Na Lipně

Jsme na dovolené na Lipně, s rybářema.  Píšu to deset metrů od té ledové vody, kterou jsem v osm ráno otestoval, s desítkou pohledů do bund oblečených lidi v zádech. Ale uspěl jsem. Ivonce se to nebude zdát, vlastně ani líbit, ale zážitek mého dne je to, kdy jsem zjistil, ze se na místním vlakovém nádražíčku dají půjčit kola. Vypravil jsem se tam optat, a za okýnkem mladá krásná blondýnka. Nikde nikdo, jen my dva. Říkám si, ze se jen tupě nezeptám na kola, no ni? Ukázala mi je, pobavili jsme se jako zvědavý zákazník a srdečný „prodejce“. A pak se jí zeptám „A vy jezdíte na kole?“ Taková blbost, ale člověku se rozbuší srdce, protože uhnul z obchodní konverzace do flirtu, slečna naproti se lehce zarazí a usměje se a odpoví … a ať na to číslo zavolám předem, že kola nemusí být k dispozici. A že se stejně dovolám jí, že tam pracuje pouze ona. A hovor dále o tomto, o její dovolené, pak rozloučení. Je mi to jasné, „… a přitom taková blbost“, ale pro mě to byl po letech dávno zapomenutý zážitek. Byl fajn, ale vezmu si ivonku :)

před čtyřmi roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.