Den pitomej i krásnej...

Rozkašlal jsem se… a při svém hypochondření jako bych v ústech cítil krev. Ach jo… mám kašel, regulérní kašel. Tak kde jsem si ho mohl uhnat… v pátek na díze. V sobotu se zuzkou, dvě hodiny ve vánici. Nebo měla kašel zuzka? ;) Dnes ráno při cestě do školy?… co já vím.

Ani nedokážu rozhodnout, co je nepříjemnější, jestli rýma nebo kašel. Asi je to jedno… to zase bude zábava, vydržet ve škole.

Škola… celou neděli mám na učení, celou ji prochrápu. Pak se v noci podívám pouze na deskriptivu, kterou dnes v písemce brilantně odrýsuji, nebo v to alespoň doufám… ale na fyziku kašlu. A z fyziky píšeme také… z šesti příkladů udělat dva, to je drzost. Jsem v hajzlu. Vážně jo. Ve čtvrtek se musím nechat tasit… tohle mi docela zkazilo den. Mohla to zachránit jedině zuzka :)

Končili jsme stejně, sešli se v šatně a zamířili na město. Vedl jsem ji přímo do cukrárny, nic lepšího než si někam sednou se v tohle roční období dělat nedá. A tak jsme si povídali a povídali, nad sklenkami… co to bylo? Fanta, tuším… moje milovaná kola došla :) Bylo to fajn… nebýt jí šel bych s ostatními na šipky, ale přece jen… to mi nedá tolik jako být s ní :)

Autobus jí jel dříve, doprovodil jsem ji na zastávku a počkal tam s ní. Po chvíli přišla i její máma, také roztomilá situace :) Nevím, zda pak zuzka čekala, až se máma vydá k autobusu, když mi chtěla dát pusu na rozloučenou, nebo se jen nemohla odhodlat… škádlil jsem ji :) „Ty dnes nepojedeš domů?“ „Pojedu.“ „Tak proč nenastupuješ?“ Úsměv, plamínky v očích… a usmívám se i teď :)

Je to fajn, je to fajn… sestra si už taky zvyká, ač mě stále přesvědčuje o mé playboyovitosti v rámci celé školy. Sice mi to lichotí, ale váhu tomu nepřikládám. Nemám proč tomu věřit.

Co dál… asi nic extra, jdu se učit do češtiny. A nebo se na to vybodnout? Co by se stalo, nic. Ušetřil bych si dvě hodiny čumění do papírů a sešitů… copak to, co se naučím na začátku prosince, budu sypat někdy v květnu z hlavy? To sotva… dobře si vzpomínám pouze na dvě otázky: počátky literatury a romantismus s realismem. První otázka (řecko, antika, mám to rád) a poslední dvě probírané otázky. Ty bych zvládl… ale na zítra bych měl umět pět dalších. Tři z nich nemám ani vypracované :)

Ach jo… biola, občanka. Raději nemyslet… kudy chodím, tudy nadávám na školu, a závidím mladším třídám. Zmetci :)

Stužkovák ve čtvrtek, dnes se mi snažili přišít roli uvaděče a moderátora. Moje důrazné NE! rozhodlo v můj prospěch a připsali mi roli člověka, jež bude uvádět profesorky ke stolům… od brány hradu, neboť náš stužkovák se bude slavit na místním obrhradě, jehož kastelána dcera je holka ze třídy. Být stužkován v rytířském sále, to si nechám líbit… tipuju ale, že tam bude kosa jako prase :)

To, že příští týden ještě organizujeme školní besídku, to už je opravdu vedlejší. To nechci vidět… pak už snad bude klid. Dva týdny před vánocemi… myslíš, že ve škole někdo polevil? Ani omylem… jede se naplno až do haleluja. V biole i chemii píšeme příští týden velké písemky. V češtině píšeme zítra na otázky (osnovy), pak na celou válečnou literaturu (po dokončení hrabala) a pak někdy na všech sedm otázek souhrnnou písemku. Myslíš, že to nechá uležet přes vánoce? Sotva…

TOHLE JE ONANIE! (slovy klasika)

Jdu se učit. MOTOjuneau is senseless _ 20:24

před 14 roky | Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | Hughhh | před 14 roky | hughhh.magical-dreams.net

Mám dotaz… Jak se jmenuje ta písnička z Velmi nebezpečnejch známostí?? Hraje úplně nakonci ;) Určitě víš ;)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.