Mám malou, prťavou a hlavně žlutou ponorku!

Zajímalo by mě, zda bys se mnou dnes vydržela. Sladce jsem si připomněl pubertální léta, kdy nebylo nic snažšího než rodičům odseknout či drze odpovědět… jen si nejsem jistý, zda jsem to dříve ve větší míře dělal. Dnes jsem jim ale radostné chvíle asi nepřipravil.

Probírá mě smska spolužačky, že si přijede půjčit pár filmů. Jen se osprchuji a bos docapkám k vchodovým dveřím… venku je krásně, nebe modré, slunce vysmáté, trávník svěží, všude vyřvává letní neřádstvo. Práh nepřekročím… sedím u počítače. Protože s penicilinem na slunce nesmím. A jak jsem se také dozvěděl, nesmím s ním ani praštit před dobráním dávky, neboť tělo by příště na tento prášek nereagovalo. Ne že bych to chápal… co ale chápu dobře, tak mám angínu virovou, nikoli strepto-meningo-kdovíjakou, na kterou je penicilin naprosto neúčinný, beru jej tedy, abych tak řekl, z čirého rozmaru. Prostě z prdele. Snad jen diskutabilní placebo

V krku asi tisíckrát lepší, ale přesto mě k obědu připravené kovbojské fazole div nerozbrečí bolestí. Stále ještě příliš velké sousto (nejen obrazně). Otráveně opuštím kuchyň a cítím se dotčen postojem rodičů, že to přece nemůže být tak strašný… je, je to strašný, když vám bolest při snaze něco polknout vžene slzy do očí.

Ležím na pohovce, před obličejem držím nechutně těžký pátý díl Harryho Pottera (795 stran), jen lehce ke mně proplouvá hovor z kuchyně, kde sestra vypráví, jak je na místním hotelu, kde brigádničí jako pokojská, ubytována babička s vnučkou (?), jež by prý s klidem mohla do soutěže o Miss ČR. Táta na mě od stolu spiklenecky houkne. Nevěnuju mu pozornost a čtu si dál. Nevím proč, dráždí mě to. Pak si sestra vzpomene na jméno a táta mi ho obratem v dobrém rozmaru sděluje, jako bych po něm kdovíjak netoužil. To už se drsně naseru, něco odseknu, zvednu se, bez jediného pohledu projdu kolem a odejdu do nejvyššího patra, kde si mohu číst v tichu svého pokoje a nikdo mě nebude rušit… ani dávat najevo svoji psychickou pohodu. Já sám jsem totiž v prdeli.

Ptáš se proč? No jo… poslední čtyři dny tuším to jsou, co do České republiky přišlo léto… je krásně od rána do večera, otevřenými okny dovnitř nechlejstá, ale proudí horký vzduch, při pohledu přes zápraží balkonu mnou zmítá zoufalství. Od rána do noci sleduji slunce přes stažené žaluzie… dnes už jsem byl prostě na dně. Tam dole, vespod.

Každá otázka či věta na mě pronesená mě vytáčela, třeba i pitomý návrh mámy, ať si jdu sednout na zahrádku pod slunečník, když bych tak moc chtěl být venku. Geniální! Ani jsem na to nedokázal odpovědět jinak než ironickým „To by bylo naprosto bombový!“. Nikdo si dnes setkání s mým hádavým intelektem nezasloužil, rodiče už vůbec ne, ale nenašel jsem sílu se ovládnout… pod okny mého pokoje skřípal štěrk křičící chůzí cizích postav, rodinky, děcka, turisti… otevřeným oknem mne dráždily jejich hlasy a mě ani nezajímalo, kdo to může být, nepátral jsem po tom. I kdyby to byla britská královská rodina v kompletním složením, ani bych se z postele nezvedl. Ven totiž prostě nemůžu, takže proč se zajímat?

