Na dva dny v praze

Léto končí, podzim se blíží a zatímco za léto jsem byl v praze jednou, tak za poslední týden dvakrát. Jednou napsat bakalářku z financí a nyní dostavit se pro výsledek (a potvrzení o studiu, zapsat sestře rozvrh a převzít jí kolej). Bylo toho tedy hafo a nezbylo nám než se ubytovat na hotelovém ubytování na (jiné) koleji. Hlavním tahákem na tenhle celovečerák byla ovšem zmíněná zkouška z financí. Kvůli ní jsem se dotáhl s ivonkou a cestovkou z hlaváku do školy, na záchodcích se převlékl do sáčka, kalhot, naleštěných botek, kravaty (atd) a vešel do posluchárny vyslechnout si, jak libě se nesou slova Máte sto padesát dva bodů, to je tuším ještě… ano, to je ještě jednička. Moje první jednička z bakalářky.

Nedávno jsem tu plašil, jak jsem to posral, tak než mi to někdo připomene, tak upřesním, že na tom má hlavní podíl excelentně napsaná část z Veřejných financí, protože ztratit v MTPčkách ještě tři body, tak bych šel na ústní ( a na 80% vylítl). Ale 90 bodů a 62 bodů je oněch 152, a 150–200 byla jednička (široký interval, podivila se ivonka).

Tedy jsem po dvou minutách v kvádru opět zamířil na wc a převlékl se zpátky do normálního oblečení :) Na jarově jsme se bezproblémově ubytovali na efku (jen jsem musel zahrát, že o nějakém nastěhovávání studentů a konci hotelového ubytování do 10. září nic nevím – bylo jedenáctého ;) ). Pokoj hezký, čistý a uklizený, s balkónem, dvě mýdýlka, dva papírové ubrousky, dva kelímky na pití a nový toaleťák… no jako v Ritzu.

Dlouho jsme na pokoji nekempili a vyrazili přes palmovku na letnou, kde jsme se rozvalili v parku a snědli si připravenou pizzu z domova. Takový milý piknik :)

Piknik v parku na Letné

Odtud jsme si to namířili na World press photo 06 k rektorátu UK (přes Čechův most, Pařížskou, Staromák,…), ale to mě zastihla smska mámy, zda jsem si po zkoušce zašel pro potřebná potvrzení o studiu. Sic! Ale času spousta, takže jsme kolem výstavy došli na Václavák a užili si ještě chvilku protivné školní atmosféry, abychom se za hodinu opět vrátili k UK. Zatím jsem byl na třech WPP a nikdy mě to nezklamalo. Z podstaty věci, jak by mohlo? Zatím vždy to se mnou otřáslo. A co taková ivonka, kterou jsem zapomněl připravit a děcko s ustřelenou temenní kostí, napuchlá ohořelá mrtvola,… zážitek, zážitek. Těžko to popíšu já, ale ivonka to hezky okomentovala slovy, že si nikdy zřetelně neuvědomovala přítomnost onoho násilí, o kterém se na nás den co den valí informace ze zpráv. A pak ho uvidí na těchto obřích fotografiích a přečte si o osudech, které jsou na nich zachyceny…

Další kroky vedly na Ovocný trh na jednoho budvara :) Člověk byl uchozený, smažil se v horku babího léta… to pak i těch 45káčé za pivo zaplatil. Ty první loky… no jako bych nikdy nic lepšího nepil, kam se hrabe sunar. To byla prostě voda živá :)

Směr karlák (ten jsem přešel snad už 20×) a všimnutí si otevřené věže na jeho začátku. Tak jsme vylezli až nahoru a koukali na lidičky na mostě pod námi. Zajímavý. Ale obešel bych se beze jmen těch čuráků, kteří je musí vyškrábat do omítky/zdiva každé staré památky. Přes most na kampu a hele, výstava leteckých fotografií na tom plácku pod karlovým mostem (lokace Kampa je fakt širokej pojem)… viz odkaz (viz odkaz „výstava“). Spousty podobných fotografií pod širým nebem, mezi stromy… ale už toho na nás bylo moc, šli jsme dál kampou, přes čertovku kolem lennonovy zdi a francouzské ambasády k újezdu na šalinu. U oné ambasády právě probíhala demonstrace po česku, tady dva aktivisti stáli proti vchodu s nápisem „Shiitis countries fights for you!“ (Šiítské země bojují za vás?)… kdo ví, co řešili, od ambasády na ně koukali tři policajti a celé to tam v pokoji a tichu demonstrovalo. To už věčí bordel dělali (zpěvěm) dva kluci, kteří dnes na chodově tahali z lidí peníze na nějakou nemocnici, či co.

