Blognu za pět minut?
Protože do té doby asi ivka vyleze ze sprchy a to pak tu už sedět nebudu moci 
Mám za sebou těžkej den… od desíti do tří instalace prvních xpéček (nikdy bych nevěřil, jak debilní účetní programy jsou češi schopní vyrobit), od půl čtvrté do půl osmé instalace druhých xpéček. Ofisy, prorgamy, nastavení netu (jedno z toho modem, bože…), vrácení záloh… by jednoho omejvali.
Ivka přijela deset minut poté, co jsem se dostal domů. A to mi máma sdělila, že mě náš starosta na nějakém sjezdu regionu strašně propagoval jako skvělého webmastera a že se tam nějak usnesli a možná mi zadají projek centrálního webu regionu. No, to bych mohl rovnou odložit semestr…
Zítra ráno musím z postele před osmou, sestavit si návrh rozvrhu… pak zatopím pro teploučko a vrátím se k ivce. Do postýlky. Juj, to bude žůžo
Po obědě do školy na den otevřených dveří (na gympl), pak zase domů… hm, před gymplem musím ještě zajet cosi nafotit. Ale to jsme se s tátou moc nedomluvili. Shit. Už spí…
Dnešek nějak utekl… osm hodin práce, sedm stovek výdělek. Kdyby mi nikde nic nedali, ani bych se nezlobil. Je to pro mě podivná výzva, nainstalovat někomu kompl… pocit, že něco umím, když po půl hodině rozjedu modem, který odmítal uznat existenci telecomu. Dělám levou zadní věci, které jsou pro ostatní magie. A jiní dělají věci, které jsou magií pro mě. Svět, ve kterém žijeme
Dobrou noc, přátelé…
před 16 roky |
Ze života | 
40 komentářů
krasna pointa.. veru jsem jeste snad mozna i lepsi od tebe necetl
huhuláci nebudou, smůla…