Děkuju za krásnou neděli!

Přemýšlím, že se mi poděkování za dnešní den tak nějak ztratilo v myšlenkách, když jsi odjížděla. Vážně nevím, zda jsem ti to řekl, v mysli mi to ale znělo… dnešek za to stál, dnešek byl takový, jaké kdyby byly všechny jiné dny, byl bych snad i dokonale šťastný, v pohodě, s úsměvem…

„All my life I’ve been waiting for you to bring a fairy tale my way…“ Anastacia – Left outside alone. Tenhle song jsem si v posledních dnech naprosto zamiloval. Poslouchám ho nonstop. Still I wonder if you know how it really feels…

Mimochodem, doufám, že nikoho nezabilo moje včerejší neblogování. Kdybych se k tomu dni měl v nekolika slovech vrátit… hm. Co se vůbec včera dělo? Vůbec si nevzpomínám, co jsem dělal odpoledne… jo, závody aut do vrchu! V místní hoře se jelo relý vytuněných aut, sledovala to stovka lidí… nakonec proč ne, alespoň nějaké vzrušení. Návrat domů, večer máma s tetou/sousedkou slavily narozky opékáním kuřat na obvyklém plácku za domem, jen naše dvě rodiny. Opékátkem hodinu točím klikou rožně (bylo to efektivnější, ale nesnaž se si to představit), popíjím bílého müllera, žmoulám kostičky super sejra, před přeháňkou (díky chuckovi jsem ji čekal) mě chrání rybářský plášť, ostatní staví/bourají altánek a div u toho nejdou do kolen smíchy :) Kuřata byla dobrá, ale v tortile jsou lepší a já se tam brzy složím na lavičku a spím zabalený do deky. Trošku přiopilý, trošku unavený, ale hlavně nekřesťansky ospalý. Btw, jak bych mohl být taky křesťansky ospalý, když nejsem pokřtěný? Nebo jsem? Musím se zeptat mámy. To mám z toho, že jsem šel spát až za světla, jak zmiňuji v komentářích. A kupodivu jsem nemohl usnout, podařilo se mi to až kolem půl šesté.

Od ohně jsem vypadl domů do tepla, k pc… povídám si s ailyn, aleonotschkou, chuckem a teď si nemůžu vzpomenout, kdo byl ten čtvrtý. Ani si nejsem jistý, zda byli čtyři :) Měl jsem popito, to jsem již říkal.

Máma mi nyní popřála dobrou noc a zmínila jakousi reportáž, že je prý na světě vir, co se vydává za video se sebevraždou bin ládina. Abych si dal pozor. Taktně jsem ji upozornil, že už si o tomhle viru už dva dny čtu ;) Kdepak, mě nenachytáte :) Byl bych sem hodil link, ale na Novém dni ho již nenacházím. Nový den a Weblogy.cz, moje každohodinová zastávka.

Co jsem to… mno. Dnes probuzení opět tak akorát, tudíž mi ještě neuschly vlasy ze sprchy a už kolem cinkaly talíře. Tak se mi to líbí :) Probudil mě hlas vojty před domem, který tátovi oznamoval, že jedou do Čína na výstavu historických fotografií věnujících se zatopené vesnici, jež leží již padesát let na mělkém dně přehradní nádrže. Když klesne v suchých obdobích hladina, člověka přepadne při pohledu na základy kdysi stojících domů zvláštní pocit… o výstavě jsem slyšel poprvé před měsícem a plánoval jsem její návštěvu. Vojta mi to dnes připomněl. Na icq zlákám i dja, že pojedeme na kolech… nevěřím, že by ivka jela také, musela by nejdříve dorazit sem, celkově by v tomto horku najela kolik? Přes padesát kilometrů… ale přesto jsem jí napsal a ona souhlasila, dokonce zmínila i pouť v onom městečku. Ale že raději pojede autem a vezme nás tam, kdyby nám to nevadilo. Ne že bych se nechtěl projet na kole, ale pokud bych si měl vybrat mezi jízdou na kole a být tam s djem, nebo jízdou autem a být tam s djem a s ivkou… vždyť je to jasné.

Byl bych i pro účast sestry, ale ta je na hotelu na brigádě a ani neodpovídá na smsku. S djem čekám na „zahrádce“ cukrárny (na rohu hotelu), krátíme si čas povídáním s klárkou, kterou jsem naposledy viděl 14.července a nyní si konečně pomatuji, že narozeniny má patnáctého. Pro příště… procházející sestru informuji o našem plánu a ona se spěchá naobědvat, s ivkou na ni chvilku počkáme a vyrazíme. Asi jsem byl šílený, když jsem přemýšlel o tom, že bychom se v takovém horku štráchali na kole…

Výstava fotek mě trochu zklamala, ale to jen díky tomu, že jsem od ní čekal více než mi mohla nabídnout. A mezi námi, co mi může výstava fotek nabídnout? ;) Něco jsem nafotil, prohlédl si údolí přehrady, jak jej už nikdo nikdy neuvidí, fotky lidí, co tam žili… stará babička se sklonila k jedné fotce cizí rodiny, pousmála se a ukázala na asi dvacetiletou slečnu. „To jsem já,“ řekla a usmála se na nás. Usmíval jsem se také, možná si ostatní mysleli, že ze slušnosti… ale nebylo to jen ze slušnosti.

Při zjištění, že celá výstava je jednou místností a fotky nejsou dechberoucí (ale jen obyčejně lidské), jsem se tak trochu obával, že to ivku nijak nenadchne. Ale vypadala zaujatě, fotky si prohlížela se zájmem… pokud to nehrála ;) Povím ti, že nevím, co bych dělal, kdyby se tam opřela o zeď a vše kolem sledovala s despektem. Nevím… jenže to se nestalo.

