Age of Empires II - Impérium vrací úder

Ano, přesně tak. Žádné večerní učení, žádné šprtání, žádné úkoly, ale pařba!!! Už v buse jsem se na ní s djem domluvil, neférová porážka ode mě a od bakyho mu ležela v žaludku a chtěl mě přesvědčit o tom, že to byla náhoda a že on je ten herní g.o.d… jen jsem se tiše smál a těšil na večer. S úderem osmé hodiny začala naše seance…


Obrázek ze hry
Každá hra zčíná prehistorickou vesnicí. Paradoxně se mi její styl líbí nejvíce… kamenné stavby nejsou nic pro mě, ale pro postup ve hře je jejich inovace nevyhnutelná. Rozjíždím naplno ekonomiku, ač ne v takové míře, jak bych chtěl, neboť nevím, zda dj náhodou nezaútočí… musím tedy budovat malou armádu, vylepšovat schopnosti vojáků (zbraně, brnění), abych náhodou nedostal na prdel od bandy špinavců s klackama. Ekonomickou stabilitu tedy nastoluji pomaleji než obvykle. Útok nepřichází. Každopádně hrajeme mapu Black Forest, kdy je celé území pokryté spojitými lesy a není výjimkou, abychom byli spojeni jen úzkým hvozdem… tak jako dnes. Hned jej z jedné strany přestavím hradbami, dj o obrazovku dál udělá to samé. Izolace.



Obrázek ze hry
Jak říkám, ekonomika je moje doména, v pozdějších fázích hry se nemusím o nic starat, město jede na plný výkon i bez mého přičinění. A toho zlata, co se díky tomu sype do pokladnic na válečné výdaje…



Obrázek ze hry
Není nad pořádné sídliště :) Co baráček, to možnost postavit pět vojáčků… problém by byl, kdyby mi dj tuto osadu zboural. Vojáčci by mi samozřejmě nepochcípali, ale nemohl bych vyrábět další, dokud bych opět nevyrovnal, resp nepřekonal rovnováhu mezi kapacitou baráčků a počtem vojáků. Občas mám úchylku hrát si na městečko… bez bojování bych se obešel :)



Obrázek ze hry
Jenže bojovat se musí! V jednom místě se naše území až na úzký pruh lesa dotýkaly, z legrace jsem tam postavil pozorovatelnu, kterou mi dj briskně zničil. Pak, v okamžiku připravenosti na otevřenou válku, mě napadlo trochu jej pozlobit, těžkým katapultem vykácet les (no problem) a vtrhnout mu z nechráněné (a nečekané) strany do města a trošku mu zredukovat populaci pracujících sil. Jenže hnedle si přidupalo stádo asi padesáti slonů a problém byl na obzoru. Jako bych vehnal svoji guerilovou armádičku do šroťáku :) Modré mrtvolky jsou zbytky mé jízdy kombinované s těžkými německými rytíři Slonobijci. Dj však udělal fatální chybu: nezaútočil. Možná se bál, co čeká za průlomem… nebylo tam nic a já teprve stahoval armádu z jiných pozic.



Obrázek ze hry
A pak už bylo na jakýkoli protiútok pozdě, moji těžcí rytíři se řádsky rozkročili a nepustili za sebe nic než troubení umírajících slonů porcovaných jejich dlouhatánskými meči. Opět se opakovala situace, kdy bojovalo prvních pět slonů a ostatní přešlapovali za nimi, neboť se nemohli nikam vecpat a přiložit chobot k dílu. A rytíři tam stáli a stáli a sekali a sekali…



Obrázek ze hry
Fungující ekonomika mezitím chrlila další a další jednotky, přijela jízda (proti slonům nikterak účinná, tudíž koukala, co bude) a další střelci s palnými zbraněmi, decimující slony ajncvai. Až tam náhle žádný nebyl. Vtrhl jsem s vojáky do průlomu, kde mě čekalo téměř osudové překvapení: dobrých třicet střelců s palnými zbraněmi. Moje jednotky umíraly po řadách, dokud se do toho nevložila jízda a nezjednala trochu pořádku, každopádně neotálet dj s dalším útokem, asi bych měl co dělat a musel se stáhnout minimálně za průlom.



Obrázek ze hry
Nakonec to nebylo nutné, dj otálel a zmeškal šanci, jak si zachránit čest i život. V bitevní vřavě mí vojáci strhli pár bezvýznamných budov, což jsem jim ani nepřikazoval (uprostřed bitvy docela blbost), jen jsem někam usadil dalekonosné trebuchety ([trebušet] = katapult) a nechal jim fire at will, ať si hrají :) Trochu mě podrbali djovi bombardi, chlápci tlačící obrovská děla :) Ale co s tím chce zmoct proti hbitým vojákům? Na budovy excelentní, ale na vojáky? Záhy byli vymazáni z mapy stejně jako moje jízda, která se připletla nebezpečně blízko k dvoum opevněným hradům strážícím hlavní bránu města… a do toho všeho humbuku se dj vzdal.



Obrázek ze hry
Tohle by mě čekalo u hlavní brány… deset obranných věží, čtyři trebuchety a dva hrady. Nevím, po kolika stovkách vojáků bych byl schopen tudy projít… každopádně je vidět, jak moc se na mě dj překvapil a jak moc jsem mu zničil plány svým vpádem přímo do jeho týlu skrze neprůchodný les :) A nevím, na co si s těmi trebuchety chtěl hrát. To jsou OBLÉHACÍ zbraně, na dálku proti budovám, ne proti vojákům… co čekal? Že na něj zaútočím s mobilním hradem?

Pak jsem mu i napsal, že do dnešního dne jsem si jen hrál… teprve dnes jsem bojoval. Má o čem přemýšlet. Na příště mě čeká nová civilizace, byzantici… tak uvidíme, co s nimi dokáže. Fajn hra… také jeden způsob, jak si zlepšit náladu :)

před 15 roky | Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | lucinka | před 15 roky

no, zajímavý, že dj má pořád jen slony a ty žádný nemáš, nebo to tak aspoň vyplývá z textu, a přesto seš v pohodě :-)

reagovat

2 | juneau | před 15 roky

kazdy hrajeme za jiny narod a ty se lisi specialni jednotkou. Ja mam pesi rytire, on slony… teda, on je mel ;)

reagovat

3 | lucinka | před 15 roky

aha, díky za vysvětlení

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.