It's not ok, i don't feel safe

Celý týden za mnou chodila, každé ráno se přikradla za záda a sledovala mě jako stín, jako vůně deodorantu… Ospalost. Nyní již není úniku, drží mě na podlaze, ruce kroutí za záda a nutí žrát koberec, mrcha jedna… do toho přimixuj dvě sklenky bílého, po kterých by ivka nedokázala ani napsat smsku, jak sama podotkla (a čehož beztak někdy využiju ), a máš z toho drama říznuté filmem noir…

Spát jsem šel ve tři, usnul ve čtyři a vstal v šest… ani nevím, jak se mi to podařilo. V práci jen já, parťák opakoval zkoušky do autoškoly… pracuji celou dobu, udělám celé jedno okno. S ním jsem za čtyři dny udělal dvě. Ne že bych se divil… a nonstop si zpívám háj hou, noubodys et houm, drink not, ít not, many hev aj not jet, ééévry bááády vííííl bý he-epy-y, dzum gali gali gali dzum gali gáli…. Prostě song z Českého snu. A pracuji… pořád.

Doma se jen otočím a vyrazím za ivkou na koupák. Tentokrát beru i deku, abychom se na ní mohli v pohodlí válet a nebyli odkázaní jen na osušky. Poprvé bylo taky celý den krásně, na nebi ani mráček… jenže předešlý ledový týden vodu ochladil, vydrželi jsme tam jen chvilenku. Skočil jsem si jen jednu teatrální šipku a doplaval zpátky k ivce, jež opatrně stála ve vodě a zimou pomalu nemohla dýchat. Když jsem ji objal, myslela si, že ji chci snad potopit, ale já ji vzal do náruče a chvilku si ji nosil vodou, lehkou jako pírko…

Na dece ležíme vedle sebe, držím ji za ruku, neznatelně se lechtáme prsty, nevnímáme… vždyť to je to nejkrásnější! Pocit, kdy lezu v noci do postele a vím, že před pár hodinami na ní ležela a usínala… beru do ruky polštářek, který si podezřele oblíbila a cítím z něj vůni jejího gelu na vlasy… usínám na něm.

Sedím za ní na dece, objímám ji tak, aby ji moje prochladlé ruce nevadily… ale přesto co chvíli neodolám a přejedu jí prsty po bocích, prohne se jak kočka a prudce se nadechne, chvilku se mnou nemluví Chci si ji udobřit, líbám ji na rameno, šíji, tvář, po těle se jí rozeběhne mráz, husí kůže…

Jsem v tom až po uši. Nemohu se dočkat zítřka, kdy si pro ni opět zajedu a po týdnu uspořádáme další táborák na kopci ku oslavě djových osmnáctin. Nabídla se, že dojede sama, abych mohl pít, ale nepřijal jsem to. Už tu byla x-krát… a to, že budu moci být s ní, mi vynahradí hektolitr vína v krvi.

Dvě sklenky vína… jdu pokračovat v instalačce redakčního systému.