Jednou za čas v pátek sám doma

… a je z toho zase pěkný tyjátr.

Cestování vlakem mě začíná pekelně štvát. Tři hodiny cesta do Prahy. Tři hodiny cesta z Prahy. A co dělat… čtení uspává. Noviny jsem si taky přestal kupovat. Notebook ke dvěma hodinám vydrží, ale co na něm dělat? Za jízdy se pracuje těžko, koukat na filmy nebo nějaký seriál … to taky není ono. A tak se snažím hlavně spát. Což o to, mnohdy se moc snažit nemusím a chce se mi spát po dvaceti minutách. Jenže ono to třeba nejde. Cestující v kupéčku kdákají. Někdo si přisedá, někdo jiný vystupuje, … jsem na pokraji dřímoty a přitom pořád nespím, je to tak dvě hodiny a v Praze se probírám v poledne, spal jsem i nespal a stejně už je polovina dne v prdeli a já jsem z toho akorát otrávený. V opačném směru mohu spát pohodlněji, protože mám často kupé pro sebe, tak se jak bezdéčko rozvalím přes celou sedačku a dva dny mě pak bolí skřípnuté nervy za krkem. Deprimující … ještě jeden semestr to tak bude.

V tomhle stavu jsem včera dorazil do Ticha, ivonka mě vyzvedla a záhy mi přišlo, že si s ní za celý den až do té deváté hodiny večerní nikdo nepovídal. Nahrnula do mě zážitky z ranní haluzoidní zkoušky a já se pod vousy usmíval a říkal si, že stejné to má určitě někdy i se mnou, kdy bych pořád jen mluvil a mluvil, když se po pár dnech vidíme. A tak jsem se usmíval, přikyvoval a řídil domů. Jenže když pak začala řešit situaci, kdy si v naší oblíbené restauraci kamarádka objednala smažený sýr bez ničeho a dostala smažený sýr bez ničeho (rozuměj i bez zeleninové přílohy), což se v jejím výkladu blížilo katastrofě typu zlomeného podpatku v Sexu ve městě (minimálně), a já neustále nechtěl opustit (analyticky naprosto správnou) myšlenku, že si za to mohla kamarádka sama, protože dostala přesně to co si objednala (a moc na tom nezmění fakt, že dříve při stejné objednávce dostávala i zeleninovou oblohu) … no poslední kilometry k domovu byly tichou jízdou, pobyt u ní doma tichou domácností a pak jsem šel spát. Jenže jdi si spát o půl jedenácté, pokud celý týden nejsi v posteli dříve jak ve dvě, ještě k tomu hladový jak pes (špatný, když z toho všeho přejde chuť k jídlu). Když jsem asi k půl dvanácté zabral, nenapadlo jednoho profesora nic lepšího než nahrávat do ISISu dokumenty a mně začala chodit upozornění na mobil. Pak už si nic nepomatuju…

Ani ráno odchod ivonky do práce. Vstal jsem po osmé, sbalil se a odešel na autobus domů.

Když mi tak pak uprostřed práce volala, jak se dnes dohodneme, nevyskočil jsem metr do vzduchu radostným nápadem, že pojedu zase hned zpátky za ní, ale konstatoval jsem, že vracet se zpátky k ní jsem neměl ani v plánu a myslel jsem, že přijede ona k nám. Což vedlo ke krásně romantickému jednostrannému ukončení hovoru a mně zůstal v ruce ohluchlý mobil. Parádní začátek dne. Raději jsem dál pracoval.

A pracoval.

A pracoval.

Trochu sprchlo.

A byl večer.

Teple jsem se oblékl a vytáhl dje na kolo. Bylo chladno, ale krásně vlaho a silnice suché. Vyjeli jsme na hráz přehrady, sluneční brýle (mušky jedny zlatý) se nám při každé zastávce mlžily a my pokračovali kousek kolem vody a pak na kopečky, přes které jsme se po polních cestách vraceli do vesnice. Po loukách posetých bílými chomáčky odkvetlých pampelišek, starým hlubokým újezdem mezi poli s neprostupnou klenbou bukových keřů, kde nebylo ve slunečních brýlích vůbec vidět, po lesních cestách už kousek nad vesnicí, které musel někdo s koštětem snad zametat, protože jsme přejeli pár desetimetrových úseků, kde bylo všechno listí smeteno na kraj cesty a zůstala pouze holá hlína bez jediného lístečku (s jasnými hranicemi),… a pak asfalt, kostky, asfalt,… vešel jsem do domu, opuštěné kopce v bílém oparu i šeru nechal za zády a po sprše jsem skončil zase tady. Sám. Do půlnoci jsem si zakládal data a doklady do účetnictví, co se mi od ledna nahromadily, během čehož dokázala mizérie dnešního dne přejít do další úrovně (ať žije icq) a …

… pak je lepší jít spát. Třeba to půjde i takhle brzy.

před osmi roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.