ILF Master

V deset ráno popíjím Mastera v lobby hotelu ILF, kde ivonka před chvílí složila jakousi zkoušku a stala se odborným pracovníkem v laboratorním čemsi. Teď ještě čeká na ofiko vyhlášení výsledků.

Do Prahy jsme vyrazili včera, na dálnici najeli cca ve dvě a hnali na Prahu, abychom ještě někde u kolejí zaparkovali. Zúžená místa byla bez problémů, jelo se dobře, jen mě znervóznila tabule s informací „70–77 km provoz omezen, nehoda“ … co znamená to rozpětí kilometrů? A provoz omezen? Tak asi to je už průjezdné, nic hrozného. A tak místo abych u Ledče sjel a vzal to na Kolín, tak jsem se na 77. kilometru zařadil do kolony a hodinu parkoval kdesi u Želivky. Sluníčko pálilo, ale podzimní vzduch byl příjemný, pohoda klídek. Zavolal jsem k Vodouchovi a na sedmou si dal rezervaci, to snad stihneme. Ivonka se v autě učila, já si říkal, že v nejhorším sním kyselé okurky a vypiju flašku slivovice, neb jsme sestře také vezli moravské zásoby. O půl čtvrté se kolona rozjela, ale ani dál to nebylo moc lepší … ploužení na jedničku, na dvojku, popojíždění. Ale zase to byla výhoda ve zúžených místech, kde se kupodivu nikdo nehrnul do levého pruhu, a přitom v téhle rychlosti se jím jede úplně pohodově. Kilometry a kilometry jsem v levém pruhu předjížděl stovky aut a kamionů, a pak to pálil k dalšímu zácpě o kus dál. No jeli jsme to tři hodiny, u ségry jsme byli o půl šesté, rychle jsem jí vyhodil zásoby, a jeli jsme dál na Jarov hledat místo k parkování. Kupodivu tam jedno dost dlouhé bylo, kousíček od vchodu. Napasoval jsem tam bouráka, zhasl motor, a zamkl volant. Skoro pět hodin na cestě.

Měl jsem v plánu dnes na koleji pracovat, vezl jsem si i klávesnici, ale na pokoji chybí pracovní stůl :-D K čemu je nám pak ale dobrá třetí postel? Zasmáli jsme se tomu, převlékli se a vyrazili pěšky k Vodouchovi na pálivá křidýlka s vomatlávkou. Koněvkou, přes Parukářku, kde jsme si chvíli poseděli … a pak hurá do hučící hospody k malému stolečku, ve které bylo tak narváno, že nám servírka podávala pití i jídlo přes sousední stoleček. Spláchl jsem vzpomínky na dálnici čtyřmi pívy a šli jsme spát … s lahví vína :)

A nyní tu sedím v lobby, piva půlka upitá, v plánu oběd s HGN, a pak je vše otevřené … až na večeři u Vodoucha :-D Dnes si dám asi vepřové koleno, ale je pravda, že mají neskutečná křidýlka, ale všechna jiná jídla, co jsem zkusil, mě nijak neoslovila. Zvláštní. Docela jsem se posunul z uvažování „přece si nebudu dávat pokaždé ta samá křidýlka“ k „raději si dám zase křidýlka“.

A zítra ráno na obchodní schůzku, kdy se se mnou chce sejít jedna firma, které dělám web, a shodou náhod jsem také v Praze :) Tak všem mohu říkat, že jsem jel obchodně do Prahy … pan Velký podnikatel ;) Firma X spolupracovala s člověkem Y, který zadával práci mně. Člověk Y začal být časem nespolehlivý, nereagoval na jejich volání či e-maily, spolupráce s ním byla problematická a firma X se rozhodla kontaktovat mě a se mnou i s člověkem Y si sjednat schůzku a vyjasnit si, jak naše vzájemná spolupráce funguje. Z toho člověk Y usoudil, že ho chtějí vyšachovat a rozzuřilo ho, že já s tím nemám problém, a ukončil se mnou spolupráci :-D Vzhledem k tomu, že 95% naší spolupráce byly zakázky pro firmu X, a i tak v řádu pár tisíců ročně, tak je mi to celkem egál, obzvlášť pokud nadále bude firma X napřímo spolupracovat se mnou … přišlo mi, jako by si člověk Y myslel, že bych mu snad měl každý týden posílat děkovnou pohlednici za to, že mi práci pro firmu X zprostředkoval. A najednou ho takhle bodnu do zad! Napsal jsem mu, že pokud já odváděl kvalitní a rychlou práci, kterou pak degradovalo to, že on nezvládal kvalitně a rychle komunikovat se zadavatelem, tak nemám nejmenší problém s tím pracovat přímo pro zadavatele. A tak si s nimi půjdu zítra ráno popovídat, ivonka si za odměnu zašopuje na Flóře či kde, a pojedeme domů. Práci budu dohánět asi o víkendu …

před třemi roky | Praha Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.