Na jih se jezdí tak krásně...

Jsou krásné srpnové dny, každé ráno mě to svádí k sednutí na kolo a užívání si den ode dne chladnější svěžesti, ale někdo na moji budoucnost taky vydělávat musí, takže nezbývá než být nejdříve produktivní a až pak relaxovat.

I když… jsou 32 kilometry v sedle kola relax? :) Vzal jsem vojtu a peťáka a jeli jsme na jih do hospody. Peťák měl dle jeho slov žízeň už od rána a šlapal jak pominutý. Nejdřív mě tím pěkně sral – v místech, kde bychom po polňačce mohli jet klidně všichni tři vedle sebe a plkat, on to švihal dvě stě metrů před námi a ujížděl. Fakt skvělý. Jindy jsem ho zase dojel a vezl se metr za ním bez větší námahy, což ho – doufám – pěkně sralo. Sil měl očividně dost.

Ale zase, dojeli jsme s vojtou k hospodě a dvě desítky tam na nás akorát čekaly, což od něj bylo hezké. A tak jsme sedli na zahrádku a hodinu a půl se měli fajn. A měl jsem třetího utopence v životě. První utopencové odpanění proběhlo na Beer Ralley. Cestou do hospody i zpět jsem se stavil u ivonky v zelenině a pak už jsme to sypali zpátky. Pivo nám tentokrát sil nedodalo, Pěťákovo honění si vybralo svoji daň a nohy pekelně bolely, ale zase… nechalo se jet, člověk zatnul zuby a na hranici vyčerpání to táhl na sever domů. Vojta je zdánlivě neúnavný a Peťák umřel po třetím kilometru cesty zpátky, dál už jelo jen jakési torzo na kole. Zadostiučinění. A já si – sice vyčerpaný, ale přesto – fičel v před a roztahoval to do kopců… krásná jízda.

Teď nemůžu chodit, ale to mi nevadí, do půlnoci už budu jenom sedět :) Doháním formu a srpen končí. K pláči. Kdy začne chumelit?

před devíti roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.