Tramvají jsme dorazili k andělu, kde jsme si nakoupili proviant na zbytek dne a příští ráno a usadili se v pandě (kuřecí speciality)… po dobití energie v podobě pančované pepsi (ta s vodou mi chutná víc než originál) a dvou porcí kuřecího kebabu jsme už jen tak seděli a odpočívali, strávili jsme tam snad něco přes hodinu. Kino začínalo až v sedm, jiný program jsme neměli…

Piráti z Karibiku II – Truhla mrtvého muže. Sice jsem od někoho slyšel, že byl zklamán a jednička se mu líbila víc, ale my se královsky bavili a film si 100% užili. Měli jsme také perfektní návaznost, jedničku jsme viděli minulý víkend :) Narozdíl od Scary movie 4 minule to byla tentokrát super volba.

Šalinou ke kolejím, kam jsme v jedenáct dorazili. Na pokoj, konečně se umýt, do postýlky. Mají tam pěkně tvrdé matrace.

Po sedmi hodinách spánku znovu na nohy! Jak za trest. Ale nedalo se nic dělat, sbalili jsme si kluka do pěti minut, na vrátnici vrátili klíč a vyrazili vstříc… škole. Od osmi ráno probíhal totiž zápis rozvrhu prváků (má sestra) a já to za ni musel vyřídit, protože na té Korsice či kde to bude s přístupem k netu asi pohnutý :) Od osmi jsem seděl na školních počítačích a co 20 sekund se snažil přihlásit, přičemž jsem absolvoval stejné martýrium jako jakub. Automatizovaný zápis sestře z jí sestaveného rozvrhu vyhodil francouzštinu. Do kurzu k nejlepší učitelce se už nevešla (převis 59 míst nad kapacitou 20) a já jí tedy musel zvolit jiný (ještě volný) kurz. Dopředu jsem je měl vyhledané, pondělky nechtěla (kdo by jezdil do školy v neděli? ;) ), pátky taky moc ne, atd. V 8:15 jsem se konečně přihlásil, vyhledal fráninu, přeskočil pondělní kurzy, najel na její původní kurz, hups, kapcita 19/20, ENTER, a už s tím nikdo nic nemohl dělat :) Asi bych jí měl napsat, že po jejím návratu ze středomoří očekávám nějaký hezký dárek :)

Nejen kvůli rozvrhu, ale kvůli následnému tažení na jižák, kde bylo zároveň nutné převzít její kolej, reps. dát vědět, že o pokoj stojí. Vybven tedy všemi dokumenty a plnou mocí, vyřídil jsem vše se stejným úspěchem jako ivončina bývalá spolužačka se stejným úkolem (převzetí pokoje místo sestry v zahraničí), ale bez plné moci. A stejně, na co je pak plná moc, když po mně nechtěla ani občanku, aby si ověřila, že je to fakt psané na mě? Byrokratická buzerace, největší doména ekonomky. Nic mi nedala, to všechno si přebere až sestra, ale špiónsky jsem nakoukl na její budoucí kolejenku a podle čísla pokoje zjistil, že bude potvora bydlet v desátém patře v pokoji s balkónem! No totok? Ale má to i své mouchy, třeba když se tamější výtahy den co den ku-ví :)

Vrátili jsme se k OC Chodov a tam pocházeli kolem luxusních obchodů, ivonku jsem naštval zoufalou Nechci… odpovědí na otázku, zda si nechci koupit hrníček :) Má to se mnou těžký, holka. Ale přiznám se, že s ní jsem (víceméně bez reptání) absolvoval tolik návštěv obchodů a nákupních výletů do Brna jako ani s rodinou ne . A že jsem nakupování upřímně nenáviděl…

Návrat na hlavák, kde mě pod tabulí s vlaky odchytl postarší (asi) americký pár s životně důležitým dotazem, jak zjistí číslo nástupiště, ke kterému jim příštího dne ráno přiejde vlak do Vídně. Kdyby jen celou dobu neříkal track, ale platform, tak jsem mu to řekl hned, takhle nám ta domluva chvíli trvala :)

Ve vlaku jsem zase jedné starší paní pomohl promazat smsky v paměti mobilu (Siemens), protože už nemohla žádné psát ani dostávat. To je taky nápad, důchodci pořídit telefon s tím hyperzmateným menu a ovládáním, jako má Siemens. Mladým co jim vyhovuje, ale starším lidem bych fakt nic jiného než jednoduchou nokii nekoupil :)

Ale to už nás vlak onášel k domovu a výlet do prahy končil… abych se do ní zase příští týden vrátil převzít své koleje. Do té doby to vidím pouze na práci, práci,… a zase práci.

