Březnové léto (a taky jsme byli v Praze)

Tak je zase hic. Minule jsem psal cosi o únorovém létu, ale to bylo nic ve srovnání s tímto týdnem. Druhý březnový týden, a od rána do noci modro a teploty k 15 stupňům. A ještě k tomu začíná svítat už po páté hodině! Když vstáváme, tak už je znát, že za okny není černočerná tma. O půl šesté už si s hrnkem kávy v ruce ani nemusím rožínat do schodů, a v šest je už plné světlo. Změna jak bejk. Minulý týden jsme totiž celý strávili v Praze – ivonka byla z nemocnice vyslána na týdenní kurz, dva další ji ještě čekají (ty kratší jsme si odbyli už na podzim).

V neděli jsme se nějak zmátořili z víkendových pijatik, a odvezli do Prahy i sestru. Cestou se udělalo ivce špatně, řekla, že budu muset zastavit, jen jsem mrkl do zrcátka a zašlápl to až do abéesky. Pak je otázka, jestli už to bylo tak naozaj, nebo se ivonce tím přetížením při zabrždění ještě přitížilo :-D Zbytek cesty už byl ok, i z tohohle důvodu jsem se na dálnici držel jen v levém pruhu a v Praze jsme byli raz dva.

Ivonka chodila na kurz, já usedal k noťasu a pracoval. Bez dvou velkých monitorů, na které jsem zvyklý, to bylo podstatně obtížnější, ale taky to šlo. Odpoledne se ivka vracela, a my chodili na procházky, nebo do hospod. V pondělí jsme udělali menší tažík po starém městě, z Jamese Deana přes Staromák do jakési pivnice, na jejíž jméno si už nevzpomenu. V úterý pijatika s Danem a Jakubem u Tlusté koaly, ze které jsem se ve středu musel trochu sbírat (špatně jsem pak spal), ve středu procházka přes celou Letnou, Hanavský pavilon, Hrad až na Malou Stranu, kde jsme objevili plzeň za 31 v podniku U Glaubiců. Tyhle záchytný místa v různých částech města se vyplatí znát :) Ve čtvrtek „rozlučková“ pikantní křidýlka u Vodoucha a v pátek už víceméně návrat domů. Naobědvali jsme se na Flóře, nabrali jsme sestru a vyrazili přes centrum na D1. Z té jsme sjížděli po 120 kilometrech a trvalo nám to hodinu a deset minut od vyjetí. To je dobrej čásek na kilásek, když je v tom i popojíždění po městě. Fakt jedu pořád v levém pruhu a do pravého drncadla uhýbám jen když mě něco dojíždí … a aby to nebylo každou chvíli, tak musím jet taky trochu rychleji. Ivonce tohle cestování opět neprospělo, doma odpadla a dávala se pěknou dobu dohromady. Těhotenský test každopádně negativní ;)

A v sobotu jsem se vrátil zpátky domů a šlo se do lesa. Poprvé letos (já), a už tam kvetou petrklíče … táta se strejdou káceli, což je práce pro dva, a já tam pocházel se sekerou a očišťoval padlé stromy, aby se snáze řezaly na metry a nemuselo se máchat pilou kvůli každé větvičce. Jednu nádrž řezal táta, druhou strejda, a pak já. Za tu cca hodinu jsem se tak vyšťavil, že jsem propotil durch i svetr. Levou rukou jsem si pak nemohl dát do pusy ani čokoládu, biceps už se nedokázal dostatečně zatnout, aby přitáhl ruku až k puse :) Čeká mě ještě hodně práce, aby ze mě nebyla ajťácká sračka jako celou zimu … nemluvě o pěti kilech, které jsem zvládl přibrat, nonstop ježdění na kole s tím moc neudělalo. Ha, je třeba naštípat dřevo na topení. Skvěle!

před třemi roky | Praha Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.