Blognutí od ranního čaje

Času na psaní se moc nedostává, takže mi musí stačit i ta chvilka teď po probuzení. Dnes se toho tedy moc nestalo, je po deváté ráno, ale vzpomínka na víkend by tomu mohla pomoci.

V pátek večer se zašlo na večeři ku oslavě ivončiných narozenin. A v noci, v noci se pak stalo něco, o čem mi rovnou výslovně zakázala psát :) Ale bylo to fakt strašně k smíchu :)

V sobotu ráno jsem se věnoval práci a odpoledne se jelo zafandit blízké vesnici ve fotbale. Náš oblíbený tým. Ostrý chlad, klobása a kofola a dva góly navrch a mohlo se spokojeně pokračovat přímým směrem domů. Tam jsem se ihned zapojil do skládání dřeva – vyskládávání z vlečky na štípačku, od štípačky na vlečku, ta pak popojela o 100m a zase vyskládávání z vlečky na ráz dřeva a na závěr se na něj vytahaly plechy a na ty naskládaly těžké kameny, aby nám tam nějaká další Ema neudělala neplechu. Na plechu. A měl jsem toho dost.

Večer ale teprve začínal, nabrali jsme dje a vyrazil k new city na chatu, kde kempila sestra se čtyřmi kamarády z práce (exxon). Češka, slovenka, čech a belgičan. Oficiální jazyk angličtina a ivonka se zpočátku tvářila kysele asi tak jako kdyby mě zpozorovala, jak se tajně plížím k počítači :) Do různých vylomenin se nezapojovala a když chtěla právě jednou něco hrát (macháček), tak už jí to ani nebylo nabídnuto :) Twister, Vamberk-Žamberk, Macháček, ukázky scének z filmů jednou dvojicí a hádání jména filmu zbytkem, výprava do temného lesa pro pár smrkových větví do krbu, opékání buřtů… sranda tam byla. A to jsem ani nezmínil tu nejpodstatnější věc, že cesta tam (a zpět) byla naprostou akčňárnou pro nejtvrdší chlapy. Chatová oblast pár kiláků od města, o asfaltu tamější cesta nikdy neslyšela a o štěrku jen z doslechu, výmoly byly co deset metrů a rychleji než na volnoběh dvojky se jet nedalo. Jednu chvilku před námi na silnici (ech, fakt jsem napsal silnici?) běžel zajíc, ale mohl být v klidu – kdybych ho měl dohnat a ohrozit, utrhl bych obě nápravy. Jízda po takovéhle polňačce lesem, kde světla ozařují jen spousty mohutných smrkových kmenů a nikde nic jiného. Tam mi najednou někdo skočit před auto a mávat rukama, tak dupnu na plyn a ne na brzdu.

Zpátky už řídila ivonka, já si dopil svých 1.5l vína a byl spokojený :)

Neděle byla poklidná, po obědě se tam opět jelo pro sestru a předat chatu, na vlakáči jsme se ještě potkali s tou její bandou a zamávali jim k odjezdu courákem. V tom, když přijížděli, tak seděli v části u dveří čelem do vagónu a všichni ve vagónu na ně koukali. Tak jim pro pobavení udělali několikrát mexickou vlnu, dokonce i zpomaleně, aby si to užili :) Sranda.

A odpoledne jsme s ivonkou dostali chuť na pikantní topinku. A v městysu u nich se hrál taky zápas. A tak jsme dojeli na fotbal, a po prvním poločase se vydali do restaurace na milovanou topinku. Dal jsem si pivíčko, ivonka džusík a ouha, je nám to moc líto, ale došlo pečivo a topinky nejsou. I když jsme se pak rozhodli pro něco jiného (smažená niva se slaninou?), nikdo se nás již nezašel optat, tak jsme dopili a vydali se do restaurace o 200m dál, kde prý mají topinky také. A v 16:54 jsme vešli, v 17:00 zavírali (?!?!) a v 16:55 byli opět venku, kde začínalo lehce krápat. Hladoví jak psi, já s jedním pivem pěkně nalačno (ještě že jsem si nedal Stellu – 12°) dojedeme k fotbalce a ještě než dojdeme k tribuně, tak se strhne takový liják, že jsme za chvilku i s rodiči nasáčkování v autě a jedeme domů :) Pak rovnou k nám a pozdně nedělní lebedění.

V pondělí v 5:35 vstávám, vezeme sestru na vlak a já pokračuji s mámou do školy na konzultaci ohledně jejích budoucích webových stránek. Hodinu a půl to s ředitelem zkoumáme a hodnotíme, ale postupem času je stále zřejmější, že takový projekt by byl v současnosti nad moje síly, se zkouškovým na krku obzvlášť.

Doma práce, odpoledne navození trochu dřeva do kotelny, celý den je hnusně a prší. Večer se sbalit do prahy a s ivonkou k nim, koukání na Víkend, Dr. House, Psa Baskervillského, vstávání o půl osmé a cesta do prahy. V kupéčku sice celou cestu sám, ale zase tam byla zima, až jsem měl nohy na protějším sedadle než u podlahy proti topení, kudy do kupé pod tlakem prali studený vzduch. Chvíli jsem psal, chvíli dělal do školy, chvíli koukal z okna…

Na koleji práce do školy, jedna věc mi moc nešla, druhou jsem měl za půl hodinky, pak práce až do jedné v noci (s fotbalem (Chelsea) na pozadí). Ani jsem pak nemohl usnout, pořád se mi před očima míhaly SQL dotazy a přemýšlení, jak co vyřešit.

Snídaně je za mnou, čaj dopitý a za hoďku už budu na konzultačkách…

před desíti roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.