Kupodivu stále ještě žiju

Takže… dlouho se tu nic neobjevilo. Když to samé dnes odpoledne prohlásila i ivonka, bylo již jasné, že se to změní. Ať si ivonka říká co chce, ale kdyby mohla, tak mi prostě počítač zakáže a nenechá mě napsat ani tečku… z čehož plyne, že jsem dnes večer sám a nikdo vedle mě nemůže vyčítavě procházet, že se mu něvěnuji :)

Takže po šesti hodinách prakticky nepřetržité práce na jedné zakázce si po večeři udělám chvilku na svůj deník.

S ivonkou jsem strávil poslední… týden. Přesně. Je to už týden a dva roky (a nějaké 3 hodiny), co jsme se poprvé setkali na kolech tam kdesi u břehů přehrady a jako minulý rok, naše výročí bylo oslaveno několika dárečky a večeří. Další den u nich také začaly slavnosti trvající až do neděle. Půl dne bych strávil pouhým psaním o nich, což mě tedy fakt neláká, už jsou prostě pasé.

Zajímavější už je včerejší cesta se sestrou do prahy na její zápis na ekonomku. To byl výlet za všechny prachy… ve tři vstávat, pak 45 minut nočního řízení, přes tři hoďky ve vlacích a o půl deváté na ekonomce. Chvilka úředního šimlu a pak jsem se s ivonkou vydal na hrad. Chtěli jsme jet co nejdříve domů, tedy žádné courání… i po deváté ráno byla cesta na hrad spíše úprkem před neuvěřitelným hicem. Přes léto už do prahy fakt nehodlám vyrážet, pokud to nebude smrtelně nutný. Chvíli jsme tedy zakempili v chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha, pekně v chládku a přítmí. Ale to už se ozvala sestra, že má padla…

Po obědě v pandě tedy přímá cesta na hlavák a domů. Utrpení. Hic. Horko. Únava. Hluk. Drze jsem nechal celou cestu stažené okno do kupéčka, abychom tam nezkolabovali… a nebylo co dělat. Přepadal mě spánek, přece jen jsem existoval od tří ráno. Ale spát nešlo, ani když jsem si lehl na sedačky. To mi ještě cosi vlétlo do oka a pěkně to bolelo. Raději bych měl motýla ve vlasech jako ivonka.

Konečně město, rozpálené auto a kolabující doprava (prý kvůli novému zákonu)… projet tři křižovatky (tedy asi 3×500m) mi mohlo trvat deset minut. Devět minut z toho jsem měl zařazenou jedničku a tavil spojku :) Cesta z města mezi auty, pěkně v koloně, až ty přede mnou pěkně poodbočovala jinam, já šlápl na plyn a během 200m dojel traktor s vlečkou na sběr sena. Naštěstí nějaký modernější stroj, co tomu docela pálil, až na jedničku jsem tedy podřazovat nemusel. Po pár kilácích za ním se naskytla po dlouhé době (na douhou dobu) první (poslední) příležitost k předjetí na stoupající rovince, dám tam dvojku, blinkr, do protisměru na úzké silnici a začnu tomu pálit. Místa bylo málo, ale to by mi ten parchant ještě nesměl s tím svým kolosem vybočit na prostředek a já místo přeřazení z úpějící dvojky raději pevně sevřel volant oběma rukama, abych levými koly nesjel z asfaltu přímo do pangetu (kdepak nějaká krajnice). V ten okamžik jsem před sebou neviděl černou čáru asfaltu až k obzoru, ale naše auto utrhávající se z kraje silnice do příkopu. Poprvé v životě jsem měl nevyhnutelný pocit, že mě nečeká nic než bouračka. Při rozstřelení srnky před dvěma roky to nebyl pocit, ale jistota. Tehdá jsem ani nestihl mít nějaký pocit a už se mi srnče dralo přední maskou do chladiče.

