Mám tajemství - a je to fakt síla :)

Měli byste si ho sehnat taky :) Ivonka si do auta pořídila konečně rádio (resp bylo jí pořízeno), a tak naše tehdejší povídání během jízdy nahradil poslech hudby, aktuálně Landova muzikálu Tajemství, o kterém mluvím v nadpisu. Jiných vzrušujících tajemství mám spoustu, ale nikomu je nepovím. Maximálně je někdy někde psudonymně blognu ;)

Poslouchám tedy Hledá se muž, Magická noc, Mrtví už nic nepoví… a líbí se mi to.

Jo, a dnes to bude blognutí bez fotky :) Foťák mám doma a ani není moc co fotit. Ale… pod monitorem mi leží nové véčko ivončiny sestry a za chvilku přes něj zkusím něco vyfotit a mmsnout s krátkým textíkem sem, ať zjistím, jak mi ten můj vynález funguje (mluvím o publikování fotek a textů přes mobil/e-mail).

No… včera se zase jelo na koupák. Tentokrát ve slabší sestavě já, ivonka a bratranec vojta. Nebe se zatáhlo, ale zima nebyla, voda měla 25°C, v koupáku moc lidí nebylo… ideál. Ale… všude byly nové cedule Zákaz skákání do vody, jimž se smálo asi těch deset jiných kluků, soustavně měnících vodní hladinu v rozbouřené moře, k čemuž měli důchodci brázdící bazén tak uštěpačné a jedovaté poznámky, až mě přešla veškerá touha přidat se k nim se svými skoky. A tak jsme se s vojtou shodli, že si dáme pár bazénů jen tak pro lepší kondičku. Má-li ten bazén 25 metrů na délku, pak jsme jej dali 30× a naplavali nějakých 750 metrů. Nic moc, ale fakt příjemné vysílení. Co víc si přát? No, třeba aby se to na mém anorektickém těle projevilo ;)

Po vylidnění bazénu k páte hodině se tam pár skoků taky kejchlo, ale po vysilujícím předchozím dni už to taky žádný zázrak nebyl. Ruce mě bolí ještě dnes, hlava občas taky,… vlastně celé tělo.

To byl taky důvod, proč jsem dnes na koupák rozhodně nechtěl. Mimoto jsme s ivkou vstali už v sedm, abychom na osmou dovezli auto do servisu (zabudování autospínače světel). Plánovaná hodinková úprava se protáhla na necelé tři hodiny, takže do jedenácti hodin jsme si stihli projít město a vylézt na (vzdušnou čarou) blízkou rozhlednu. A tam po nás šel sršeň jak vosa na med. Otravoval nás na ochozu, a pak při sestupu vlétl do každého patra, kde jsme zastavili. Opravdu nepříjemný pocit :)

Teď odpoledne odpočinek a v největším horku na kole do městečka na točenou čokoládovo-jogurtovou zmrzlinu (jiná nebyla), která mě mile překvapila. Pak jednu desítku – pro změnu zklamání – a návrat domů. Nechápu, jak může někdo venku přežít. Ale představa, že bych dnes zase měl vlézt do vody, mě mírně řečeno děsí. Určitě bych po pár dnech pokračování v onom extrémním denním rozvrhu lehl s angínou. Jako každé léto posledních pár let zpátky.

Tak jako tak, zítra jdu na preventivku, tak mi tam třeba něco odhalí.

Jo, a pro pobavení, když už jsem tu zmínil ona tajemství… cybersex je nebezpečný ;).

před jedenácti roky | Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | lucka | před jedenácti roky

tak Landa, jo? :-) a já se stydim, páč si nepamatuju, že bych se letos už koupala, nejvyšší čas to napravit!

reagovat

2 | juneau | před jedenácti roky

Vim, ze toho nacka nemas moc rada, ale ja mam jeho soucasnou tvorbu fakt rad :)

No a vykoupat by ses uz konecne mohla, ja se letos sprchoval alespon 200× :-P

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.