Král se vrátil

Přesně tak, navrátil jsem se z Návratu krále, tedy posledního dílu trilogie Pána prstenů. Bolí mě celý juneau, nejvíce záda, hlava už jen mírně, jsem unavený a ospalý, utahaný a ucestovaný… a stejně se ve mně pořád bere ta chorobná touhá psát. Psát o svém životě…

Vstávání jako ve všední den, umýt vlasy, oholit, připravit… byl jsem trochu špatný z prázdnoty svého báglu… kapesníčky, doklady, minolta, blok. Ze zoufalství jsem do něj přidal ještě čepici, ale pak už mě nic nenapadlo :)

Zuzka už na nádru stála, brzy přišla jana, čekáme na bus do brna. Úspěšně obsadíme pětku a dvě předchozí dvojsedadla, takže máme o zábavu postaráno. V nici nabíráme vojtu a dje, kteří tam jeli busem z vesnice, neboť ty jsme již do auta dostat nemohli. Byli jsme téměř komplet, neboť míra a kubín se měli přidat až v olympii, kam jsme také mířili.

Brno je opět špinavé a smutné město. Mně se tam nikdy nebude líbit. Nikdy. Vystupujeme u tesca, poprchá, před nosem nám ujíždí kyvadlovka do olympie, která je kus za městem. Čekáme na další spoj s předtuchou delšího zdržení, ale ten přijíždí během několika minut, až jsem z toho sám překvapený. V olympii jsme cobydup, zábavní centrum je téměř liduprázdné, příjemné, blýskavé,… tam se mi prostě líbí. Je ráno a není tam narváno… možná proto :)

Opět si půjčujeme nákupní vozík, naházíme do něj bundy a zamčeme jej v k tomu určeném chlívečku, abychom se s bundami a svetry nemuseli tahat po kinech. Časně obědváme, film začíná v jedenáct… to již máme lístky z rezervace u sebe, pěkně rozdělené a schované. Ne dost…

„Já nemám lístek!“ prohledává vojta kapsy. Jasně, teď se začne šklebit a vytasí ho. Vojta se nešklebí. Prohledává bágl. Ach jo… :) Vydává se po svých stopách a za chvíli se s ním opravdu vrací, vypadl mu z kapsy, když něco vyhazoval a zůstal nepovšimnut na podlaze u koše. Štěstí…

Přichází míra, děláme společnou fotku, vyrážíme na menší nákupy, respektive na to koukat se, jak sestra vybírá djovi džíny, protože se na mých bokovkách přesvědčil, že ona opravdu umí vybrat. Nic vhodného ale nenacházejí, čas utíká, jdeme k sálům. Tam již čeká kubín, dostává lístek z naší rezervace a míříme po koberci vstříc Středozemi. Sedím vedle zuzky, prakticky uprostřed sálu mírně nalevo v řadě. Blíže k plátnu bych už ale být nechtěl.

Nevím, co jsem od filmu čekal. Knihu jsem si znovu nepřečetl, a udělal jsem jen dobře. Netrápil jsem se tím, co Jackson vypustil, co si pozměnil. Spíš než aby něco nezfilmoval, tak si to pozměnil. Je sporné, co z toho je lepší… ale já jsem nadšen. Naprosto. Mít film teď tady, kašlu na psaní a dívám se znovu. Dál budu psát nějaké detaily z filmu, takže pokud… no znáš to, ne?

Přemýšlím, zda mě na filmu něco zklamalo… tuším, že tam nic takového snad ani nebylo. No… občas trošku zdlouhavější pasáže s Frodem a Samem, ale to spíše jen díky tomu, že se střídaly s úžasnými akčními scénami, od kterých bych pohled odtrhl jedině s pistolí u hlavy. Před rokem jsem psal (viz archiv), že pokud Jackson do trojky nezařadí Dodatky, tak odejdu z kina zklamaný. A zklamaný nejsem. Posledních dvacet minut filmu je jen o tom, zda se skrze zamlžený pohled usmíváte, či se jej snažíte zamrkat :) Opuštěný a zchátralý Mithlond, poslední loď… na břehu zůstává Sam, Pipin a Smíšek… n.e.p.ř.e.k.o.n.a.t.e.l.n.é.

První pohled do Minas Tirith skrze každé hradby je neuvěřitelný, nedýcháš… až budou zažehnuty signalizační majáky, vrcholky hor nad moři z mraků vzplanou v hranicích ohně, přestane ti i srdce bít… takový mráz mi po zádech přejížděl jen dvakrát za život. Podruhé při příjezdu Rohanu na Pelennorská pole. Ať se jde nějaká úvodní bitva z Gladiátora vycpat… Theodén bojovně promlouval k vojsku a já si snad i přál sedět na jednom z koní, svírat v ruce zástavu, držet otěže… mezitím se Minas Tirith brání útokům obřími katapulty (kdo hrál Age of Empires a oblíbil si trebuchety, ten ví…). Obrovské části staveb (!!!), žádné obyčejné šutry… letí vzduchem, klesají jak raněný pták přímo do mordorských šiků, aby po dopadu neposkočily ani o centimetr. Kam dopadnou, tam zůstanou. Náhrobky stovek skřetů… Pelennorská pole.

