Dnes to bude opět jen o myšlenkách, škole a vlaku

… takže, kdo máte lepší věci na práci, vyprdelte se od počítače a nechte mě, ať si tu urovnávám myšlenky sám. Nakonec, sama skutečnost, jak málo se tu poslední dobou objevuje komentářů, mi velmi jasně signalizuje, o jakých peachovinách píšu. Aby ne, když píšu hlavně o sobě.

Potřebuji psát esej, ale nemám žádné zdroje a to je hodně demotivující. Ve čtvrtek jsem měl na psaní celý večer (od šesti do jedné) a napsal jsem jednu stránku – obecný úvod do problematiky inovací informačních systémů a jejich dopadů na interní procesy podniku. Zbytek eseje, postavený na případových studií takových implementací, si můžu vycucat z prstu, protože podobných případových studií je jako šafránu… takže pro zbytek eseje nemám z čeho čerpat. Strávit tři hodiny s googlem a stejně nemít jediný zdroj rozčaruje velmi kvalitně. Takže si teď po ránu raději bloguji, než abych to podstupoval znovu. Den by měl začít pozitivně.

Ve čtvrtek jsem si užil obě přednášky z dějin. První byla jako vždy zábavná, ale s velmi, velmi a ještě jednou VELMI podnětným výkladem profesorova pohledu na Mnichov. Komu ihned před očima nevyskočil letopočet 1938, ale fotbalový tým nebo prsaté Němky v krojích s tupláky piva, ten může přejít na další odstavec. Zatímco jsem vždy největší vinu za onu zradu kladl Francii a Daladierovi, tak nakonec on jediný chtěl Hitlerovi vzdorovat – na Francii byla navázána většina našich bezpečnostních smluv -, ale když mu Chamberlain jasně řekl, že Velká Británie kvůli Československu do války nepůjde, nebylo už co řešit. Takže nás v tom vymáchala hlavně Velká Británie. A pokud nás opustili naši dva spojenci, nebyla jiná možnost než se vzdát. Bojovat nemělo smysl, nemluvě o tom, že pokud by se přece jen bojovalo, pak by Československo bylo označeno za viníka války! Nejsem velký znalec tehdejších poměrů, ale nevěřím, že bychom tehdy mohli německé armádě vzdorovat. A kdyby ano… Praha by se možná rekonstruovala ještě teď.

Druhým důležitým faktorem je to, že Československo bylo umělým státem. Hlavním záměrem vytvoření společného státu i se Slováky bylo, aby bylo Čechoslováku více než Němců! V Česku žilo více jak tři a půl milionu Němců! Na společný slovanský původ a československé bratrství se moc nehrálo. A také – po okleštěné druhé republice, poválečné pseudodemokracii a čtyřiceti letech totality – se na tu skvělou první republiku vzpomíná jen v dobrém, ale přitom to byla stejná mizérie jako na současné politické scéně. Masaryk byl úžasná morální autorita, nadstraník, který ovšem do politiky ostře zasahoval a navzdory volbám si s politickou scénou dělal, co chtěl. Má to pozitiva, má to negativa… ale nelze pak brečet nad tím, že by naši spojenci zradili kdovíjak ideální stát, v němž žili jen rytíři ve stříbrné zbroji. S třemi miliony Němců v jednom státě to nemohlo dopadnout jinak. Smutná je ovšem skutečnost, že Hitlerovi věřili, že je to opravdu to jediné, po čem touží (Sudety, samozřejmě) a pak že už bude jen trvalý mír. No, 14. březen 1939 Francouze a Angličany pěkně vyfackoval. A co se nestalo? Velká Británie se zavázala Polsku, že pokud bude ono napadeno, vstoupí do války. Jenže to nejdříve muselo padnout Československo…

A Poláci? Poláci bojovali. A pětina národa zahynula (viz).

Přesto, jeden pohled neexistuje. Nesouhlasíte-li se mnou, je mi to úplně jedno. Hlavní je, že můžete a že všichni neležíme v masovém hrobě pod mladým smrkovým lesem.

Hlavně začít den pozitivně, to je nejdůležitější.

V druhých dějinách jsem psal test, na který jsem nebyl moc dobře připraven, ale otázka byla skvělá a o Japonsku během první světové války jsem se mohl krásně rozepsat. Po odchodu ze třídy (mezi prvními) jsem se setkal s Alčou, také fanynkou historie na VŠE a společně jsme spolu došli až k tramvaji. Potkal jsem ji tehdy před lety a stále se ještě známe. Potěší.

V pátek ráno programování v C# a hraní s WPF … dostali jsme za úkol vytvořit jednoduchou šachovnici a i když jsem se s tím hodinu štval a trápil, byl jsem nakonec jediný, kdo se dostal k alespoň nějakému výsledku. Taky potěší.

Ve škole nám otevřeli novovu konkurenční menzu, s hágenem jsem tedy vyzkoušeli těstoviny Rosa Marco nebo jak se to jmenovalo a bylo to fakt dobré, možná tam budu chodit i nadále. A pak už jen vlak… otevřel jsem své Laskavé bohyně a s knihou v ruce tak přežil i hodinové odpojování poškozeného vagónu v Úvalech. Max Aue byl již poslán do Stalingradu, po celkem nudném Kavkazském intermezzu tak nabral příběh zase grády. Ty čtyři a půl hodiny se pak daly celkem přežít. A stále ještě nejsem ani v polovině. Asi si budu kupovat jen knížky, co mají více jak 800 stran. Alespoň trochu smysluplná koupě, když to nepřečtu během jedné cesty vlakem.

Večer na chvilku do hospody, radostné shledání se zase kvůli malichernostem změnilo v it's complicated, jako každý zatracený týden, a dnešní ráno… prší.

Měl jsem se pustit do té eseje. Nebo dvou úkolů do žurnalistiky…

před desíti roky | VŠE Ze života | 4 komentáře

Komentáře

1 | endlife | před desíti roky

Nevím proč, ale po delší době jsem dneska měl chuť si příspěvek otevřít i mimo čtečku (a to před oním zmíněním klesajícího množství komentářů)…

Každopádně, nově nabyté historické znalosti oceňuju :) a vím, že rád čteš dlouhé věci, tak doporučuju Velké dějiny zemí Koruny české, díly 13 a 14, od Antonína Klimka. Je to vážně solidní bichle na delší čtení a velmi podrobné, ale přesto naprosto strhující vyprávění toho, co se dělo za první republiky. A je tam spousta zajímavých postav a zápletek:)

(Zrovna tu vytvářím prezentaci, ke které mi chybí pár dat, zatímco bych měl psát článek, ke kterému mi chybí všechna data;))

reagovat

2 | juneau | před desíti roky

Když napíšu takovýto text, který by mohl vyvolat nějakou reakci, tak pak – když to čekám – na ten „1 komentář“ koukám se strachem, co mi kdo vmete do xichtu :)

První republika… pravda, vím o ní málo, nebylo by na škodu dozvědět se více. Doposud jsem pátral především po nejstarší historii našeho území, Keltové, Slované… ale informace z té doby by na knihu snad ani nevydaly :)

(Esej nijak nepokročila, celou sobotu jsem psal 2 A4 jiného úkolu)

reagovat

3 | -hgn- | před desíti roky

Uz mas hotovou esej na PIS, jo? :-)

reagovat

4 | juneau | před desíti roky

Před deseti minutami odevzdáno! Kurva jo! :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.