Milé děti a jiní střízliví tvorové...

Před dvěma týdny, tedy v době, kdy jsme prozkoumávali tajemství za severním polárním kruhem, mě Dan překvapil skutečností, že týden po našem návratu hodlá přiletět do České republiky. A já mu slíbil posezení v hospodě / návštěvu Nation2nation párty v blízkém klubu Exit (blízkém od kolejí). Ačkoli mě to dnes – v Den D – moc nelákalo (to není vzhledem k mé lačnosti po obrážení hospod či akcí, kde nikoho neznám, nijak výjimečné), přece jen jsem s Ondrou a sestrou vyrazil do Juve (studentská hospoda v jednom z kolejních bloků), kam měl Dan s kumpanií brzy dorazit. Inu, stihl jsem do té doby vypít tři Heinekeny Ale Dan se pak s bandou přátel objevil a brzy jsme už byli v ohlušujícím rámusu klubu Exit, kde měli mojito a místy i trochu klid na trochu hovoru … shodli jsme se, že výlet do Švédska a Norska byl prostě úžasný, zážitek, na který se nezapomíná a který se už vícekrát nezopakuje. Jeho slabším odvarem by mohla být návštěva Stockholmu plánovaná Danem někdy na červen, jejímž hlavním cílem bude ochutnání všech možných piv v rámci tohoto hlavního města, ale to už je otázka financí a časových možností. Ať žijí státnice z vedlejší specializace. Na rozloučenou jsme si připili vanilkovou Amundsen vodkou (Sweden forever!) a tím se dodatečně omlouvám Vendy, pokud se to na Danovi nějak projevilo, protože takový alkohol se určitě nepije o teplotách na pokraji varu …

Vrací mě to ve vzpomínkách na minulou sobotu, kdy se u nás pořádala zábava – tradiční vesnická – kde bylo zpočátku minimum lidí, ale časem se to lehce rozjelo a já s ivonkou stihl všem tvrdit, že ona je jednak těhotná, druhak se budeme v květnu brát. Ani nevím, jak na tuto skutečnost došlo. Někteří to prohlédli, jiní ne … tohle jsou ještě vzdálené kratochvíle. Tak jako tak, uvidíme, kdy k mámě dorazí zaručené jobovky