Tažení k Morannonu, odvrácení pozornosti od Frodova úkolu… malý ostrůvek Kapitánů Západu proti naprosté přesile, jež je uzavírá kolem dokola a nic se neděje… skrze bránu je vidět až na Barad-dur, Oko… promlouvá k Aragornovi, syčivý hlas, zpomalený záběr… Aragorne… Elessare… ticho. V celém sále NAPROSTÉ a NEUVĚŘITELNÉ ticho! Mlčí zvuková stopa stejně jako všichni diváci…

Ten pocit, přesně ten pocit… Frodo, Sam, Pipin a Smíšek, sedí v hospodě v Kraji, válka skončila, všude je mír, Krajané o ničem stejně neví… oni čtyři sedí u stolu, mlčí, dívají se z jednoho na druhého, nikdo si jich nevšímá, hostinec věnuje veškerou pozornost sedlákovi, jenž v náručí přinesl obří dýni a leští ji kapesníkem, každý ho poplácává po zádech… oni čtyři se na sebe tak zvláštně usmějí, přiťuknou si s korbílky a připijí si. Nikdo nic neví o jejich činech… ten pocit.

Tři věci: zkurvený popcorn, zkurvená pepsi a zkurvený smích. Popcorn… v řadě za námi seděla nějaká rodinka, kde se vedle sebe nasomrovali tři desetiletý děcka, každé s metrákem popcornu a asi dvě hodiny ze tří a půl hodinového filmu ho s otevřenou hubou zpracovávaly. Pepsi… měly samozřejmě i pepsi, s jejímž kelímkem si pak celý zbytek filmu hrály a zvláštní pozornost věnovaly jeho plastovému (a příšerně praskajícímu) uzávěru. Smích… v řadě přede mnou o pět sedadel doprava seděla baba s chlapem, kteří přišli celý film prokecat, případně se smát všemu, co bylo na plátně. Smích mi přišel docela vzdálený, nevěnoval jsem mu tedy žádnou větší killing pozornost… ale ta ženská seděla přímo před sestrou, která si ji užila až dost. Stejně jako okolních 50 lidí, které zaručeně její smích otravoval. Jeden pán to už nevydržel a nadrzo přišel až k nim a do očí jí řekl: „Je mi jedno, jestli mu ho hulíte, klidně mu ho hulte dál, ale alespoň při tom držte hubu!“ A zase odešel. Když film skončil, přišla k ní ještě nějaká paní a „Děkujeme, že jste nám všem zkazila celý film.“ To už prý ta holka byla docela… přepadlá :) O tom všem vím jen z doslechu, nezaregistroval jsem to. Ale sedět ona přímo přede mnou, bez skrupulí bych ji asi kopal do sedadla.

Na tohle člověk stejně zapomene, ale film zůstane… ovšem: co si mám myslet o člověku, který přijde na Pána prstenů s popcornem? Kdyby si jej koupil dj (má k tomu vždy nejblíže), tak bych ho donutil sežrat ho i s kelímkem ještě na chodbě k sálu. Proč neudělají projekce pro fanoušky a pak pro obyčejný nenažraný plebs? Jo že se chodíš do kina bavit? Tak nechoď na Pána prstenů, protože ten o zábavě není.

Celou dobu jsem zuzku držel za ruku, v ruzných vypjatých situacích jsem jí ji stikl, nebo ona mě… třeba když Arwen obhajovala svoji lásku k Aragornovi :) Jak příznačné. Dvakrát nezadržela slzy, to já to ustál až do konce… že jsem musel mrkat, to nepopírám, a taky bych toho asi moc nenamluvil, chtít po mně někdo něco… zavřely se dveře od hobití nory, obraz se ztmavuje… začíná titulkový song, tentokrát také žádné credits, ale kreslené skicy hlavních postav, hnědožlutý pergamen… úžasné. Po první minutě je 75% sálu vylidněného. My zůstáváme až do úplného konce, jako vždy na pánovi. Jen kubín, nepřipravený na naše úchylky, odpadá dříve a loučí se s námi.

