Jak jinak než z vlaku
Ale tentokrát mám v záloze dokonce i hlubší mylšenky než jen zoufání si nad tím, že není o čem psát. Při čtení novin mi totiž došlo, že do voleb zbývá už jen 22 dní a z mého předsevzetí, že před volbami povedu rozsáhlou předvolební kampaň, nezbylo nic. Respektive nedošlo na jeho realizaci. A světe div se… nějak… prostě se mi nechce. Nechce se mi vstát, bouchnout do stolu a zařvat, že s Marťany nikdy!, ani kdyby měli poslání od vyšší bytosti. Je to podezřelé, ale snaha (touha?) za každou cenu srazit ČSSD na kolena pominula. Možná jsem si (bez vztahu k současné situaci) tak trochu ujasnil, že vládnout zemi není taková prdel a že jediné, na co si můžu ve výsledku stěžovat, jsou až příliš časté mravnostní delikty představitelů státu.
Ty mi vadí, to ano. A ačkoli – a teď odbočuji – odsuzuji zásah policisty Čermáka proti paní Jacques (ozvlášť po dohledání jeho minulosti, kdy byl schopen dotáhnout na služebnu ženu v poutech za to, že přecházela na červenou), tak nechápu, proč mají padat hlavy na těch nejvyšších postech. Policejního prezidenta Husáka po CzechTeku taky moc nemusím, ale jak by on proboha mohl za chování nějakého kancelářského pingla, který na tom zákroku ani neměl být? Pokud má být jmenován generálem a má pro to objektivní zásluhy, pak ať tomu tak je. Ale jaký je smysl toho, že mu kariéru doslova pokurví někdo, za kterého osobně zodpovídá jeho přímý nadřízený a který o jeho chování z minulosti musel vědět a musel ho také řešit.
Dostávám se tímto oslím můstkem k Vítkovu (tam byli tento týden jmenování noví generálové). O návštěvě tamějšího armádního muzea jsem psal a sekci věnovanou první světové válce, potažmo československým legionářům, bych ze svého pohledu popsal jako velmi působivou. (Teď prosím historiky, aby zavřeli oči) Když už o to jde, tak legionáři byli jediní českoslovenští vojáci (či armáda), kteří se zůčastnili nějaké války. Jejich expozici jsem si prohlížel dlouho a myslel při tom na spoustu věcí. Četl si popisky fotek, seznamy padlých… a prohlížel fotky s pomníčky a náhrobky rozesetými kolem transsibiřské magistrály.
A dnes v mladé frontě objevím článeček o tom, že česká vláda uvonila 5 milionů korun na obnovení hřbitova čs. legionářů ve Vladivostoku. Přemýšlím, kdo to tedy doopravdy byl, kdo se za onou vládou skrývá. Paroubek? Někdo jiný? Nějaká skupina úředníků bůhvi kde? Ať tak či onak, na volebních billboardech se to neobjeví a přitom je to podle mě velmi záslužná věc (i když, počkejme si na realizaci). V souvislosti s nedávnou popularizací ostatků vojáků wehrmachtu v nějaké české továrně a skutečností, že českoslovenští hrdinové, co spáchali atentát na Heydricha (toho čuráka, co chtěl 60% čechoslováků poněmčit a zbytek vyhladit), leží ve společném masovém hrobě s nacistickými pohlaváry, mi v mysli utanul citát jednoho z oslovených historiků, že úroveň a vyspělost národa se pozná podle toho, jak se chová ke svým padlým hrdinům (volná parafráze). Nikdo se tedy nemůže divit, jak mě tenhle článeček o hřbitově legionářů potěšil.
Abych stanul opět na pevné zemi, připomenu slavnostní odhalení miniatury památníku českých letců bojujících v anglii za druhé světové války ve filmu Pelíšky: „Takový práce… a přitom taková blbost, že?“
To bychom měli realitu. Pak už mě v novinách vyloženě zaujal jen text o Sobotkovi (min. financí), kterému se konečně podařilo vyhodit z České konsolidační agentury dva svoje protivníky ve sporu o to, jak tvrdě má stát po ČSOB vymáhat náklady na její očištění (velmi zjednodušené). Oba dva byli pro co nejpřísnější požadavky, zatímco Sobotka (jejich slovy „prodloužená ruka ČSOB“) pro opak… no prosim, ale ať si ty miliardy miliard zaplatí ze svého, když bance, kterou stát draze vytáhl z problémů, nyní líbá ruce a nic po ní zpátky nechce. Podezřelé až až.
Když k tomu přidám min. kultury Jandáka a jeho „Pokud budete volit ODS, tak vám dám přes držku!“ (mimochodem, sám v ODS začínal a sám odešel poté, co zjistil, že mít funkci znamená i něco jiného než jen objíždět radnice a vystavovat všude svůj pupek)… a dodám cenzuru médií ze strany úřadu vlády…
… tak už si i pomatuju, proč jsem chtěl vést svoje filipiky proti sociálním demokratům. Jako by nestačilo, že hlasem pro ně volíte komunisty. A komunisti… ale dost již bylo slov, slz a krve (nebo naopak stále ještě málo, aby se ten národ český pitomý poučil?)…
před dvanácti roky |
Myšlenky | 
12 komentářů
