Já už vážně chci svůj digitál

Skutečnost, že bez digitálu nebudu moci žít, mě napadla někdy kolem minulých vánoc. To jsem měl na dva týdny jeden půjčený, ani nevím, co to bylo za typ, každopádně dnes bych si o něj ani kolo neopřel. Kdyby mi jej někdo zadara nabízel, tak bych ho opravdu nevzal :) Protože šetřím opravdu dost dlouho na to, abych si mohl koupit foťák mnohem modernější a vyfikanější. Tím pro mě jest minolta dimage z1. Kdysi o letních prázkách jsem tento produktík odkouknul od maji a nenechal si tuto ideu ničím zkazit.

Třímegáč, desítka zoom. Více bych toho nepotřeboval. Já jsem totiž šílený šmírák. Zatím se to nijak neprojevuje, ale to přijde, to přijde ;) Sedět na lavičce na náměstí, na každou stranu maximálně 30 metrů → jako bych fotil ze tří metrů. A koho budu fotit? Holky, kamaráde, holky… a nebo taky ne, co já vím. Třeba mě to po pár tisících snímcích přestane bavit a začnu fotit něco jiného. Ale že se těším hlavně na tohle, to popřít nemůžu :)

V září se dimage objevila na trhu za 16000 káčé. Pro mě astronomická výše. Stahoval jsem informace, fotky, parametry, občas nakoukl do nějakého fóra nebo inet obchodu, až jednou nalézám supernabídku za 13990 káčé. Bylo to tuším před měsícem. Po poradě s našima jej příští den objednávám. Za pár dní mi milá paní volá, že zboží nemají na skladě, že se ozve za dva týdny. Ve středu se ozvala, že to patrně nebudou mít ani do konce roku. Totálně vyprodaná položka. Totální zájem. Nevadí, na netu jsem našel jiný obchod, kde minoltu nabízejí za ještě méně peněz. Sice to nevypadá tak seriózně, ale přesto bych do toho rád šel.

Jenže se objevila další věc… tak nějak jsem se pustil do webdesign podnikání, mám možnost tvorby několika velkých webů pro různé firmy, a opravdu natvrdo uvažuji o živnosťáku. Jak že jenom „uvažuji“? Už jsem udělal první kroky k jeho získání… no a foťák bych si mohl napsat do nákladů, což by byla ztráta, kterou bych hodně dlouho dorovnával a nemusel tedy platit daň z příjmu (pořád bych byl v záporném kapitálu, což ale neznamená, že bych byl v dluhu). Jenže… potřebný výpis z trestního rejstříku mi dojde až za dva týdny. Teprve pak se všechno bude moci hnout kupředu. A proč je tak výhodné cpát digitál do nákladů? V současné době se totiž v podnikání platí daň z příjmu. Pokud bych koupil dimage do nákladů, můj příjem by logicky byl „minus ~14000“. O daň za takovéto částky stát nestojí :) Dokud bych tyto náklady několika joby nedorovnal, neplatil bych daně. Žádné. Stejně nevím, kolik to je… jen bych inkasoval příjem. Ale.

O reformách financí jsi určitě něco zaslechla, přetřásají se celý podzim. Špidlův tým se opět o něco snaží. Tentokrát mě chtějí vážně pořádně naštvat, neboť hodlají od nového roku (?) zavést povinnou minimální daň, kterou by holt musel platit každý podnikatel, ať by byl ve ztrátě nebo v zisku. Co to znamená pro mě? Že bych musel ročně webdesignit za 7000kč, a teprve s vydělanými 7001kč bych byl (prakticky) ziskový, zaplatil bych ziskem onu minimální daň a zbyla by mi jedna koruna. Omyl. Byl bych v zisku, platil bych regulérní daň z příjmu :) Daň z jedné koruny :) No a holt nikde není psaný, že se mi za ten rok podaří vydělat více jak sedm tisíc. Pokud bych to nezvládl, musel bych minimální daň doplatit ze svého. Prodělával bych. Ovšem pokud bych si za weby účtoval takové ceny, které jsou na netu běžné, tak bych to asi přestál. Web, který jsem vytvořil radkovi, by normální webdesigneři účtovali cenou kolem desíti tisíc. Já chci pětinu, a ještě jsem ji neviděl… web je dva týdny online, denní návštěvnost kolem 50 sessions, pár „Bude doplněno.“ a na tom se to právě zasekává. Je hotový z 90%, ale radek nemá čas poskytnout mi materiály pro oněch zbylých 10%. Ale rozhodně se nebojím, že by mi to nezaplatil, to ne :) Jen bych to chtěl mít už všechno hotové :)

Dnes:… upravil jsem si svůj soukromý redakční systém to be compatible s novou databází, což mi zabralo většinu času, dále jsem si vyhrál s úvodní stránkou (odkaz „více…“ a možnost zvolit si svoji úvodní stránku)… je téměř jedenáct a já přemýšlím, zda se vrhnout na komentáře.

To by totiž bylo na dlouho. Trošku mě (příjemně) dráždí myšlenka, že bych sem komentáře vůbec nedával. Prostě nechal tento web bez možnosti nějak mě kontaktovat (nebo napadnout moje myšlenky). S gbookem jsem se rozloučil vážně brzy, ten jsem si rychle rozmyslel… možná až se budu někdy nudit, tak budiž, ale do blízké budoucnosti s ním nepočítám. Díky komentářům by ztratil smysl… komentáře. Ach jo. Dám je sem, ale budu je muset vytvořit celé znovu. No, prakticky jen dizajn… tak fajn, to bude hodinka dvě…

Za celý týden jsem toho moc nenaspal. Dnešek se z průměru nevymkne.

Kam jsem se to jen dostal??? Chtěl jsem se věnovat pouze digitálnímu bláznění, a zase jsem naprosto ujel :) 2.69 giga fotek na disku. Pět tisíc čtyři sta dvanáct fotografií. Ale jak každému říkám: až budu mít svůj foťák, budou týdně stovky a stovky přibývat. Možná tisíce :) I když… těžko bych asi stíhal nabíjet baterky :)

Jojo, zpátky jsou doby, kdy jsem databázi plnil nesmysly jen proto, abych nepřestal psát. Protože mě to baví, dělit se o svoje myšlenky.

ps: dnes jsem ji dokonce pozdravil (ahoj) :) Pokrok :) Rozhodně si ale nemysli, že bych byl nějaký ztrémovaný komplexák, co se bojí na holku promluvit, to ne. Občas jsem dokonce schopný spáchat naprosto neuvěřitelné šílenosti :) Ale právě tohle „společné bytí“ mi přijde velmi… zvláštní, lákavé, lechtivé, vzrušující, elektrizující. Rozhlížení se na chodbách, čekání, zda se otočí, zda si všimne, zda mě také hledá… je to fajn, je to fajn. Jako bych ani nechtěl, aby se děj tragédie posunul dál.

Proč tragédie? Hm… i romeo a julie má pohodový a veselý začátek. A jak chuděrky skončí… MOTOneithana bolí hlava @ 23:19

před 14 roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.