Bilantaine 2009

S tím, jak málo v poslední době něco napíšu, jsem prakticky zapomněl na tu moji tradici napsat na konci roku jeho malé zhodnocení (což mi vždy dobře dvě tři hodiny zabere). Ale nejde jinak, i kdyby peklo roztálo, napíšu to i dnes.

Leden
Zimní zkouškové jak má být … nějaké zkoušky, nějaké popíjení, zapití Hágenova odjezdu do Švédska. Ale zkouškami jsem prošel skvostně, z těch x předmětů jsem dosáhl průměru 1.2 tuším, což je fakt dobré. Na dva týdny jsem se také zavřel do pokoje k noťasu a bastlil jednu aplikaci v C# jako semestrální projekt, … opravdu na dva týdny. Něurekom! Ale byla dobrá zima, mrazivo i sníh, takže jsme párkrát vyrazili se sáňkami a i na rybníku se na bruslích vyblbli.

Únor
… nebyl ničím moc zajímavý. Lítal jsem po sněhu ve svém zděděném autě (pežot 205), pracoval, začal další (můj desátý) semestr. Ale uvědomil jsem si, že je to můj poslední regulérní semestr s regulérním zkouškovým. Ne že by se ale moje docházka do školy nějak změnila.

Březen
Práce, spousta práce. Nějak se to sešlo, ačkoli je to samozřejmě tenká linie skrz únor i duben. Web pro blízkou obec, web pro jednu cestovní agenturu, web pro restauraci,… a do toho všeho megafight s ivonkou. Kvůli čemu? No on se totiž už pár měsíců domlouval výlet do Švédska za Hágenem, o který ivonka prvotně moc nestála. Co ve Stockholmu??? Tak jsme ji vyřadili z nominace na účastníky. Jenže pak se to naplánovalo jako výlet na sever Švédska za polární kruh a pak přejezd vypůjčeným autem na Lofoty do Norska. A ivonka se o tom dozvěděla prakticky až potom, co jsme nakoupili letenky. A to byla zase jednou krize :) Ale vše se v dobré obrátilo, ivonce se dokoupila letenka a oba moje bankovní účty vykrvácely :) Letěli jsme poslední týden, do té doby se vše zařizovalo, plánovalo, zkoumalo, až přišel ten úžasný den, kdy jsme odlétli z Prahy, přistáli ve Stockholmu, tam nás vyzvedl Hágen, ubytoval u sebe, ukázal město, a druhý den ráno jsme odlétli do Kiruny 200 km za polárním kruhem, abychom se z ní následující den vydali ve vypůjčeném Transitu ještě dál na sever přes norské hory do Narviku k moři, a z Narviku na Lofoty a po lofotách až do nejposlednější vesničky Å. A pak na Vesteráleny na jejich nejsevernější bod a noční jízda zpátky do Kiruny, ranní let do Stockholmu a další den jsme byli doma. Největší zážitek mého života!

Duben
Ve škole jsem doháněl resty ze zameškaného týdne. Většina mých předmětů byla týmových a zbytek souvisel s vedlejší specializací Novodobé hospodářské dějiny. Půlka semestru… přiletěl Hágen a popilo se na N2N, na zábavě u nás jsme zase všem nakukali, že je ivonka těhotná. Proběhl nejlepší víkend roku se super třídním slučákem, prací v lese, vycházkami, velikonocemi, ježděním na kole. Nakonec, celý duben byl o práci v lese. Nádhera.

Květen
Blížilo se zkouškové, v každém týmovém předmětu se vypracovávala nějaká seminárka, v každém z dějin se blížil nějaký test. Ale bylo krásně, teplo, jezdil jsem na kole a válel se na sluníčku, opíjel se o čarodějnicích :) Také jsme se s rybáři vydali na Vranov na úhoře, kde jsme v asi dvaceti lidech obsadili velkou chatu a tři dny tam vysedávali u vody. My s ivonkou moc nechytali a výletovali jsme, ale bylo to tam naprosto super a celý víkend byl naprosto letní… takže když jsem pak ve škole prezentoval seminárky a spol, tak jsem byl nechutně dobře opálený :-D A to se počítá! Vojta oslavil narozeniny, což byla další parádní jízda pod širým nebem, ačkoli jsme se ten týden s ivonkou zase brutálně dohádali kvůli úplné malichernosti. Květen hicoval jak léto, já objížděl na kole okolí a chystal se na sepsání seminárek do předmětů z hospodářských dějin, po kterých měla hned následovat zkouška z vedlejší specializace.

