Další týden za námi

Poslední dobou se ozývám prakticky sporadicky. Za vinu může částečně i dizajn, který se mi přestal záhy po vytvoření líbit, ale rozhodně bych se k psaní dokopal, kdyby bylo o čem a hlavně kdyby bylo kdy.

Tenhle týden byl komplikovaný školou. V pátek večer jsem dotrajdal do prahy… celou cestu vlakem mi dělala společnost mimo jedné rusky a jedné studentky VŠE (prvačka, Zuzana S., tenhle týden psala z AJ a Obchodního práva… a to jsme si neřekli ani slovo) také učebnice mikroekonomie. Ale ani po třech hodinách čtení mi toho moc nedala, přečíst jsem ji ovšem chtěl, abych měl takový menší základ pro následní celotýdenní učení mikra na čtvrteční test.

Poprvé v celé své historii dojíždění do prahy jsem vystupoval jinde než na hlaváku, a to v Libni. Hned od ní mi jede 177 na Spojovací a odtamaď tři šaliny ke koleji. Za nějakých deset minut jsem byl na pokoji a to můj rychlík možná právě dobržďoval u nástupiště na hlaváku.

A co mě nečeká na koleji… kluci nakoupili barevné elektrické svíčky a obšancovali jimi pokoj. Na dvě poličky rozestřeli balící papír, poházeli ho stříbrnými čímsi a doprostřed postavili jakýsi stromeček v koflíku. No to nemělo chybu :) Tentokrát jsem s sebou ovšem neměl foťák, takže musíte doufat, že se s fotkami pochlubí jakub. A už se lehce pochlubil.

A tak nějak zívám, že bych i šel spát. Takže v rychlosti.

V úterý úspěšný zápich z marketingu, do večera učení mikra. Plus sem tam nějaký ten Counter-Strike. Na víc si nevzpomínám. Ve středu, obvykle nejdelším dnu týdne (podle počtu hodin ve škole), opět další učení místo odpadlých přednášek a hodin, kam chodím počkat na tu příští (takže žádná škoda). Do školy jsem šel až v šest večer a v osm se vrátil. A začal maraton mikra, kdy jsem do sebe kopl kamikaze a hágen speed8 a oba se vrhli na finální přípravu na mikro. Vydrželo nám to až do čtyř do rána, kdy hágen koukající na moje směšné přehmaty (280–240=30) zavelel do hajan a já vzhledem ke svému stavu vůbec neprotestoval. Holt je to kamikaze akorát dobrý, ale vzhůru mě neudrželo.

Chtěl jsem vstát v šest, abych dojel na jižák zkusit ukecat profesora, že 148 bodů ze 150 je prakticky 150 a že by mi mohl tedy zápočet z managementu dát. Ale to jsem si v žest ráno po necelých dvou hodinách spánku zase rozmyslel. Co bych mu nakonec taky vykládal… tak že si dvě hoďky pospím a pak pojedu na devátou na přednášku, abych se dozvěděl, kdy bude opravný test. V osm mi i tohle přišlo zbytečný, protože test zjistím z internetu. A tak jsem spal dál, po probuzení se dál učil mikro a odpoledne vyrazil na jižák napsat si test. A přišlo mi, že všechno to, co jsem se v noci s hágenem naučil, mi během spánku zase vyprchalo z hlavy. Potkal jsem také právě jeho jak po testu někde postával a pochlubil se mi svými 29 body z 30 možných. Já hoďku na to svůj test napsal na 26 bodů z 30 a jako jeden z mála lidí, co jsem ten den potkal, jsem tak dal mikroekonomii na první pokus. Díky bohu. Hned bylo člověku veseleji a vyrazil jsem za ivonkou.

Radost mi pak celkem zkazilo zjištění, že na ranní přednášce managementu (či spíše jen zapisování Z a N do indexů) profesor slevil z minima 150 bodů na 146 a i těm to dal. A já tam nebyl a chrápal si na žižkově. Tak se musím informovat, zda se to vztahuje i na mě a jestli mi to tedy v konzultačkách dá. Doufám.

To by bylo k týdnu… dnes jsme objeli babičky a příbuzné s přáním krásných vánoc a spol a já zbytek noci s trávil s pěkným průšvihem. A teď odbije druhá hodina ranní Štědrého dne a já už jdu opravdu spát. Dobrou noc.

před 13 roky | VŠE Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | Bee | před 13 roky

veselé Vánoce ;) a šťastný nový rok!

reagovat

2 | juneau | před 13 roky

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.