Jen tak, že ještě žiju
Zase pár dní uteklo, aniž bych se o nich i jen lehce zmínil. Asi by i bylo o čem, ale… musím hergot překopat dizajn, aby mě to zase bavilo. Takhle se mi nic nechce. Pár nocí teď budu mít čas, tak uvidím.
V sobotu sestřin maturiťák, dostavila se i spousta mých spolužáků (stejný gympl) a pár přespolních cizáků, ale alespoň tam bylo co dělat. Vždy mě ročarovávaly mizerné podmínky na focení, ale tentokrát to šlo a fotek mám spoustu a nemusím se stydět je někomu ukázat, takže tak. Popovídání se spolužáky, o kterých taky nemám tuchy… účast jsem ale čekal větší. Asi to nebude tak horký po tom, co si s ředitelem vzájemně vyhrožují žalobami.
Last.Fm – the social music revolution
Službu Last.Fm používají mnozí, i já se přidal. K čemu všemu to může sloužit, bůh ví… a co vůbec? Že se mi při přehrávání songů ve winampu odesílají skromná data na server, aby se mi sestavovaly žebříčky oblíbenosti interpretů a spol. Na základě těchto seznamů pak lze dohledat další uživatele s obdobným vkusem (např). K čemu mi to bude nevím, proto to nemám ani v plánu používat, ale fičurka snadného prezentování přehrávaných písní mi učarovala. Nevěnoval jsem se tomu ale nijak cíleně… to až dva tři dny poté mi napsal Swoop, zda bych mu nepomohl s jedním rozšířením systému, které by sosalo ze serveru přehrávané písničky a vypisovalo je (ne pomocí defaultních Last.Fm grafických žebříčků). Rozšíření jsem rozchodil a včera ho úspěšně implementoval i na webu redakčního systému… v levém menu pod Právě poslouchám.
Občas to hodilo chybku, dnes jsem si tedy celý script upravil podle svého gusta a snad už bude šlapat, jak má. Tím jsem se tedy dnes bavil.
Prakticky od počátku české existence Čtyř věcí sleduji jejich putování po blogosféře. Přiznám se, vůůůbec mě to neoslovilo. Proč? Nějak… je to takové o ničem. Nadšení zainteresovaných z toho, jak o svých kolezích konečně mohou zjistit něco osobnějšího mě jen nutí se pousmát. Jsem zvyklý na jinou otevřenost či osobitost a nezbývá mi než si povzdychnout. Těžko se odvážu ze čtyř oblíbených filmů někoho, o kom ani nevím, zda má manželku nebo děti. Pro uvědomělé a zdrženlivé bloggery jsou i ty 4 filmy odkrytím nejtajnějších hlubin jejich duší, pro nás chorobomyslné exhibicionisty (ještě k tomu na adrese reality-show.net) jde o denní chléb. Toť moje dojmy z této akce.
Jenže dnes jsem postřehl, že mě do toho zatáhla Ailyn. Ani omylem se mi nechce odpovídat na původní otázky, na její také ne… takže se cuknu a s díky odpovídat naprosto odmítnu. Jsou dny, kdy bych netu svěřil první poslední, ale dnes se mi prostě nechce.
No, jdu na Televizní noviny… jak tam ukáže xicht některý se socanských čuňat, budu zase hodinu naprosto nepříčetný. Hergot už doprdelekurvadekl!
před dvanácti roky |
Myšlenky Ze života | 
18 komentářů