Vyjít ze Středozemě do olympie, to je příšerné procitnutí… desetkrát tolik lidí než ráno, všude hluk… na záchodech holky potkávají naši češtinářku :) Rozhodujeme se opustit přecpanou olympii a koupit si něco k jídlu v centru brna, cpeme se do kyvadlovky, kam se ale míra s vojtou a kamilem nedostanou, takže dáváme sraz v mekáči a modrý bus nás od nich odváží. Já nalepený na zuzku, jednou rukou ji objímám a druhou nás přitahuji k držadlu, nebo bychom se brzy někde složili :) To v olympii bylo ještě liduprázdno…

Od tesca nás pro změnu zuzka vede na svoboďák, ale na mě padá zvláštní večerní mizerná nálada, nejraději bych byl doma, mám hlad, jsem unavený, hlava bolí jak střep (jako i tehdy po dvou věžích)… asi bych dokázal být nepříjemný, kdybych musel mluvit. S twistrem v KFC se to zlepšuje :) Míra a ostatní dojíždí později, také jdou někam jíst, ale poprvé se setkáváme až na hlavním nádraží. Se mnou míra moc nemluví, protože jsem nonstop se zuzkou… skupinová cena pro devět lidí 34 ká čé za 64 kiláků, to není špatné. Odjíždíme v klidu a pohodě, ne v tom chaotickém spěchu jako ze dvou věží, obsazujeme polovinu vagónu, až na míru a dje se docela dobře bavíme. Ty dva nechci nijak násilně zatahovat do dění, věnuji se zuzce. V nově bezproblémový přestup na lokálku, to už mám celé jedno „ehm kupé“ pro sebe a lucku, nás devět zabere čtyři „kupéčka“ :) Přes celý vagón na sebe pokřikujeme, ale v závěru cesty už mluvím pouze se zuzkou, jsem tam jen pro ni… a říkám si, jak je to fajn.

Na nádru už čeká táta, zavezeme domů janu na druhý konec města, vrátíme se pro míru, který by se do auta předtím už nevešel, ostatní vzala domů teta (vojtova máma), ale k nim by se také již nevešel. Vezeme domů zuzku, pusa na rozloučenou… teprve třetí za celý den. Čekal jsem, že to bude divočejší ;) A návrat domů…

Únava, otupělost, bolest… asi bych měl jít rovnou spát. Po internetu. Radek mi dovezl anténu a kabel, zítra to máme přimontovat a v pondělí mi doveze síťovkou… bude bezdrát. Zítra se budu také mimojiné celý den učit.

To byl návrat krále… v archivech najdeš jak společenstvo prstenů (nejstarší období, někdy v lednu), tak dvě věže (reporty)… asi se to moc nelišilo. Bylo mi ctí ti o tom vyprávět. MOTOjuneau říká dobrou noc _ 21:25

před 14 roky | Cesty | 9 komentářů

Komentáře

1 | Maja | před 14 roky | mystique.wz.cz


Popsals to naprosto nadherne!!! Taky jsem z Navratu krale unesena… dokonce az tak, ze si chci koupit soubor dvd vsech 3 filmu. Mimochodem, tahle posledni cast se mi zdala nejlepsi. Proste jednoduse nadhera. Peter Jackson je genius, to mi nikdo nevymluvi. Je to machr!! A LEGOLAS!!!! Awww….. neni nadherny? Je ztelesnenim muzske krasy…. Jak rikam, byl to zazitek na cely zivot. Uvazuju, jestli na to jeste nezajdu, ale uz by to na me nemelo takovy dopad. Jsem naprosto okouzlena….

reagovat

2 | juneau | před 14 roky

dvd me zatim miji, ale rozsirene verze jednicky i dvojky mam. obe jsou super, tesim se na trojku. a take bych na ni sel znovu, nerozmyslel bych se… jen mit multak blize nez 60 km od domova.
a sorry, ale z legolase tak uneseny nejsem ;) zato musim rict, ze gondorske zeny mi do oka padaly jedna po druhe :)

reagovat

3 | Chloe | před 14 roky | merit.bloguje.cz

videla jsem to dnes… ted jsem se vratila.. jsem z toho uplne hotovaa… nadherny… krasny zavrseni cele trilogie, prechazel mi dech. brecela jsem od sceny „smisek a pipin se louci“ skoro az do konce. i pri scenach s arwen, a to ji vazne nemam rada…

jinak nesouhlasim;) nejroztomilejsi jsou hobiti. smisek a pipin.. kdybych si mela vybrat ze vsech narodu stredozeme, chtela bych byt hobitem.

a nejmin deset minut po konci filmu jsem nebyla schopna slova. a vlastne toho nejsem schopna ani ted.. nejradeji bych se tam vydala znova.

marku.. ja mam multiplex taky sedesat kilometru od domu. a v sobotu jedu jeste jednou..

reagovat

4 | juneau | před 14 roky

na to uz bych tentokrat nemel ani korunu :)

reagovat

5 | Hughhh | před 14 roky

Já chci taky znovu!! Abych si mohl užít každej kousek znovu i se slzama v očích!

reagovat

6 | juneau | před 14 roky

jen to tak najit na netu v dobre kvalite… co bych za to dal!

reagovat

7 | Ikeri | před 14 roky | ikeri.wz.cz

teoreticky by to šlo přenýst po částech přes ftp, ne? :)

reagovat

8 | juneau | před 14 roky

po ftp? ty to taky vidis jak hurvinek valku :) at zije peer2peer princip :)

reagovat

9 | Ikeri | před 14 roky | ikeri.wz.cz

co máš proti hurvínkovým názorům? :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.