Červen
… se tak nestal tradičním volným měsícem, kdy jsem měl vše splněno, ale naopak těžce studijním. Párkrát jsem byl i v Národní knihovně jako regulérní student, ale poté dva týdny doma v knihách, abych dal dokupy 15 stránkovou odbornou práci (moje bakalářka proti ní byla lehounkou esejí). V půlce června jsem ji odvezl vytištěnou do Prahy a začal se učit na státnice z dějin, abych mohl mít od 22. června klid. A podařilo se, zkoušku jsem zvládl a semestr skončil. Tehdy mi naplno došlo, že to byl poslední semestr a poslední zkouškové. Zbýval mi jeden předmět k vystudování. No ale protože státnice z vedlejšky se musí zapít, tak jsme zase protáhli Prahu a div z toho nebyli i nevěrní! :-D A pamatujete, jak poslední týden v červnu pořád jen chcalo?

Červenec
Červenec začal deštivě, samá bouřka, hice a déšť, během čehož ivonka promovala. Hned zezačátku jsme vyrazili k moři. Tentokrát ne sólo, ale s jejími rodiči a další dvacítkou přátel převážně z řad rybářů. Měla to být velká banda ubytovaná v penzionu ve Svetim Filipu i Jakovovi a sranda dovolená jak víno. Ale… nejen že to byla chátrající paluša, ale já s ivonkou jsme se do něj dokonce ani nevešli a byli jsme ubytovaní o pár set metrů jinde v jednom pokoji s Ježíšem nad postelí, kobercem z dob Tita a výhledem do kamenitého pole. A koupelna s kuchyní společná pro celé patro (další tři takové pokoje). Šok jak bejk! Co jsme zůstali sami, tak se z toho ivonka sesypala a utekla do města, že tam bydlet prostě nebude. A tak jsme seděli na pobřeží a jediné východisko bylo zřejmé… prolezli jsme turistički agentury a během dvou hodin se natajno přestěhovali do nádherného apartmánku kousek od vody, kde jsme si nemohli na nic stěžovat. Účty opět vykrvácely, ale pak už to byla fajnová dovolená. Mimochodem, byla to po letech první dovolená, o které jsem nenapsal žádný report :) Hned ten den, co jsme se vrátili, odjížděli k moři naši se sestrou, takže jsme se lehce vyspali a na skoro dva týdny přebrali náš dům k opatrování. A ještě ten den stihl přijít největší letošní liják, co nás div nevytopil, když začala masivně protíkat střecha :) Léto, bazének, teplíčko, pivíčko,… ale nejen lenošení, taky jsem jednou sebral kluky a s bágly jsme vyrazili na kratší pěší tůru přes místní lesy. Dodnes mi to někteří vyčítají :)

Srpen
Na začátku měsíce jsem s ivonkou a našima strávil den na Písňákách, kam jsme měli v plánu vyrazit později i s klukama. Proběhla jedna opíjecí akce pod nočním nebem a byl tu konec srpna. Moc jsem nepsal a ani nefotil – u moře mi totiž odešla moje milovaná Minolta. A když na konec srpna slíbili teplo, vyrazili jsme s klukama ke zmíněné vodě, pěkně ze dne na den a raketou (mým autem), ať to má grády. Stálo to za to, i když už bylo těžce po sezóně. Kupodivu tam bylo hodně holek a málo kluků :) Takže i nějaké seznámení tam bylo, ou jé. Ale jinak to byl měsíc u komplu od rána do noci a nebylo o čem psát.

