Jsem rozpolcen na půli cesty

… rozpolcen na půli cesty, ani tady, ani tam. Teda, tady v Praze jsem, ale nechci tu být, a tam doma nejsem, ale už bych tam chtěl být.

Co opravdu nenávidím, tak to jsou výlety do Prahy jen na jeden den. V jedenáct ve vlaku, ve dvě na hlavním nádraží v Praze, o půl třetí ve škole, ve čtyři v kabinetu, ve čtyři deset venku na chodbě s jedničkou v indexu a vlak domů jede v šest. V devět z něj vylezu, o půl desáté budu doma. U ivonky. Necelých sedm hodin v kupéčku. Záda mi to neodpustí.

Zvláštní, že dnešní den se stává naprosto osově / bodově souměrným. Zkouška ve čtyři hodiny je předěl. Před ní i po ní sedím hodinu na školních křesílkách. Pak i před tím jdu stejnou cestou z/na hlavák. Jedu stejnou trasou na nádraží ze kterého jsem předtím přijel. Ve stejném městě mě nabírá ivonka a veze mě domů tak jako mě ráno vezla z domu na nádraží. Až by se chtělo říct, že dnes ve čtyři hodiny dopoledne dosáhl vesmír bodu maximálního rozpětí a začal se opět smršťovat.

Včera jsme s ivonkou večer hráli poker. Ale s ní se hraje … špatně, mám-li to tak říct. Protože neuznává prakticky žádnou strategii a jde do maximálního rizika. Co to znamená? Že člověk nemůže blafovat. Můžu do banku naházet 200$ (pětina chips) a ona je stejně dorovná, i kdyby měla jen nějakou high card. Nechtěl jsem se nechat oškubat jako minule, takže jsem karty raději zahazoval :) Ale pak přišly nějaké flashe, postupky, a začalo se mi dařit. Pravou šťávu do hry ovšem vlil ivončin návrh, abychom hráli „o něco“, ne jen o plastové žetony :) Takže v banku pak ležel i nárok na milování :-D No co si budeme povídat, ať by vyhrál kdokoli, byla to win-win situace :-D Poslední hru ivonka vyhrála, ale v součtu jsem měl více chipsů, takže jsme se neshodli, kdo je tedy opravdový vítěz, ale na tom vůbec nezáleží. Hlavně že se máme rádi :)

Njn … stále ještě sedím ve škole, za okny na prahu padá večer, v odpočívárně nás sedí osm. Zbylých padesát křesel je volných. Osamělé. Smutné. Ještě že tu nejsem úplně sám :) Za dvacet minut vyrazím na vlak. Aplikaci jsem obhájil bez problémů, ačkoli jsem z toho měl trochu strach, protože ostatní měli různé hry se složitými grafickými rozhraními, já měl windowsáckou službu běžící na pozadí a k ní malého klienta, který jen zobrazoval log jejího běhu. Ale to pro učitele nebyl problém, řekl mi, že jsem si s tím očividně vyhrál a byl spokojený.

Takže … semestr skončil. Teď už jen dokončit skládání rozvrhu a do 16. února mám klid. Celé tři týdny. Měl bych si najít téma diplomky :)

před devíti roky | VŠE Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | fisher | před devíti roky

čauec, potřebuju radu prosím:-)za chvíli konči registrace předmětů, tak snad mi stihneš odpovědět :-) mám zapsanou tu internetovou žurnalistiku s tím, že hned po první hodině mi následuje jiný předmět. na všeborce si psal, že se právě chodí jen na ten první blok, tak bych chtěl vědět jestli se na to spolehnout. díky moc

reagovat

2 | juneau | před devíti roky

No to na první hodině zjistíš :) U nás to tak až na poslední jednu hodinu bylo vždy.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.