Kafe! Kafe! Kde je nějaký kafe!
Hysterický nadpis se naprosto neshoduje s mým letargickým posezem/polehem u pc. Jsem otrávený prací a unavený otrávením, bolí mě záda a chce se mi spát. Za dva a půl dne odjíždím do Chorvatska a mám toho před sebou ještě moc. A za sebou taky.
Záměr vydat před odjezdem odladěnou verzi redakčního systému jsem vzdal, S&M není moje parketa.
Už minulý týden ve středu či kdy mě současný hosting neustálými výpadky tak vytočil, že jsem si rovnou zaplatil jiný. Uspěchal jsem to, ale co naplat, bylo zaplaceno – včera teprve došlo na činy (x dní volna) a došlo k přesouvání domény. Hned dnes ráno jsem začal přesouvat všechna data z této domény na jiný server – 130MB (bez DB), to by nikdo neřekl. Jenže se ukázalo, že i to byla ukvapená akce, neboť k převodu dojde nejdříve za 5 dní.
Za 5 dní budu u moře. Adresa bude náhle ukazovat na jiný server, kde je vše připraveno, soubory nahrány, databáze naimportovány, ale… to šimravé překvapení, až se něco nakonec posere a web bude týden v havarijním stavu, dokud nepřijedu… nádhera.
Takže jsem alespoň pro ČR zkusil změnit adresu serveru u svého registrátora a zítra už budou české DNS servery vlastnit správnou adresu. Nevermind.
Takže jsem celé ráno a odpoledne na své pomalé lince uploadoval ke 150 mega dat. Vzrušující zážitek.
Do toho práce.
Do toho nutnost rozjet jiný web mé prakticky rodné vísky (do dvou let jsem tam žil) ve 100% formě, neb mě večer čekala jeho prezentace. A hodinu před odjezdem krásná server-specific podivnost a hotovo, mohl jsem si vlasy vyrvat, a odhalil jsem ji až pět minut před odjezdem… ale vliv to nemělo.
Pak jsem si také vzpomněl, že jsem si koupil nový noťas. Acer Aspire 5720, nějaká nová platforma Santa Rosa a (nádherný) GemStone dizajn. Viz produktová stránka. Líbí se mi, Visty jsou nádherný, dokoupíme 2GB ram a bude to super.
Mlíčňákům, co mi budou za volbu Aceru nadávat, pouze oznamuji, že jsem za noťas nehodlal dát tolik jako dva kamarádi z vesnice za svá auta, tedy 24k mi přijde tak akorát a druhak jeden acer mi tři a půl roku naprosto věrně sloužil a po těchto tři a půl letech měl pouze trošku náladovější mechaniku a monitor občas problikl díky ochozeným kontaktům.
Inu, zítra práce, odpoledne předat dary k dítěti kamaráda, snad mě neožerou, protože té práce, co musím za následující dva dny stihnout…
… že bych se na to nejraději vysral. Úplně vidím, jak celou cestu k moři prospím.
před 14 roky |
Ze života |
12 komentářů