Samozřejmě jsme navštívili i pouť, ovšem jen za účelem nahlédnutí, o nějaké řetízkáče či eXtreme atrakce nikdo nestál. Koupili jsme si pití, mimo veškerý ruch jej u řeky popíjeli, já fotil lidi… s ivkou po boku jsem se cítil fajn, opravdu fajn, držel jsem ji za ruku a proplétal se davem, nevšímal si pohledů ostatních, užíval si to.

Na přehradě zastavujeme a chvíli se kocháme na hrázi, fouká tam větřík, ani nám už není teplo a sestra vzdává svůj nápad jet do Roužného na koupák. Jenže my s djem jsme pro a ivka neřekla ne. Vojta před pár dny tvrdil, že je voda jak kafe a čistá jako nikdy, což jsem mu moc nevěřil, ale za zkoušku to stálo. Ve vodě pod otevřeným nebem jsem od minulých prázdnin nebyl. Domluvili jsme se s ivkou, že se skolujeme u hospody v Roužném, neboť neznala cestu až na koupák. V daný čas jsme na místě, půl minutky na ni čekáme a pak hrrr do vody. Ta byla opravdu čistá a teplá, díky průzračnosti byl ovšem vidět všechen nechutný bordel na dně ;)

Dj do vody nakonec ani nevlezl, jen si ocejpral nohy a ječel při každém mém přiblížení, ivka chvíli seděla na břehu, až tam nakonec vlezla, přeplavala na druhou stranu a vrátila se, aby chvilku poseděla u břehu (ve vodě) a pak vylezla na lavičku za djem, aby společně sledovali moje krokolomné skoky, na které jsem se těšil celou zimu a jaro :) Pár šipek, pár vážně-nevim-jak-to-nazvat skoků, dvě podařená salta… a pak se posadím na lavičku k nim, ale hned se zvednu a zajdu sobě a ivce ke kolům pro osušky. Djovi ne. Ne proto, že by si to nezasoužil, ale on přece nevlezl do vody :)

Naše lenošení na osuškách ho nebralo, jel domů sám, neboť mu spolužačka měla dovézt stan a on se nechtěl zdržovat… ležíme vedle sebe, hřejí nás poslední paprsky zapadajícícho slunce nad kopci (bylo po sedmé hodině), pak ji mimojiné kousla vosa. To já ji jen hladil na rameni, tak daleko jsem zajít nehodlal ;)

Uznala, že poslední dny docela lenošila, takže mě doprovodila zpátky domů, aby si cestu natáhla o deset kilometrů. Zakázat jsem jí to nemohl :) Bylo mi jasné, že se nerozloučíme jednou dvěma větami, před domem (a pro klid rodičů raději za šeříky) jsme stáli asi půl hodiny. Pohledy sousedů s klidem ignoruji, beru ivku za ruku, za druhou, za chvilku ji objímám… co je mi co do toho, co si o mě ty babizny budou šuškat?

Stál jsem tam, objímal ji, cítil jak dýchá… a kdokoli mi mohl být ukradený.

před 14 roky | Ze života | 11 komentářů

Komentáře

1 | Lukyn.cz | před 14 roky | sweb.cz/skladiste.postrehu

Pěknej článek a jeho ještě pěknější (ne)konec. ;)

reagovat

2 | Aleonotschka | před 14 roky | aleonotschka.bloguje.cz

Romantikaaa, příště mi snad ukápne i slza.

reagovat

3 | pif | před 14 roky | www.pifik.com

jo jo jo, fucka na vsechno, hlavne ze ste spolu :))

reagovat

4 | ailyn | před 14 roky | ailyn.wz.cz

ale vosy nekoušou ;)

reagovat

5 | ailyn | před 14 roky | ailyn.wz.cz

o bin ládinovi a viru taky tady… http://www.owebu.cz/bezpecnost/vy­pis.php?clanek=107

mimochodem, napadlo mě, jak odstranit přístupy z vyhledávačů na hl.stránku, která se mění vlastně každý den.

meta name=„robots“ content=„noindex, follow“ /

parametry znáš, ne? neindexovat tuhle stránku, ale prozkoumávat odkazy z ní vedoucí…

reagovat

6 | Hughhh | před 14 roky

kam zmizelo nasrani?? promin to slovo… ;)

reagovat

7 | juneau | před 14 roky

ai> v nekterych dizajnech to je nebo bylo, ale prece jen me to tak netoci. kazdy pristup z vyhledavace dostane moznost fulltextoveho vyhledavani daneho vyrazu, takze to vic resit nebudu.

hughhh> mno, moc nechapu :)

reagovat

8 | Charlotte | před 14 roky | arogant-angel.wz.cz

Nádherná romantika… asi se půjdu zahrabat – já takový krásný dny trávím zavřeníí v kanceláři :-(

reagovat

9 | sirenka de noir | před 14 roky | emotion.wz.cz

vosy nekoušou!!! :)

(mě kousla! – saturnin ve zfilmované podobě ;)

… ehm, tohle jsem si napsala už v průběhu čtení článku, a teď jsem zjistila, že už to tu napsala ailynka :) no jo sis, my se nezapřem, co?:)

reagovat

10 | pif | před 14 roky | www.pifik.com

vetsina dnesnich robotu na meta hlavicky robotu sere ;)))

jaktoze nekousou? me uz taky kdysi vosa kousla :)) tak co to bylo :))

reagovat

11 | juneau | před 14 roky

coz byl asi nejsilnejsi argument proc tuhle metu vyhodit :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.