Deštivý červen

Naposledy jsem psal tuším v neděli ráno, sedmého června. Odpoledne jsme pak šli procházkou kolem řeky k tchánovi, Bára na kolečku bez koleček. A pak ve velké grupě na blízkou rybářskou baštu, zachytat si pstruhy. Nebe krásné, teplo, pívo točené studené, ale kolem se honily bouřky. A pstruha jsme přemluvili jen jednoho, dva nám upadli. Což není tak špatné, protože když berou jak o život a nesmí se pouštět, každá ryba se musí vzít, tak to pěkně vleze do peněz. Vyrazili jsme zhoršujícím se podnebím zase domů, a k tchánovic došli s prvními kapkami – akurát. Byli jsme tam pěšo, tak nezbývalo déšť přečkat u nich. Jenže se rozpršelo fest, a o pár okamžiků později dorazila voda a bahno z kukuřičného pole na kopci …  a bylo. Chvíli jsme laborovali s rourou pod mostkem k brance, až jsme naznali, že ta ucpaná není, že jen prostě to množství vody valící se příkopem a po silnici už skoro nepobírá. A tak jsme jen zpomalovali dopravu, neb o pár desítek metrů dále se v zátočině tvořilo regulérní jezero. Déšť zeslábl, voda opadla, šli jsme si dopít pívo. A pak přišel slejvák číslo dvě, a rozpoutalo se peklo – hnědé vody se valilo ještě víc, nic už se kolem toho nedalo dělat, šomtali jsme po silnici proudem vody sem tam a odklízeli přinesené větve, kontrolovali situaci, nechávali se natáčet z projíždějících aut, která musela vodu při sjezdu z kopce překonávat vícekrát, neb se ta přelévala z jednoho příkopu do druhého dle profilu silnice … a sledovali situaci na zaplaveném dvorku a zahrádce, kam se voda valila přímo z pole skrze plot. Za dvě hodiny napadlo 45 mm. 

Ve středu pak připadlo poklidných 6 mm. A na víkend slíbené tropy – tak že by konečně bazén? Fajn, pokud budu v pátek kompletovat bazén, tak ve čtvrtek musím posekat trávník. Jedno odpoledne tedy cukání se sekačkou, a v pátek seknout s prací a hurá na bazén – ve čtyři jsem jej vynosil ze sklepa, na jeho plácek natáhl geotextiku, z půdy dílny snesl přesně nařezaný a očíslovaný tvrzený polystyren, poskládal podkladové kolo, snesl obstřihlý koberec a rozložil, a vysál. To mě loni nenapadlo, a celé léto mě pak sraly a znervózňovaly kamínky pod podlahou bazénu. To už letos nebude. Bazén na to, a napouštět ledovou vodou, abych mohl vyhladit dno. To vše v poklusu a časovém presu, ať to do večera stihnu – s těma dvěma moňocníkama dost nakref. Stačilo by jen napustit bazén, a filtraci a ohřev sestavit druhý den, ale pomatoval jsem si, že byl opruz napojovat hadice k napuštěnému bazénu… zvládnout to tedy ještě před napuštěním by bylo lepší. Takže zařadit vyšší rychlostní stupeň, a hurá na filtraci a chobotnici hadic, obtokového ventilu, solárního ohřevu, natažení elektřiny ze sklepa, až bylo osm hodin večer a bylo hotovo, a jen zurčela natíkající voda. Slast. Bára měla vodu otestovanou ještě když byla jen po kotníky, tu ze slehlého bazénu nešlo vyhnat … a voda měla 14 stupňů. Padl večer a noc, a nakonec jsme se ivkou opět skončili na terase s vínem, a koukali na hvězdy. V sobotu dopo ven, grilovat, a Bára už byla v bazénu … ten se ohřál na 17 stupňů. I já tam pak vlezl, a to teda byla osvěžující ledárna. Ale slunce pálilo jak pes, konečně taky jednou. Vegetili jsme na sluníčku / ve stínu, Adam spal v kočárku… pak jsme se sbalili a odjeli k našim, na sousedovic narozeninovou oslavu. To už nebe dunělo a všude se honily bouřky, až to nějak vystreslo Adama, a ten chtěl jenom brm domů. Nic sním nebylo, jak ho máma nenosila, tak řval a řval. Poslední týden separační úzkost jak prase, jako když otočíš vypínačem. Z tvrďáka sígra je největší mamánek. V krátkém slejváku jsme se tedy vrátili domů, a opět bylo zalito. 

No, a pak přišla neděle, dopoledne jsme chvilku pobyli venku, než se k poledni nebe otevřelo a spadlo 40 milimetrů během jedné hodiny. U nás zalito, u tchánů zaplaveno, minulá neděle jako přes kopírák, se vším všudy. Tak jsme jim tam pak alespoň přivezli smráďata, aby přišli s vnoučaty na jiné myšlenky :-) Za ty dvě neděle spadla třetina veškerých srážek od počátku roku.

Adam má separační úzkost, Bára jezdí na kole jako drak, tráva roste jako blbá, voda je konečně vytažená ze sklepa, včera jsem zabetonovával trubku a opravoval spáry v kamenici, dnes jsem chtěl zasypat onen výkop, ale nějak mi do toho prší … tož nevím.

před třemi týdny | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.