Deset minut...

Respektive to jsem dělal, než jsem při pokusu o odstranění smítka z klávesnice nestiskl z******** klávesu pro vypnutí počítače. Blik, firefox v tahu, blik, winamp v tahu, blik, modrá stránka „odhlašování“… cvak cvak cvak, tři klávesy v p**i a doufám, že tam zůstanou.

Moje drsná nálada, o níž jsem se v zamýšleném textu rozepisoval, má další faktor s indexem nasrání 0.8… minimálně. Přidejme zjištění o kuřáctví virutálně blízkého člověka, nevyspání z týdne, nezjištění výsledku testu z angliny, večerní stmívání, vyhlídky na nula celá nula volného času o víkendu (v minutách), zítřejší oslavu příbuzného, nutnost vypracovat projekt do javy, nechuť cokoli dělat…

Stačí si tyhle pocity zapomatovat a budu se domů těšit týden od týdne méně a méně. Pokud vůbec.

Kdo to ještě neví, tak jsem celkem militantní odpůrce kouření. Čehokoliv kýmkoliv. Dýmka, cígo, doutník? Žádný rozdíl. Už dobrých deset let jsem cigaretu snad ani nedržel v ruce. Nespadl jsem do toho na gymplu, kde kouřil (ať už příležitostně) snad každý. Bylo fajn se něčím lišit… jenže už tehdy jsem přestal blbnout a ostatním lidem to nechával. „Kouříš? Kuř si, umřeš dřív a bude vás míň.“ A proč nakonec vůbec svůj postoj projevovat? Vždyť nikoho nezajímá… dokud mě kouř neotravuje, tak nijak nereaguju.

No ano, a když mě otravuje, tak nereaguju taky. Není to ničím jiným než skromností… protože nechci kuřáka omezovat v jeho životě. Někdy mě až zaráží, jak bezohledně ale kuřáci omezují tu prťavounkou skupinku nekuřáků. Každé vyfouknutí kouře do xichtu, ať už nezáměrné… není to něco jako k někomu přijít a nevrazit mu jednu do držky? V dlouhodobém měřítku to může mít stejný fyzický následek. Rána se zahojí, plíce vyčistí… a když už o tom mluvím, nekuřáci kouřením trpí více než kuřáci. Protože kuřák vdechuje kouř přes filtr a nekuřák musí vdechovat (v jeho společnosti) i kouř doutnající cigarety. Nikotin a dalších ~25 jedů, z nichž některé jsou MNOHEM jedovatější než mediálně propraný nikotin.

Ale kdo z vás kuřáků by jen tak k někomu přišel a rozmlátil mu držku? Nebo svému kamarádovi?

Nechci, aby sis myslel, jakube, že mluvím k tobě a tyhle výplody se vztahují ke kuřákům z pokoje. Nevztahují, přemýšlím v obecnějším měřítku. Ostatně, proč bych si pak na chodbu chodil posedět s vámi…

Kouříš ty, pavel, lukáš, kouří danča i zuzka, kouří čarodějka… kouří celá praha. Co na tom…

Vadí mi to u lidí, kteří mi jsou blízcí, na kterých mi záleží… ať už jsou reální, nebo virtuální (…).

A tak se jich občas ptám, proč začali kouřit. Zeptal jsem se už spousty lidí. A nikdy mi nikdo neodpověděl tak, aby si sám sobě věřil, že opravdu měl nějaký pádný důvod.

Co na tom… kuřte si, dřív umřete. Je jedno, jestli je to jedno dvě cíga cestou z nádraží nebo krabka denně. Je jedno, jestli mě zítra smete ze silnice opilý řidič nebo mě za třicet let dostane rakovina… mne je už teraz všetko jedno…

To je den…

Začal tím, že jsem se vybodl na anglinu a spal dál. Přitom jsem se dnes mohl dozvědět výsledky minulého testu. Boží… cesta vlakem domů s čarodějkou, zuzkou a jejím klukem. Viděl jsem ho poprvé a působí na mě příjemně a kamarádsky… stejně tak ale znám pohled z druhé strany (zuzka) a také ji dokáži pochopit. Na ty dvě hodiny jsem se ale v kupé dokázal zabavit… ke konci, na poslední rychloštráse k bigcity jsem si víceméně ustlal na sedačce a klimbal. Stejně jako naše spolucestující…

Druhá spolucestující musela od té doby nonstop čekat na okamžik, kdy začnu fotit i ji. Ale tu jsem nechal na pokoji. Při vystupování z vlaku zjistím, že ve vedlejším kupé se mnou cestovala šárka s tomem. Jediní dva lidé, které v praze znám, prakticky rodina (šárka ano, tom v budoucnu ). Nejel jsem tedy dál busem, ale nalodil se s nimi na courák do city a odtamaď mě hodil strýček domů. Taky fajn setkání…

Jenže co doma… za necelou hodinku přijede ivka. Naprosto neskutečně se potřebuju po tomto (propařeném) týdnu vyspat. A tento víkend se mi to asi nepovede…

Je podezřelé, jak moc se těším, až budu v bigcity stepovat na zmrzlém nástupišti, tmou budou poletovat osamělé vločky sněhu, kolem podupávat zkřehlí lidé… tříhodinová cesta do prahy, pěkně v teplíčku uhánět na Západ… protože tu zakouřenou a špinavou hnusnou prahu mám nějak rád.

Nebo jsem teď jen psychicky v prdeli. Na to bych si i vsadil. Kurva.