Michael Moor's Fahrenheit 911
Tak si říkám, že bych pro ty svoje filmy mohl rovnou zařadit novou rubriku. Ale každopádně s dokončením redakčního systému (který se také objevil vlevo/vpravo/nahoře v odkazech) na něj buď přejdu kompletně, nebo jen sekcemi, které se motají kolem textu. Ty jsou totiž novátorské a věřím, že mě v nich ubde bavit psát. Ve srovnáním s tím systémem, do kterého teď píšu,… no prostě neobstojí Chce to inovaci.
Před nějakým časem jsem se zde rozpesal o filmu (dokumentu) Bowling for Columbine. Americký režísér a dokumentarista Michael Moore v něm hledá příčiny jednoho masakru na americké škole a za toto investigativní pátrání (nejsou to dvě stejná slova?) dostal oskara. Vůbec se nedivím, jeho dokument mi pěkně zamíchal s představami a položil spoustu otázek. Většinu z nich už čas odnesl, ale do kin se s velkou mediální bouří vřítil jeho nový film (dokument, opět) Fahrenheit 911. Jeho přijetí je poněkud chladnější. I mně přijde, že je to „Bowling for Columbine o něčem jiném“. A to je ten druhý problém Pan Michael Moore totiž nemá rád pana George W. Bushe. Ano, toho prezidenta. Nemá ho rád tak moc, že se rozhodl natočit o něm dokument a vypustit ho do kin před prezidentskými volbami.
Byla by blbost žrát Moorovi všechno, co v dokumentu vidíte. Jenže všechno v tomto dokumentu naprosto věrně sedí. Politikou a všelijakými zkazkami nezatížený člověk bude šokován a třeba nebude chtít věřit, ale snad o každém důležitějším odhalení filmu jsem již dřívě veděl, respektive jsem si vybavil, že nějaká taková zpráva se tiskem/netem šustla. Urychlený odlet členů bin Ládinovy rodiny po 11.září z USA, činost prezidenta přímo v minutách útoku, jeho plán napadnou Irák i přes to, že Taliban sídlí v Afgánistánu… spousta detailů. Ostatně co já dělám na netu, když nemám co dělat? Šmíruji po zpravodajských server a nasávám informace.
S Moorem projdeme podivnými prezidentskými volbami (floridský omyl), pak vztahy rodinných členů bushovic rodiny k politice, vztahy této rodiny se Saudy (vládnoucí klan v Saudské Arábii), angažování G.Bushe seniora ve zbrojním průmyslu… útok na WTC (velmi emotivní, a přitom vidíš jen černé pátno… stačí naslouchat), útok na afgánistán a následná fraška s iráckými zbraněmi hromadného ničení. Spousta záběrů z války, které jsem nikdy dříve neviděl… film (hergot, dokument!) končí dojímající osobní tragédií rodiny, která ve válce přišla o dítě.
Poslední a zatraceně pravdivou myšlenku (o Americe) tohoto dokumentu nenapíšu a jen všem doporučím, aby si na ni v kině sami počkali. Cinema by možná mohla odradit, ale když už to není nic jiného, tak je to opravdu zručně natočený dokument, kterých by v kinech mohlo být více.
Není to tak dlouho, co jsem se s ravenem bavil o tom, že jsem prakticky pro-bushovský člověk. To kdybych to měl říct jednou větou… pokud to mám ale rozvést, pak vůbec nejde o to, zda USA kormidluje Bush nebo MickeyMouse, ale o koncept americké vlády pro boj s terorismem. Bylo by mi ukradené, zda by velel Kerry nebo Bush, šlo by mi o… o co vlastně? O danou doktrínu, o postoj k ostatnímu světu. USA je jediná velmoc, která může (a dělá to) bojovat s terorismem kdekoli na světě a kurva přiznejme si to, v tomto boji je to jediný spojenec Evropy.
Jaká je evropská politika v boji s terorismem? Španělsko. Zaútočí teroristé a stát stáhne svoje vojáky z Iráku div ne s omluvou (byť to bylo v den oficiálního naplánovaní stažení).
Jaká je americká politika v boji s terorismem? World trade centrum. Zaútočí teroristé a USA jim zlikvidují centrálu, výcvikové základy, rozpráší partaj, zastraší jejich spojence… Irák je možná o něčem jiném, ale k tomu nesměřuji. Co takhle vzít v potaz Irán, který si brousí zuby na nějakou tu jadernou bombičku? Zásah v Iráku mu může být hoooodně tvrdým napomenutím, že USA nebudou takové výstřelky tolerovat. Nebo si myslíš, že lybijský vůdce Kaddáfí náhle odvrhl všechny styky s teroristy, nechá je pronásledovat a obětem neštěstí v Lockerbie vyplatil odškodné jen tak? Prostě třeba jen dostal strach, aby mu někdo nenakopal…
A co dělá Evropa… jebe Ameriku jak jen to jde a hází klacky pod nohy kde jen může. Svému jedinému (pokud ne jedinému, tak jedinému akceschopnému) spojenci.
Teroristi to zkusili dvakrát. Sáhli na Ameriku a dostali na prdel. Šáhli na Evropu (Spa) a dosáhli svého bez jakékoli škody či újmy.
Raději bych se neptal, ve které oblasti zopakují svůj útok příště. Americký křešťan nebo evropský ateista, v tom korán rozdíl nedělá. Bezvěrci jsme všichni.
A nakonec, když nad tím člověk uvažuje, tak přesto ví, že nic neví… hádat bychom se tu mohli až do noci. Pokud si mám ale vybrat, zda půjdu k teroristovi s americkou em šestnáctkou nebo evropskou mírovou kopretinou, tak si vyberu bouchačku. Recitování básně totiž islámského fundamentalistu neosvítí… to se s tebou klidně vsadím, že ti dřív uřízně hlavu. A kopretinu nacpe do chřtánu…
před 17 roky |
Ze života |
16 komentářů