zase! Zkouškové!

Týden jsem se neozval, týden jsem měl celkem co dělat. S tátou stále v nemocnici jsem pracoval kolem domu, sekal trávník (tahle činnost vždy jedině s :music: Offspring – Americana), zatloukal krtky (taky sranda),… se strejdou jsme dali do kupy čerpadlo u studánky za domem, aby se už nemuselo chodit pro vodu s kbelíky. Pořád jsem prostě něco dělal. A pokud jsem nepracoval, došlo i na učení.

On si toho možná někdo nevšiml, ale v posledních třech týdnech semestru to bylo takové divoké. V předpředposledním týdnu byl ve středu rektorský sportovní den (aka volno) – ve středu mám nejvíce hodin. V pátek jsem si volno udělal. V předposledním týdnu byl státní svátek ve čtvrtek a děkanské volno v pátek. V posledním týdnu státní svátek ve čtvrtek a v pátek jsem si jej opět udělal. A vezmu-li v úvahu, že do školy chodím jen ve středu (3 hodiny), ve čtvrtek (1 hodina) a v pátek (1 hodina) (kdy hodina = 2×45 minut), pak jsem si konec semestru celkem rozvolnil a zkouškové dorazilo celkem nevinně.

Ale dorazilo. V sobotu a neděli jsem si tedy vzal materiály a jal se na zahrádce na dece učit vedle ivonky. Sice oblečený, pže se opravdu nerad spaluji, ale přece. Sluníčko, chladný větřík, modré nebe, zelená tráva, bíle mraky, hnědé krtečáky, bílé květy okolních jabloní, lahoda. Ano, v takovém prostředí se člověk hovno naučí.

Dnes v 5:30 wake up, do auta a na vlak. Semtex do sebe a soustředil jsem se na učení až někam ke kolínu, kde jsem na chvilku přivřel oči a už jsem byl na hlaváku. Na koleji jsem zjistil, že se budu moci stěhovat až 19. května a tedy budeme mít po příletu z paříže kde spát a ani nebudu nechávat noťas x dní v pokoji s úplně cizími spolubydlícími. To je dobrá zpráva. na druhou stranu mi to zase hatí plány, pže jsem si chtěl zítra noťas odvézt domů a přivést sem zase další věci do paříže – např. druhý kufr. Ale stejně asi pojedu, další dvě zkoušky mám až ve čtvrtek ráno. Tedy, po té jedné, co mám zítra ráno. A kdyby profesor nezrušil jeden termín z dějin, tak bych měl zkoušku ještě ve středu. Každý den jednu. Ve čtvrtek dvě. A pár hodin poté odlet :)

Dnes jsem zkoušku zvládl, nakonec byl to předmět mého vedoucího bakalářské práce, který si mě i pamatuje. Se svojí otázkou jsem se popral lépe než kolega s tou jeho, ale na jedničku to nestačilo. A to jsem se tak babral se semestrálkou… holt jen podmínka k tomu, aby mohl člověk ke zkoušce. Ale je to tam, první zkouška z krku. A tak si tu teď relaxuji u blogu za staženými žaluziemi, aby nás tu slunce neupeklo.

A začnu se učit na další zkoušku. Nejlépe přečtením dvousetstránkových skript.


Táta je lepší, ruka se mu dobře hojí, ale sedět v nemocnici už 11 dní v takhle krásných dnech, to bych nepřál nikomu. Pojedu-li zítra domů, zastavím se u něj (zastávka vlaku 200m od nemocnice), pak dojede i máma. Nakonec, tátu možná pustí v týdnu domů a bude jen po pár dnech přijíždět na jakousi proceduru a pak se teprve objedná ta titanová kost až z úesej. Ale aspoň bude chvíli doma.

před jedenácti roky | VŠE Ze života | 5 komentářů

Komentáře

1 | glumet | před jedenácti roky

Jak vidím, u všech je to stejný… mně zase klepe na dveře maturita :).

Poslyš, píšeš o nějaké vlakové zastávce 200 m od nemocnice, ale to asi nebude až tak úplně pravda. Zřejmě si měl na mysli stanici Jihlava-město a těch 200 metrů vyjít nahoru ke staré nemocnici, která už je ovšem asi dva tři roky zrušená a veškerá zdravotnická péče je teď v nové nemocnici, která už je… řekněme o dobré dva kilometry od nádraží dál.

Na to kdyžtak mrkni, ať nebloudíš :).

reagovat

2 | juneau | před jedenácti roky

Kdepak, každý mluvíme o jiné nemocnici :)

reagovat

3 | fisher | před jedenácti roky

ahoj kámo…pro začátek…vůbec se neznáme, tvůj blog sem objevil čirou náhodou, přečetl sem pár řádků a teď ho čtu pravidelně…fakt seš dobrej 8-)
co sem se ale chtěl zeptat…narazil sem na deník z tvého cylisťáku 2003…to si vážně tu holku už nikdy potom neviděl?? nechce se mi věřit, že po takovym „souznění“ by byl člověk schopnej zůstat i u vzpomínek…no…

reagovat

4 | fisher | před jedenácti roky

oprava… jen u vzpomínek… btw když budeš chtít koukni sem… www.fisher.webgarden.cz

reagovat

5 | juneau | před jedenácti roky

Ne, neviděl. Teď, v tenhle okamžik, si nevybavím ani její jméno. Křestní. Už ho nevím – ale snadno ho mohu zjistit (Eva?). Kdybych neměl tento blog, už bych neměl ani tu vzpomínku na ni.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.