Bez právní čistoty to nikdo financovat nebude ...

Jop. Hypo se zasekla na neexistenci „právního přístupu“ k pozemku, a banka peníze nepošle, dokud nebude v katastru na sousedním pozemku zapsáno věcné břemeno, respektive nově služebnost stezky a cesty. Tečka. Problém by to být neměl (och, jak ošidná věta při řešení nemovitostí …), sousedka je velmi vstřícná… taky lepší, když se vám přes silnici nastěhuje mladá rodina než [doplň oblíbenou rasu / národnost uprchlíka]. Problém je ale to, že tento týden se horko těžko stihne návrh na zápis do katastru, který bude na dalších 20 dní zaplombován, a po této lhůtě bude mít teprve katastr 30 dní na provedení vlastního zápisu. Ten tedy většinou vyřídí za 2–3 dny … jenže to už se nyní bavíme skoro o měsíci čekání (od dnešního dne). Takže cca poslední týden listopadu. Teprve pak bude služebnost oficiálně zapsána v katastru, a banka uvolní peníze do advokátní úschovy. Kupní smlouva, respektive advokátka se pak hne směrem vpřed, do tří dnů (nebo osmi?) dojde na katastr s návrhem na zápis vlastnického práva … a poběží další dvacetidenní plomba, a pak zase pár dní, než se naše vlastnictví objeví v katastru. Sice se projeví retrospektivně k datu vložení návrhu na vklad, ale to je celkem k prdu, pokud se s majitelkou nedomluvíme, že bychom dům převzali už tehdy (nakonec je to jen na ní, od kdy nás tam nechá bydlet). Ona je to stejně zajímavá věc. Kdyby se 20. listopadu vložil návrh na vklad do katastru, tak až do dejme tomu 15. prosince je vlastníkem majitelka. Ale 16. prosince dojde k zápisu vlastnického práva, které bude vyznačeno od 20. listopadu a my budeme majitelé pozemku už skoro měsíc … kuuurňa, to je paradox.

 

Na druhou stranu je to cca měsíc „právní nejistoty“ … kdyby nás majitelka nechala nastěhovat, tak ona je ještě majitelkou, a my se jimi staneme až zpětně, pokud se nic nestane. A to je ono – co kdyby se něco stalo? Co kdyby nemovitost nedejbože vyhořela? V okamžiku požádu je majitelem majitelka, o dva týdny později při řešení nevím čeho jsme k datu požáru majiteli my … no veselost jak pes.

V sobotu jsme vyrazili na roadtrip do Jihlavy, kočárkové velmoci Vysočiny. Kočárky Veronika Jihlava s radostí doporučím. Chvíli jsem to s ivkou obcházel, ale pak jsem si sedl na gauč a četl si zprávy … ona to měla všechno pod palcem, vybavená množstvím poznatků a varování od svých mimi kamarádek – tohle se nesmí takhle hejbat, pak se to rozpadne, tohle se musí snadno odepnout jen na jedné straně, a ne abys to rozdělal a ono ti to spadlo na zem, a když není stříška polohovatelná, tak vůbec nedrží a nemůžeš si ju nastavit do jiné polohy než ON/OFF … no řekl jsem jí, ať pak přede mně přijede s kočárkem dle libosti, a koupíme ho. Zalíbil se jí X-Lander 2015 Move, v nějaké akci, kdy byl celý set (sporťák, korba a autosedačka) za bratru 15 000 Kč. Na internetu v plné palbě 20–22 000. Celkem mi bylo jasný, že si vybere to nejdražší z celé prodejny, takže mě to nijak nezaskočilo. A na druhou stranu, v těch nižších cenových relacích to občas byly fakt hrůzy na kolečkách, držící pohromadě jen společnou modlitbou zaměstnanců továrny XY na předměstí Pekingu. Prodavač nám to celé představil, čímž ve mě vzbudil úplné nadšení – jak je to chytrý, promakaný, každý detail tam má nějaký účel. Když jsem se zeptal, jestli se to vejde do oktávky, tak ani nezaváhal, udělal cvak cvak a kočár se přede mnou složil takovým způsobem, až jsem se nahlas nevěřícně rozesmál. No a to, že má v „nápravě“ LED diody, to už byla jen třešnička na dortu. Běžel jsem k bankomatu nechat na sebe vychrlit tisícovky …

Ještě než se to celé odehrálo, tak jsem si na gauči vytáhl Google Mapy a prošel jihlavské restaurace, našel trasu k té nejlepší, kousek jsme popojeli a za chvíli jsme byli v super roztodivném interiéru Atria Nika (či jak to skloňovat). Obsluha zprvu trošku laxní, ale jídlo dobrý, a restaurace pěkná. Ztama ještě do místního obchodního centra, pořídit pár drobností, a pak už domů. Sobota pryč.

Dále se vybírá vybavení pokojíčku – postýlka, komoda s přebalovacím pultem, nějaká skříň … většinou mi dopoledne na FB vyskočí chat s ivonkou:

Líbí se mi tahle komoda s tímhle (odkaz)
A tahle postýlka je taky pěkná, a v setu je k tomu tahle komoda (odkazy) 
Vyber si, je mi to jedno. 
Mně se  líbí asi ta první.
Fajn, objednej ji.
Jenže ta druhá je levnější.
Božeéééééééé… 

Když jsem si chtěl kupovat SSD disk, tak jsem to s ní taky nepotřeboval konzultovat. Ano, pro mě je to obdobná věc :-D Má takovou krásnou svobodu své volby, kdy je mi to opravdu jedno, jak bude komoda nebo skříň na bodýčka vypadat, a stejně a furt a furt  … musím odepisovat „je mi to jedno“… a nejčastěji během mé intenzivní práce, že :)

před dvěma roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.