Bangarang!

Inu, Skrillexův randál mě v poslední době docela zaujal. Ale především proto, protože tahle „hluková muzika“ je v mém případě ideální pracovní doprovod. Když mi do kódu zpívá Záviš nebo Tomáš Klus, tak mě to odreagovává, ale když se rozjedou tyhle elektronické srandy, tak mě to popohání … pracuje se mi při tom dobře. To stačí.

Půl dvanácté, kávička. Popravdě … v televizi jsem zahlédl nějaký dokument ze Srí Lanky se Zikmundem? A byli tam sloni. Vypadali … přesně jako sloni v Age of Empires II. Tam se mi vždycky líbilo, jak reálně tam měli slony zpracované. A celou dobu nemyslím na nic jiného, než jak si teď v noci zahraju nějakou mapku. Se slonama. A tak jsem si uvařil kávu. Ale nejdřív ještě doženu nějaké resty. Možná.

Divoce jsem bušil celý den, až jsem s tím v 16:05 sekl a řekl si „Jedu na kolo!“ Objel jsem celou přehradu a trasu na dle předpokladu dvě hodiny bych ujel za hodinu, kdybych na různých místech nerozjímal. Dřel jsem jako kůň a nedaroval si odpočinek, nohy bolely, ale pak jsem do sebe lupl dva hroznový cukry … a najednou jsem si během rozjímání uvědomil, že už pět minut šlapu naplno po rovince třicet v hodině a vůbec necítím únavu. Další dva cukry a osm kilometrů do kopce dvanáctkou bez známek únavy. Opravdu to funguje tak jednoduše? No funguje, potvrdil jsem si to už hodněkrát. 

V týdnu jsem vytáhl na kolo i ivonku, na jendu polňačku nad údolí. Na jaře jsem ji párkrát projel, krásná krajinka i výhledy, ale letní deště ji docela vydrhly a nyní to bylo samé kamení. Ivonka nadávala, ale statečně šlapala. A pak bylo třeba se vyhnout jedné větvi a přejet z jedné koleje do druhé, vzala to moc kolmo a v té pomalé rychlosti zadním kolem z koleje nevyjela, a přední se jí v druhé koleji stočilo a jak se snažila silou zabrat, tak nesesedla ze šlapátek a skácela se plnou vahou do kamení cesty. Ještě teď mě mrazí při tom výkřiku hrůzy v pádu a hysterickému sténání z šoku a bolesti. V koleni díra div ne na kost, to stejné loket, se kterým se neodvažovala ani hnout, … děs. Bezmocnost. Ale asi to bude bez následků. Když si představím ty svoje rajdy na hraně hrany, … kdybych se při těch položil jak ona, tak jsem bez přehánění dolámaný na roky dopředu. Aspoň že by si mě na Latitude po pár hodinách vyhledala a zjistila, kde ležím. Měl bych se pojistit.

No a teď k té práci, káva je dopita.

před pěti roky | Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | -hgn- | před pěti roky

skrillex a juneau… kdo by to do tebe před pár lety řek:)

reagovat

2 | juneau | před pěti roky

No dejvid se taky moc předpokládat nedal :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.