Když ještě to první, co ráno od icq uslyšíš, je kámoš na druhé straně vesnice opalující se na lavičce pod oknem (proto slyšel ajsíknutí zprávy) a rozjímající o koupání v pět metrů vzdáleném bazénu…

Straním se živých bytostí a odpočívám ve světě kouzel a magie. Přemýšlím (jak mi jednou poradila češtinářka) o tom, co způsobuje, že nad Harryho příběhem všichni tak ulítáváme. Já nevím. Ale jsem lapen dokonale. V tomto díle je už Harry taky pěkný klacek a s klidem můžu říct, že třeba dnes jsem se v něm náramně shlédl. Jak já ho chápal a rozuměl mu… celé odpoledne mě prakticky nic nevyrušilo (promiň, dorko) a kolem desáté jsem tuto tlustou bichli zaklapl dočtenou. Šest set stránek za den… to bude beztak můj nový rekord.

Chtěl bych toho o Harrym napsat více, ale nevím co. Trochu mě zklamal vývoj s Cho Changovou, protože v tomto díle by už autorka mohla uznat i něco jiného než to, že holky existujou. Tedy, měla se do toho podle mě víc obout. Škoda.

Teď už mi nezbývá než čekat na další díl. Ten beztak vyjde za rok a překlad bude další rok trvat… ve dvaadvaceti číst Pottera? Proč by ne. A když budu poslední sedmý díl číst a levou rukou rozhoupávat kočárek? Kdoví, do bude za čtyři pět let…

Jo, a jen tak mezi námi, web mě poslední dobou pěkně sere. Ostatně, co ne…

PéS: dotazník

před 14 roky | Ze života | 12 komentářů

Komentáře

1 | Aleonotschka | před 14 roky | aleonotschka.bloguje.cz

Drž se!

reagovat

2 | Charlotte | před 14 roky | arogant-angel.wz.cz

Je to jasný – v ČR je léto, když máš penicilin…. a až ho přestneš brát (tak někdy v pátek až v neděli) ochladí se…. To je normální…

Ale jinak hodně pevných nervů:-)

reagovat

3 | juneau | před 14 roky

a to jsem ivce tvrdil, ze dneska uz zvlcim a na vsechno se vykaslu… neschopenka mi byla zkracena. o den! takze jen do nedele! Asi-umru-stestim.

Nezbyva me nez se proparit Half-Life na druhy breh reky… a jak se ta reka tam dole jmenuje?

reagovat

4 | Lukyn.cz | před 14 roky | sweb.cz/skladiste.postrehu

Musel jsem se pousmát nad napsanou otázkou „… ve dvaadvaceti číst Pottera?“ Proč ne? Já ho začal číst v sedmadvaceti. ;)

reagovat

5 | juneau | před 14 roky

mel jsem te pred ocima, kdyz jsem to psal :)

reagovat

6 | Czicza | před 14 roky | jill.mysteria.cz

juneau, náš bývylý třídní učitel si četl harryho v kabinetě. Je mu asi 32:)), takže proč ne?

reagovat

7 | juneau | před 14 roky

ja vim, pro me to neni zadna tragedie… spise je na pozadi toho vseho otazka, zda tou dobou budu cist… zda na to budu mit cas. A kdyz budu mit, tak budu cist Harryho Pottera. To mi na tom prijde lehce usmevne :)

reagovat

8 | Charlotte | před 14 roky | arogant-angel.wz.cz

Chcete dalšího rekordmana? Nšemu obávanému chimkáři bylo teď v létě 60 a četl ho o Vánocích, když jsem mu ho půjčila, a pak se se mnou dokázal o všem zasvěceně bavit…

reagovat

9 | Czicza | před 14 roky | jill.mysteria.cz

Charlotte…a hele! Ten náš býv. třídní taky učí chemii:)))

reagovat

10 | Charlotte | před 14 roky | arogant-angel.wz.cz

Asi úchylka chemikářů…. to víš, lektvary nemají k chemii daleko, tím to bude:-)

reagovat

11 | Czicza | před 14 roky | jill.mysteria.cz

Charlote: Mno..tohle by stálo za nějakej průzkum…

reagovat

12 | Hughhh | před 14 roky

muj znamy cte harryho v 42 letech kvuli synovi, aby sis s nim mohl potom o deni v knizce povidat :)

priznam se, ze ja jsem si na plazi a ve vlaku pripadal jako debil, kdyz na me zirali 30 lety zensky s usmevem :D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.