Druhá půle třetího dne letošního léta

Všechno je to za mnou. A celé léto přede mnou… sedím v ivčině pokoji, píšu po delší době na blog a nemusím se cítit provinile (že supluji učení na bakalářku z ekonomie tímhle flákáním), ivonka sbírá na zahrádce jahody a ač se dožadovala mé účasti, přece jen měla pro tenhle můj koníček (nebo posedlost?) pochopení.

Co se tedy dělo… učil jsem se a učil na středeční bakalářskou zkoušku z ekonomie. V úterý mě také do prahy doprovodila ivonka, která měla ve středu ráno v praze svůj byznys, takže jsme na to byli dva. Vražedná cesta rozpáleným vlakem, vražedné horko na koleji, noc sestávající z opravdu nepříjemného probouzení po půl hodinách… ráno a cesta na zkoušku. Bylo mi zle, kdoví zda jen z nervozity nebo se do toho přidala i ta příšerná noc… s papírem před sebou a ostatními studenty kolem sebe to již pominulo a za chvíli jsem prezentoval svoje názory na mikroekonomii vyučujícímu, kterého mnozí z vás znají i z televize jako komentátora ekonomických témat.

Kdybych neprojel druhou část otázky, bylo by to asi na hezkou dvojku, takhle jsem ale spokojen s plně dostačující trojkou. Bylo mi úplně jedno, co dostanu, hlavně abych to měl. A mám to. Začalo léto…

Setkal jsem se s ivonkou, vrátili se na kolej a tam proběhlo moje vystěhování z pokoje, poslední svoje věci jsem narval do cestovky, vrátil lampičku a povlečení, klíče a kolejenku… rozloučil se s hágenem a nechal jarovské koleje za zády.

Prahou se začalo rozlejzat slibovaných třicet pět stupňů horka, na smíchov jsme tedy raději cestovali chladným podzemím. Přeběhnout ulici a do klimatizovaného OC na nějakou chutnou kuřecí specialitu – kuřecí maso s ananasem a rýží, lahoda… pak už jen usednout do sálu a nechat se bavit humorem Scary movie 4… trošku mě zklamalo, po fantastickém třetím dílu jsem čekal něco lepšího. Ale zase jsem dostal chuť kouknout se někdy na Válku světů.

Pak už jen hlavák a odjezd domů. Vlak musel někde stát, bylo v něm snad 50 stupňů, madla oken rozpálená, že se za ně pomalu nedalo ani vzít… v dáli už hřmění slibovalo ochlazení, ale nadcházející déšť znamenal jediné: nemožnost mít za jízdy otevřené okno do kupéčka, kde okamžitě zavládlo nedýchatelné dusno. Za nejprudšího lijáku jsem ivku oddaně ovíval časopisem, při slabším dešti už jsem nechal okno otevřené…

Doma vyhřátý bazén, klid, pohodička, šampaňské… sestra se taky dostala na jeden z nejprestižnějších oborů na VŠE, takže slavit bylo opravdu co. No a jak říkám, začalo nám léto. Teď už jsou před námi jen samé radosti.

před 13 roky | VŠE Ze života | 4 komentáře

Komentáře

1 | jakub | před 13 roky | danielka.net

Ona jde Míša na první fakultu? ;-)

reagovat

2 | juneau | před 13 roky

Hele, to vaše cifršpiónství bylo prestižní možná tak za franc jozefa ;)

reagovat

3 | -HGN- | před 13 roky

No ne, Míša bude informatička? .-)

reagovat

4 | juneau | před 13 roky

Presne tak! :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.