Mám hlad

Ale stejně jako nemám o čem psát, tak nemám o čem mluvit. Jen o tom sžíravém hladu a únavě… asi by bylo i přínosnější sledovat přednášky, ale slajdy už mám na disku a přečíst si to můžu kdykoli.

Což je taky problém. Minulý semestr jsem na koleji trávil spoustu času nic neděláním, takže bylo hafo času na všechny tyhle doplňkové činnosti. Teď se moc nezastavím… abych si přečetl slajdy, abych si prošel příklady… budu se na to muset koukat doma, ale tam si zase vždy najdu něco zábavnějšího.

Bude to veselý semestr.

Jsem vážně akorát na odpis, nevnímám. Přednáška je ztracená. Co mě čeká na koleji? Večeře, možná práce na rs2. Do žádného hraní dnes nepůjdu… sem tam přelítnu očima esej do angliny, se kterým se půjdu zítra ztrapnit… co na tom.

Koukám na jednoho kluka na protější straně haly a vím, že jsem s ním měl určitě nějakou výuku. Ale zaboha si nevzpomenu. Sakra… jen mi to vrtá hlavou. Takhle tu „poznávám“ spoustu lidí. Hergoooot.

Vzpomněl jsem si na rozhovor se zuzkou, kdy opravila moji představu, že z prahy v pátek vyjedeme po osmé. Kdepak, bude to po šesté. Hodině. Ranní. No, veselé spoje… Ale asi to tak půjde. To chci vidět, jak pak to klimbání ve vlaku a autobusu přežiju. Nadopuju se semtexy a uvidíme.

Hm, tamhle sedí kluk, který seděl vedle na cvikách javy minulý semestr. Spí. Divím se, že to přednášející ještě baví. Osobně to asi zabalím. A zase dlouhý návrat na kolej… beztak mi metro ještě v kačerově zterminuje.

To jsou vyhlídky…