Jeden džbán, druhej džbán...

Cituji pouze text písničky místní provinční hudební skupiny, ale přesto se mi do nálady či existence trefila. Ti z vás, co mě považují za abstinenta, nyní prosím ukončí své novoroční radovánky a odejdou do svých hajan nepoznamenáni gramatickými i (mými) osobními chybami. Je přece jen po páté hodině ráno.

Gratuluji, mé opilosti jste si všimli. Aby ne.

Byl to fajn silvestr. Poprvé po čtyřech či pěti letech stráven s rodiči doma. Pustil jsem jim (nám) na dvdčku piráty dvojku a bavili jsme se až do jedenácti hodin. Přežít konec novoročních estrád už nebylo tak těžké, poslední minuty, nový rok… těš se na nový rok, znamená-li pouze začátek zkouškového. Rozeslal jsem smsky klukům ze školy, zavolal si s jakubem, pozoroval zamlžený ohňostroj v údolí naší vesnice, abychom jej za pár chvil doplnili svou pyrotechnikou…

Krátká procházka po vesnici, římské svíce a nezapálitelné metrové prskavky (děvky!), návrat k domovu a pokračování noci u souseda bratrance.

Prsty se mi rozbíhají po klávesnici…

„Chladná jako zmrzlinový pohár, tichá ako zmrzlinový kúr, nechajme to nemám na to chuť…“ Laco Lučenič, originálka (jedna z mála) soundtracku k Samotářům. Je čtvrt na šest a jsem naprosto sám. Snažím se opatrně tisknout písmena klávesnice a neupozorňovat na skutečnost, že jsem již doma a ještě nespím.

Po procházce dorazíme přímo k sousedům obtěžkáni šampaňským a vínem. Pohodové povídání, lehké koukání na jakousi blbost v televizi, šampaňské, pohoda, veselá mladistvá atmosféra… ivonce a sestře se chce spát, odcházejí domů, nevím kolik bylo. Já s vojtou, kamarádem a klukem její sestry hrajeme karbanicky kostky, během kterých začnu procházet seznam svého mobilu, a rozesílám smsky všem holkám, jejichž jméno mi chladně probodne srdce či svědomí. Není jich málo… a nakonec i kvůli pocitům provinilosti sedím nyní tady před zrcadlem do země Oz místo utrácení času života pod zavřenými víčky v posteli. Půl šesté…

Mnozí jistě ještě nyní hýří zábavou, ale já jsem sám… nechce se mi jít spát, neb vše skončí a začne nový rok. Není to motivující, není to vysněné, není to nijaké. Je to jen další den a pouze ona skutečnost mé přítomnosti činí tuto noc lehce zvláštní. Půl šesté… to se člověku jen tak lehce nepoštěstí. Lež… téměř každý pátek předchozího semestru jsem se touto dobou (5:29) unášel šalinou od Olšanského náměstí k Hlavnímu nádraží na vlak, který by mě osvobodil z prahy k vysočině. Ale pouze jednou jsem se k němu prokousal celou nocí…

Kostky již poskakovaly po stole tragicky jak… cokoli, sebral jsem se a šel (těch 30 metrů) domů. Prší. Silvestr. Kapka za kapkou, zbytky sněhu v zeleném trávníku, pohoda mizí, spoluhráči kostek i spoluputovníci nocí usínají a mizí v myšlenkách i stínech, jen temné chodby, schodiště, pokoje… dřevěná tichá židle, mobil v ruce, nyní hučící počítač. Sluchátka a dojemná, vhodná hudba. nový rok… o který přece nejde.

Je to něčím jiným, je to mobilem a smskami, je to kamarádkami, které jsem kdysi… uložil do seznamu a tam je ponechal. Provinilost mi vhání slzy do očí. Znásobená šampaňským, podpořená australským vínem…

Dávno, dávno jsem se měl odebrat do pokoje k pokojnému spánku, přestat dráždit představivost přicházejícími smskami a usnout, snít, nevnímat. A stále tu jsem, jako bych… vzdával hold Džínovému světu. Jen čtenáři pochopí… kdepak, hodím vodu s osmi chlopněmi a pouze ze sebe dělám lepšího, neboť jsem četl onen Džínový svět, román Radka Johna. On a Na cestě od Jacka Kerouacka ze mě udělaly tu osobnost, kterou jsem. A nikdy za to nepřestanu osudu děkovat. Nikdy.

Jen kdybych… dokázal… nikoho nezklamat. Nikomu neublížit.

Kdybych dokázal nepsat, pokud toho nejsem schopen. Hoden.

Nekomentujte, prosím.

před dvanácti roky | Myšlenky Ze života | 9 komentářů

Komentáře

1 | aspik | před dvanácti roky

jsi vazne kokot

reagovat

2 | aspik | před dvanácti roky

ty kerouacku… vazne si me rozesmal voe…

reagovat

3 | juneau | před dvanácti roky

Těžko říct, kdo koho rozesmál víc, chudinko.

reagovat

4 | aspik | před dvanácti roky

cetl sis to po sobe vubec? vzdyt je to slatanina plna hoven… kolem tebe se svet netoci, chlapecku… nalejes se jednou chlastem a cejtis se jako Nekdo; nemam rad typ konfrontaci, ktery tady vedes a nabizis to internetu (a nekecej mi tady nic o tom, ze sem nemusim chodit…)

reagovat

5 | juneau | před dvanácti roky

Ale ano, pěkně ti to povím: nemusíš sem chodit. A asi bys ani neměl, protože pokud tě tak vytáčím, dráždím, doháním k šílenství, pak musíš být asi lehce deviantní, když sem neustále lezeš.

Je mi jasné, že jsi na jaře volil komunisty a nyní nesneseš jakýkoli jiný projev individuality na (přiznejme si to) soukromém vlastnictví, kam tě ještě k tomu nikdo nenutí chodit.

A teď vážně: toto je můj blog. Píšu na něm co chci a mám tu odvahu se občas přede všemi (a mnohé den co den potkávám) nádherně ztrapnit.

A že je jsou to slátaniny plné hoven? Kvůli tomu se dnes už lidi ale nezavírají do krimu, kamaráde. Máme svobodu!

Tak si to laskavě uvědom.

reagovat

6 | Evča | před dvanácti roky

[5] juneau :Já ti fandím :-D

Blbci ať sem nechoděj

reagovat

7 | juneau | před dvanácti roky

O tom to prece neni :) Ten text je o hovnu, zvatlani nejakeho budizknicemu… ale zakazane to neni, tak si to nenecham vycitat :)

A neni marne odpovidat na komentare z hospody, po tretim pivu, prvni metaxe a prvni pepsi ;)

reagovat

8 | aspik | před dvanácti roky

bacha na ten alkohol… ale tesi me, zes priznal, ze tento text je plny hoven, ty komunisto ;)

reagovat

9 | BéEmko | před dvěma roky

hezké.. palec hore a srat na kokoty co tu jdou a obtezuje se psat neg komentare. jestli se tak neztotoznujete s vyse napsanym tak se neobtezujte komentovat a bezte si hrat LOLko, Crims apod.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.