Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!

Za třináct hodin se posadím k lavici, pohlédnu na stoh nepopsaných orazítkovaných papírů, a pustím se s propiskou do díla jako Shrek s lžící do večeře. Napíši maturitní slohovku.

Jsem suverén. Na otázky, zde mám nervy a podobně, odpovídám pouhým nevěřícným úšklebkem, jenž za mě říká: „Já? Mít nervy ze slohovky? JÁ?!!!“. Suverén, jak říkám… nebojím se, opravdu ne. Není čeho. Máme na škole dvě češtinářky, jedna mě učí a netěší se na nic jiného, až mě po zádech poplácá sám Michal Viewegh, a druhá je také tělocvikářka a pro změnu se netěší na nic jiného, až budu trtat po oválu olympijského stadionu, kde mi v cíli stopne čas samotný Roman Šebrle, osobní trenér. Tudíž si hlavu z toho, že bych náhodou mohl zkonit slohovku, opravdu nedělám.

Samochvála smrdí. A setsakramentsky. Ale ruce už mám dávno vypsané, myšlenky do slov futruji jak křeček pšenici do nory a mnohdy už svými texty odhaluji spoustu pravd. Už to nejsou jen obyčejné slohovky.

Profesorka nám vydala našel hlavní slohové sešity, ať si projdeme časté chyby a vyvarujeme se jich. První sešit, snad od primy do kvarty, je prostě k smíchu. Pročítám si jej a kroutím hlavou, jak jsem mohl tehdy něco takového psát… a vzpomínám si na ty hodiny s upocenou propiskou, na zoufalství z nedostatku nápadů, na vydatnou pomoc mámy… vždyť já už na to zapomněl, jak sedávala za stolem, převracela stránky, vpisovala šipky, poznámky, radila mi… vždyť už je to dávno pryč, nikdy se to nevrátí. První, sladce naivní slohovky, vybroušený jazyk… jako bys četla pravidla českého pravopisu… boha jeho, víckrát ne. Čtivé asi jako vyhláška zákonů. Smál jsem se tomu, a obracel stránky… vezmu do ruky druhý sešit, kvinta až oktáva… jiný rukopis, jiný styl, jiný člověk…

Radůza již dozněla, poslední song v listu… studený nohy. Možná její, moje ne, je tu teplo… je tu teplo a prázdno, domem zní jen šum energie v case a povídání bedýnek. Dům mlčí. Jsem v něm sám, kimča hlídá trávník z parapetu okna mého pokoje… máma, táta a sestra jsou v praze, stejně jako zbytek rozvětvené rodiny, na koncertě sestřenice šárky. Budoucí hvězda české hudby (klarinet, klavír). A já se tu starám o dům, o kimču, o sebe… a o to, abych se na zítřek svědomitě připravil.

První slohovka v novém sešitě, trapný dopis J.A.Komenskému… dopisy als slohovky mi nikdy nešly, neměl jsem tu strojenost rád. Dostal jsem z toho za dvě. Další slohovka… pár slov, a hned si na ni vzpomínám… dlouhá, téměř šest stran a4, ale co je hlavní, psal jsem ji s chutí. Cestou necestou… tahle slova nepsal žádný malý usmrkaný fracek tak jako ty předchozí. Tento text jsem již psal já. Inspirace On the road Jacka Kerouacka je tak na místě jako ještě nikdy. Hm, píši rychleji než mi to stíhá textarea ve firefoxu vykreslovat. Celý den mi jede pc nějak divně, dva údery do bedny a dvoje vytuhnutí, ovšem znovu smekám před xpéčky, které se dokázaly z naprostého zamrznutí oživit a poprosit mě o provizorní restart. W98 by již stoupaly ke křemíkovému nebi.

Měl jsem touhu celou slohovku přepsat, dát ji sem… nemám dvě hodiny volného času, chci jít brzy spát a být fit, být připravený, odpočatý, nažhavený na tisíce slov. Ale co to bude? Stránka bílého papíru, nahoře 5–10cm hlavička školy plus pár serepetiček, okraje 2cm z každé strany, a pod tím lenoch s širokým řádkováním. Jako v první třídě. Troufám si tvrdit, že jen to, co jsem napsal doteď, by vydalo na čtyři až pět stránek takové slohovky. Ještě jsem nezmínil, že se to píše jen na jednu stranu, tudíž list = strana (resp. list == strana).

Půl deváté, měl bych vyvenčit kimču…

Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!… Julius Fučík

před 15 roky | Ze života | 6 komentářů

Komentáře

1 | Hughhh | před 15 roky

Tak držím pěsti, mě to čeká za 14 dní…..

reagovat

2 | juneau | před 15 roky

doufam, ze budu mit svoji sebejistou drzost i zitra seze na tehle zidli :) budu na vas myslet (tema: Ja a internet)

reagovat

3 | lucinka | před 15 roky

taky držím pěsti :-)

kdyby zadali téma „já a inet“, tak máš co psát, ale jistě se nemýlím, že by jsi v celé třídě byl jediný (nebo by se našel ještě někdo další?…pochybuju :)

reagovat

4 | juneau | před 15 roky

diky :)

ale ne, urcite by se tam nekteri postizeni taky nasli. ale jen ja bych se do toho „vobul“ :)

Hm, tebe taky potkat na netu v nejakou rozumnou dobu ;)

reagovat

5 | yohynka | před 15 roky

…rekl juneau par minut po lucince :)

Což o to, držela bych palce, ale teď už asi není komu. (když já nevím, jak dlouho to trvá, no :)

reagovat

6 | juneau | před 15 roky

hm, to uz bylo pozde :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.