Milé děti a jiní střízliví tvorové...
Před dvěma týdny, tedy v době, kdy jsme prozkoumávali tajemství za
severním polárním kruhem, mě Dan překvapil skutečností, že týden po
našem návratu hodlá přiletět do České republiky. A já mu slíbil
posezení v hospodě / návštěvu Nation2nation párty v blízkém klubu Exit
(blízkém od kolejí). Ačkoli mě to dnes – v Den D – moc nelákalo (to
není vzhledem k mé lačnosti po obrážení hospod či akcí, kde nikoho
neznám, nijak výjimečné), přece jen jsem s Ondrou a sestrou vyrazil do
Juve (studentská hospoda v jednom z kolejních bloků), kam měl Dan
s kumpanií brzy dorazit. Inu, stihl jsem do té doby vypít tři Heinekeny
Ale Dan se pak
s bandou přátel objevil a brzy jsme už byli v ohlušujícím rámusu klubu
Exit, kde měli mojito a místy i trochu klid na trochu hovoru … shodli jsme
se, že výlet do Švédska a Norska byl prostě úžasný, zážitek, na který
se nezapomíná a který se už vícekrát nezopakuje. Jeho slabším odvarem by
mohla být návštěva Stockholmu plánovaná Danem někdy na červen, jejímž
hlavním cílem bude ochutnání všech možných piv v rámci tohoto hlavního
města, ale to už je otázka financí a časových možností. Ať žijí
státnice z vedlejší specializace. Na rozloučenou jsme si připili
vanilkovou Amundsen vodkou (Sweden forever!) a tím se dodatečně omlouvám
Vendy, pokud se to na Danovi nějak projevilo, protože takový alkohol se
určitě nepije o teplotách na pokraji varu …
Vrací mě to ve vzpomínkách na minulou sobotu, kdy se u nás pořádala
zábava – tradiční vesnická – kde bylo zpočátku minimum lidí, ale
časem se to lehce rozjelo a já s ivonkou stihl všem tvrdit, že ona je
jednak těhotná, druhak se budeme v květnu brát. Ani nevím, jak na tuto
skutečnost došlo. Někteří to prohlédli, jiní ne … tohle jsou ještě
vzdálené kratochvíle. Tak jako tak, uvidíme, kdy k mámě dorazí
zaručené jobovky
před dvanácti roky |
Ze života |
2 komentáře