Emzáci útočí!

Nejprve čtenářská hádanka. Co je na obrázku?

Ano, toto je detailní záběr na jedno z terárií naší kolejní botanické zahrady, pardon, ledničky.

Když jsem sem před třemi týdny přijel a otevřel lednici, abych si do ní dal své věci, šel jsem k zemi jak po levém háku od profesionálního bijce. To byla ale rychna! Jenže co s tím? Umýt ledničku? Tou to není, je to obsahem v ní. A ten se dělí mezi šest lidí. Za půl roku se tam holt už uložilo pachů až běda. Tak jsem minulý týden koupil jakési pohlcovače pachu s živočišným uhlím či co a nechal je působit. Rozdíl jsem ovšem nezaznamenal.

A dnes, na konci týdne, jsem v poloprázdné ledničce zapátral, když jsem si do ní pro cosi šel. Co by tam mohlo smrdět? Koukám na různá pomazánková másla, prázdné krabičky od jídla… a první otevřené máslo, co vezmu do ruky, je to výše vyfocené. Vlhký sen každého biochemika. Vezmu prázdnou plastovou krabičku na jídlo, jsou v ní nějaké zbytky … pravý hák jak náraz kamionu. Sebral jsem se z podlahy, ale přesto jsem onen smrad nedokázal specifikovat. Čpavek a rajčata v jednom. Ještě jedna taková zapomenutá krabička, pak nějaká pomazánková másla s datem spotřeby hluboce v minulosti, na které zapomněl jak čas, tak jejich majitelé, jedno pár měsíců staré mléko … to jsem vylil do dřezu, másla vyhodil, a pokus umýt krabičky na jídlo vzdal, protože to byl fakt rigol jak prase. Rovnou jsem je vyhodil a koš vynesl.

Njn, tady se dějou věci…