Luxusní squash

Ani jsem se nepochlubil, že jsem dostal k vánocům skvošovou raketu. Mimo jiné také citrusovač, když už jsem u toho zdravého životního stylu. No ale zatímco pomeranč jsem si už týden nevymačkal, tak na skvoši jsem byl již dvakrát. S ivonkou, tomem a djem. Hodinka a půl pro čtyři lidi, inu tak akorát. Ale jsme jen banda amatérů, co do toho tříská jak jen to jde a míček lítá v prostoru jak hopskulda po obýváku. Ale tom se to minule rozhodl změnit, minimálně při hře se mnou, vysvětlil mi pravidla (nadlidský úkol, těžce jsem to nepobíral) a drtivě mě porazil. Jako bych máchal kusem dřeva a ne pálkou. Frustrující.

Dnes jsme spolu začínali, pravidla jsem si již pamatoval a to byl masakr. Rvali jsme se o každé podání, pot tekl do očí, za míčkem byla kouřová stopa, rány o stěny kadencí kulometu (takže ta-ta-ta-ta-ta!)… úplně jiný rozjezd než minule. Neřídil jsem, mohl jsem hned svlažit hrdlo pivem a po přestávce jsem hrál s ivonkou. Taky na body, ale trošku volněji, abych to moje kvítko moc neutahal. No k čemu mi to bylo platné, když jsem ji pak při jednom manévru převálcoval jak německý tank ruského civilistu, chuděrku. Naposledy sem hrál s djem, a to jsme se přetahovali pořádně, nic jsme si nedarovali, ale rozsekal jsem ho dva nula na sety. Vytřel jsem si pot z očí, dopil pívo a odpočinul si před odchodem do sprchy. Je na houby skončit poslední, celý rozjetý vlézt do sprchy a potit se dalších deset minut poté.

Ale dobré to bylo, moc dobré. A v sobotu zase.

před osmi roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.