V dalším městě překopané silnice, ale to už mě nemohlo překvapit. Dojezd domů, cáchání v bazénku, kde měla voda snad 30°C (to teda bylo osvěžení)…

A kolem páté šesté totální odpadnutí. Už jsem toho měl za sebou asi moc, jen jsem polehával, bolely mě klouby a záda, jen jsem se válel a vzdychal, jen bych spal. Za chvilku 37,2°C, sprcha, postel. Bylo sedm hodin večer. Ivonka se už těšila, jak mě bude léčit v horečkách (takhle začíná většina mých chorob… které mě ještě k tomu dostávají poslední roky pouze uprostřed léta), ale já jí zhatil plány a v 11 ráno vstal jak rybička a čilejší, než by si byla určitě přála ;)

Odpoledne odjela domů, já sedl nad zakázku a prakticky ji dokončil. Ale práce mám stále spoustu.

Minimálně se spamem… je to snad týden, co se o RS2 začali extrémně zajímat spamboti a zavalovat jej stovkami komentářů denně. Nový spamfiltr je pobere všechny, ten starý (otázka a dvě odpovědi) pár pustí. Ale právě teď večer mi dva prošly i přes doposud funkční metodu… a přitom to byly jen heky typu „asdkjasd oiiuarewulkj qlklqwkqwj asdlkjanm“ + odkaz na neexistující adresu. Tak si říkám, jestli to vůbec byl spam :)

Do čeho se pustit teď… do druhé zakázky, nebo hodit sem novou verzi systému? Nebo si nejdříve vytvořit nový vzhled pro tenhle blog? Nebo dodělat něco pro web vesnice? Nebo opravit v systému pár chybek a doplnit další antispamovou metodu. Mám toho moc. A nechci pracovat přes den, kdy můžu někam vyrazit na kole nebo být s ivkou. Mám toho moc. A nebude to lepší.

před jedenácti roky | Ze života | 12 komentářů

Komentáře

1 | ivka | před jedenácti roky

junečáku!!! ja ti ten počítač fakt zakážu ;-) tak abyste veděli, dneska sem se šla valet ven a nepopocházela kolem něj a pak odjela domu. A kdybych tě nechtěla nechat napsat ani tečku, tak ti dneska nepripominam, ze se ti tady dlouho nic neobjevilo, prďolo :-) A nejdřív bych udělala novej vzhled pro tenhle blog :-)

reagovat

2 | juneau | před jedenácti roky

A uz to jede :)

dneska sem se šla valet ven a nepopocházela kolem něj a pak odjela domu… a urcite sis rikala, ze za ty tri ctyri hodiny jsem musel naprogramovat druhej google :)

reagovat

3 | ivka | před jedenácti roky

[2] juneau : no to teda, nechapu co ti na tom vzdycky tak dlouho trva ;-) kdybys nečumákoval dve hodiny kolem a věnoval se tomu cemu mas, slo by to urcite rychleji ;-)

reagovat

4 | juneau | před jedenácti roky

A uvedomujes si, ze to cumakovani sestava z 80% z odpovidani ti na icq? Kdybych te tam odbyl, tak mam zase tichou domacnost a studeny vecere! ;)

reagovat

5 | ivka | před jedenácti roky

a uvedomujes si, ze si se mnou pises teprve od 21:57 a pracujes asi od 14:00 ??? tak to na mě laskavě nesvadej!!! ;-) A ted sem nastolila studeny vecere za odmlouvaní!

reagovat

6 | juneau | před jedenácti roky

No ja mam od tebe prvni tlachani v sest a to jen proto, ze se mi nejstarsi zpravy mazou ;)

reagovat

7 | ivka | před jedenácti roky

to sme spolu „tlachali“ asi 20minut, tak to te snad moc nezdrzelo.

reagovat

8 | juneau | před jedenácti roky

Ale zminit jsem to musel :)

reagovat

9 | juneau | před jedenácti roky

No, to zase bylo jednou pracovni nasazeni… pul ctvrte, jdu spat. Snad vstanu alespon v devet.

reagovat

10 | hughhh | před jedenácti roky

hadka v skoro primem prenosu :)

reagovat

11 | Dupy | před jedenácti roky

[10] hughhh :Koukam koukam… :D

reagovat

12 | juneau | před jedenácti roky

Zase to nehrotte, panove :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.