Káva, koláčky, páteční odpoledne

Na práci seru. Teď už si budu jen tak sedět u pc a za hodinku pojedu k ivonce, a večer s bandou do hospody. Reset. Zítra dopo/odpo do lesa a poté relax na skvoši. Hodina a půl ve čtyřech lidech, hm… v neděli budu asi jen ležet.

Hmmm, povidlový…

V pondělí jsem jel s ivonkou do prahy. Ve vlaku jsem si konečně našel čas na přečtení celého Playboye, kterého mi Dan s Ondrou předplatili k narozeninám (LOL). Když mi gratulovali, řekli mi, že pro mě mají víno, ženy a zpěv. A co chci dostat první… nevím, jaké bylo pořadí, ale víno byla lahev jakéhosi moldavského moku, ženy předplatné onoho časopisu a zpěv bylo vypálené CD s mojí podobiznou a nápisem „jun top 20“ či jak… Dan vzal mých 20 nejposlouchanějších songů z Last.fm a vypálil je na jedno CD. To mě tedy fakt dostal :)

Playboy jsem si ve vlaku užil, ale stejně mě zmohl spánek. Ten Kolín… lepší než rohypnol. V Praze jsme se jen rychle vybalili na kolej a vyrazili do Olše na výtečnou večeři a pak na Flóru na 2Bobule. No… šel jsem z donucení, protože už jsem měl z recenzí celkem obrázek, ale ivonka bez toho filmu nemohla žít. Neurazil, ale poslední třetina stála za tak strašný hovno… scenáristicky i herecky by to zapadlo k Červenému trpaslíkovi (šáhlými zápletkami a hereckými výkony), ale film do kina? No fuj…

V noci jsem ještě Danovi osvětlil tajemství Rickrollingu, což nám pak taky zabralo pěknou chvilku :-D To mi teď připomíná, že jsem dnes narazil na jeden úžasný článek, který stojí za přečtení a jeho pointa mě fakt dostala – It’s All About Perception.

V úterý si šla ivonka po nákupech a já seděl u pc a řešil problémy (to byla de fakto moje jediná činnost tenhle týden), dokud odpoledne nepřijeli autem jejicho. Na večer jsme totiž měli lístky do DJC na Dobytí severního pólu, tak jsme zase zašli k Olši, pak se lehce prošli po Žižkově (co hospod jsem tam poznával… ach ta Beer Rally) a dorazili k divadlu. Hra byla parádní, dokonce i s extra návštěvou skutečných polárníků, co na severním pólu zakopali dvdčko s touto hrou :) Užili jsme si to. Na koleji jsem se pak šupem sbalil, kopl do sebe jednoho redbulla a odřídil dvě stě kiláků domů. Skvělá cesta, mezi Prahou a Kutnou Horou se tomu nechá sypat jak sviň… pravda, ve staré felcce zase tak moc ne :) Jen ty „bonusy“ jako zamudlané čelní sklo a nestírající stěrače, ty občas nahnaly strach. Jakékoli reflektory protijedoucího auta a já viděl hovno. A to nepřeháním.

A středa, čtvrtek, pátek… u komplu. Od osmi do půl čtvrté, od osmi do jedné … a diplomka stále nic, ani fň. Ale to teď vypouštím z hlavy. Je pátek odpo… chci si odpočinout. Nejlépe u tohohle.

před osmi roky | Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | -hgn- | před osmi roky

Sakra, prave jsem byl opet zrickrollovan! :-) Btw, ten clanek z Washington Post je vybornej.

reagovat

2 | juneau | před osmi roky

V týhle době si nemůžeš bejt ničím jistej :)

reagovat

3 | -hgn- | před osmi roky

vzpomínka na dobytí:

http://www.youtube.com/watch?…

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.