Další den školy

Zase jen pár hodin spánku. Už to asi ani nemusím psát, bude to pár týdnů trvat, než se zase jednou pořádně vyspím Naši mi vždycky říkali, jen nehas, co tě nepálí… Ráno ihned k pc, net jel a dc taky, poslechl jsem si pár mp3ojek a mířil do školy. Venku minus tři, takový hic… a tak jsem si nevzal rukavice, čepici, šálu… nalehko Dokonce jsem neměl ani TRIČKO, jen svetr a bundu

Ve škole nám kdekdo chválil ples. Jeho… jeho… úroveň, noblesu. Prý se už dlouho nestalo, aby to všichni vzali za takový konec a všichni kluci přišli v kvádrech a holky div ne ve svatebních šatech. Ano, to musím uznat, všechny byly nádherné. A já se jich stranil. Věděl jsem, co dělám. Jak chce člověk takovým kráskám odolávat? Dál se řešila aféra se vstupenkama, kdy si asi pět až deset maturantů prostě nekoupilo lístek na ples… všechno to zvoral zástupce, ale místo aby držel hubu, tak to přizná a chce, abychom se na lístky složili. A je to ještě mnohem komplikovanější… škoda slov. Ať už jsem z týhle školy pryč.

Stále častěji navštěvuji idnes.cz a zajímám se o dění. Stejně tak koukám na news.google.com, kde se toho také spoustu dozvíš. Holt už nemám na síti moc co dělat. Učit mě to ale nedonutí.

Hledám cokoli o smrti maďarského fotbalisty v portugalsku, stalo se to už včera… docela mě to vzalo. Konečně… článek. Viděl jsem to ve zprávách. V jednu chvíli jdeš po trávníku, za pět sekund na něm ležíš. A nikdo ti už nemůže pomoci. To je docela hrůzný… když si vzpomínám na všechny svoje tripy na kolech, spolehání, že za zatáčkou nic není a podobně… sedmdesátka na tachometru a slzy tekoucí do vlasů. Jak jsem mohl tak strašně spoléhat na svoje kolo? Co by se proboha stalo, kdybych v takové rychlosti prorazil pneu? V šortkách, tričku… brýlích. Kdoví, zda bych tu seděl. MOTOjuneau přemýšlí _ 21:29