Září
Hned první zářijový den jsme vyrazili do Adršpachů, jak nám velela tradice podzimních výletů. Byl to úplně nejvíc nejlepší výlet, nádherná příroda, skály, místa, ubytování… a zřícenina kostela! Ale pak už to byl asi jen nejhorší podzim mého života, kdy jsem přestal psát blog a na měsíce zůstal ponořený v úmorné práci, bez patřičného ohodnocení, jako obvykle. Začala škola i s tím posledním předmětem a nutností napsat diplomku. Hned záhy studená sprcha v podobě takových podmínek k diplomce, že musím o semestr prodlužovat. Ale tak jako tak, s tím objemem práce, co se musela na podzim udělat, by to ani jinak nešlo. Po roce jsme také vystáli frontu na Cimrmany a urvali nějaké ty lístky :) Září skončilo zabíjačkou, která dům na pár dní obrátí vzhůru komínem.

Říjen
Říjen byl ve znamení chlastu. V praze ochutnávka vína a dojezd na koleji, týden nato moje 25. narozeniny jako megapařba na pronajaté chatě. Spojili jsme moje narozeniny, sestřiny a ještě míry do velké akce s dobře 25 lidmi a bylo to fajn. Za rok už budeme zkušenější a zorganizujeme to líp. Ale ten víkend s děckama z Prahy byl vážně super! Do prahy přijeli ivončiny rodiče a všichni společně jsme šli na Dobytí severního pólu. Ale práce bylo pořád kvantum, nic jsem nepsal, nic nefotil,… a hlavně nepsal diplomku.

Listopad
Například v listopadu jsem psal jen dvakrát. Hned ze začátku nachumelilo, ale dlouho to nevydrželo. Přesto se pořád chodilo do lesa, protože se toho spousta nakácela s úmyslem to prodat, tak jsem chodil chlapům pomáhat jak často to jen šlo. A pracoval. Sem tam jsem dojel i do prahy, kde jsem už moc nebýval (na ten jeden předmět jsem do školy nechodil) – většinou s ivonkou :) Sestra promovala, tak jsme tam pár dní pobyli. Na konci listopadu otevřela kamarádka květinářství a byla to tak divoká kolaudace, že jsem se tak už dlouho nevožral. Tak jako tak, pil jsem ve velkém od oněch narozenin. Jednou jsem zjistil, že jsem byl každý večer týdne připitý :)

Prosinec
Začal jsem psát diplomku. Ale žádné zázraky to nejsou. Koupil jsem si nový foťák, nový monitor,… spoustu věcí k pc. Konec roku se blížil a nutnost zvýšit si náklady taky :) Ale opět jen tři texty za celý měsíc… v půlce prosince jsme opět zadivočeli v Praze se vším všudy a pak už jen Vánoce. Ty letos utekly nějak rychle. A Silvestr? Ten se domlouval, domlouval, až se nic nedomluvilo a opět jej strávím jen s ivonkou doma. Njn.


Prostě ten podzim stál za hovno. To mi kazí vzpomínky na celý rok. Ten utekl a přitom žádný posun… jen jsme s ivonkou o rok déle. Hm.

před osmi roky | Ze života | 6 komentářů

Komentáře

1 | -hgn- | před osmi roky

Vybornej text! Svou rekapitulaci uz psat nemusim, kryje se v 70% s tou tvoji! ;-) Jináč s tvým hodnocenim podzimu souhlasím. Jeste ze to zachranily ty degustace! :-)

Všechno dobré do nového roku, kámo!

P.S.: Uz jste zacli planovat navstevu Ciny? :-)

reagovat

2 | juneau | před osmi roky

Tobě taky!

Čínu neplánuju. Měl bych? ;)

reagovat

3 | frettie | před osmi roky

Pěkné, pěkné. Koukám, že už to tady nečte moc lidí, z lidí, co tě neznají zůstavám jeden z mála, ne? :)

reagovat

4 | juneau | před osmi roky

Ale kdeže, adresu nikde nerozdávám a ani na FB ji nemám, takže se to s realitou moc neprolíná. To jen spolubydlící HGN je takový aktivní :)

Spíš už to tu čte „jen málo lidí“ celkově … konec jedné éry.

reagovat

5 | -hgn- | před osmi roky

Člověk by nebyl aktivní, kdyby ty články nebyly tak čtivý :-) Proč vlastně nemáš RS na FB?

reagovat

6 | juneau | před osmi roky

Dá se říct, že kteří lidi z mého života tenhle blog znají, o těch postupně přestanu psát (s výjimkami). Autocenzura… takže pokud chci psát celkem bez zábran, tak ho tajím. Toť vše.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.