před jedenácti roky | Praha VŠE Ze života | 13 komentářů

Komentáře

1 | kacko | před jedenácti roky

gratuluji :-P

reagovat

2 | lukyn.v | před jedenácti roky

A proč sis nechtěl koupit hrníček??? :-P

reagovat

3 | Huggi | před jedenácti roky

ale to je fakt mirny bodovani :D ..my sme ve ctvrtaku meli pisemky..z 30ti bodu byla 1 jen za 28–30..a 5 do 15..:P

jinac babicka i deda si nemuzou A52 kuli jednoduchosti vynachvalit..;) a ja taky ne..

reagovat

4 | QuickShare | před jedenácti roky

Hm, Siemens nevyhovujou ani me, a to se teda povazuju za mladeho teenagera a radsi vyuzivam ovladani Nokie, ktere je IMHO nejlepsi. I kdyz ted to jde taky z kopce. No a jinak Scary Movie 4 byl bomba film, byl jsem na nem dokonce 2× :-P Ale koukam, ze jste toho stihli opravdu dost…

reagovat

5 | Dupy | před jedenácti roky

Mno koukam měl si nacvaklej program :-D

Jinak ja mam přes rok Siemens CX70 a bez jedinyho prolemu s čimkoli-sem spokojen :-)

reagovat

6 | Bouchy | před jedenácti roky

QuickShare: SM 4 byl naprosto katastrofální :-) Vyloženě vařili z vody…jen se modlím, aby nebyla ještě pětka. :-)

reagovat

7 | Jur4 | před jedenácti roky

Celkem ti zavidim :-D, ja musel trčet 7 hodin ve škole, pak hodinu než mi tady do te díry kde bydlim jel bus, když jsem přijel byly 4 hodiny. Pak už se mi nic nechtělo a teď jen tek bloumam po netu :D. Jinak Siemensy maji ovladani a celkove GUI telefonu uplne k nicemu, vcera taťkovi přišel sony ericson, a to je jine kafe. Ja myslel ze pujdu a muj siemens zahrabu. :-)

reagovat

8 | QuickShare | před jedenácti roky

[6] Bouchy : Petka nebude. Puvodne to melo zustat na trojce, ale protoze se po tech peti letech nudili, udelali jeste jeden, kterym to pry oficialne zakoncili serii Scary Movie. Jestli bude petka, tak se scenarista zase nudil. :-P

reagovat

9 | juneau | před jedenácti roky

Trojka byla nejlepší, ta je pro mě už naprosto kultovní.

reagovat

10 | -hgn- | před jedenácti roky

ano, Trojka je kultovni ! uz se tesim na ceske pivo za 18,– :-D

reagovat

11 | juneau | před jedenácti roky

-hgn- napsal/a: uz se tesim na ceske pivo za 18,–

Tak to abys nejezdil do prahy ;)

reagovat

12 | Asteroid | před jedenácti roky

Dobrý den, líbí se mi, co jak a o čem píšete, tak Vám odpovídám třeba sem, nevadí? Hledáme amaterského autora pro spolupráci v našem novém projektu. Hledáme někoho, kdo sám píše a zajímá se o témata buď sci-fi nebo světa fantazie, nebo kdo zkrátka umí psát a baví ho to. Cílová skupina by byly děti, které již umí samy číst, spíš mládež ale také dospělí, ti by se museli příběhem a povídkami skutečně pobavit. To znamená, že hledáme někoho i se smyslem pro humor, což by s v jeho díle mělo také projevit.

Co se týče spolupráce, pokud byste měl zájem, řekla bych Vám více na osobní schůzce, jednalo by se minimálně o závazek na 1 až 2 roky, podložený smlouvou o vytvoření díla a poskytnutí oprávnění užít autorské dílo. Jednalo by se o pilotní příběh o rozsahu cca 20 stran a pak další navazující epizody, kterých by bylo přibližně 200 až 250 a vznikaly by průběžně, pokaždé však do určitého termínu v návaznosti na celý projekt.

Dejte mi prosím vědět , nejlépe co nejdříve a také pokud máte nějakou Vaši povídku, nebo podobné dílo k dispozici, pošlete prosím „vzorek“

S pozdravem

Marcela Mlčoušková

vedoucí projektu Asteroid s.r.o.

Praha, Vršovická 5

Tel: +420 724 418 469 email: marcela.m (at) ateroidltd.com

reagovat

13 | juneau | před jedenácti roky

Zní to lákavě a zajímavě, ale blog je asi tak jediný literární formát, ve kterém mám (občas) co nabídnout. Tedy vaši nabídku s díky odmítám.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.