Nádherně znechucen phpéčkem, htmlkem a csskem...

Fuj… dva dny intenzivního webdesignu, a nechci kompl zase pár let vidět. Včera jsem dokonce ani nenapsal nic do blogu… znechucen dizajnem, znechucen prohlížeči, znechucen svojí neschopností… nikdy mě nenapadlo, že bych mohl nerozumnět kaskádovým stylům. Vždy to pro mě byla samozřejmost, pomáhat si s nimi… něco okrajového, s čímž se ovšem dělají parádní dizajny. A nikdy jsem se o kaskády hlouběji nezajímal.. možná jsem měl. No, snad už je všechno v pořádku… dizajn s téměř nahatou lady je na světě, s nejmenším možným minimem divů a css definicí, opět trochu sématičtější než dříve…

Potřeboval bych všechny prohlížeče a všechny systémy, abych mohl web ve všech testovat. A ne jen ten svůj… telefonuje mi radek, že na jeho firemním webu blbnou odkazy u ie5… že celý dizajn po najetí na kterýkoli z nich někam uletí. Naštěstí to přišlo ve správný čas, v den, kdy jsem přestal css považovat za něco, co jen zjednodušuje práci s webem. Takže jsem hned tušil, kde je problém… vykašlal jsem se na jednoduchou a logickou stavbu a použil absolutní pozicování. Radek mi potvrdil, že to ie5 bere… fajn. Já osobně mám doma ie6 a windowsy mi nepovolí nainstalovat jiný explorer. Opět až do dneška, neboť dnes jsem náhodou na yuhůově weblogu narazil na zmínku o stáhnutelných „samostatných“ verzích explorerů. Samostatných proto, že nepotřebují ještě windowsy, které spokojeně přenechají mé oficiální ie6. Při ladění webu tedy budu mít otevřené toto: IE6.0, IE5.5, IE5.0, Opera 7, Mozilla 1.3 (asi)… to už je nářez pro ramky :) Nu ale což…

Do včerejška jsem se považoval za dobrého webmastera a webdesignera. Dneska už ne. Žádnej strach, zejtra zase budu ;)

Vycházel jsem ze školy, když mi radek msgnul, že „pruser! stranky jsou naprosto v haji tentokrat v ie6“… mohlo mi škrábnout :) Nechápal jsem, protože v ieŠestce stránky dělám, takže bych problémy viděl, a když už v iePětce fungují, tak musí bezproblémově běžet i v pozdější verzi. V což jsem tedy pouze doufal… a tak si koupím jízdenku ne až k domu, ale k radkovu obchodu, že se na jeho komplu kouknu, jak to tedy vypadá… a domů pak půjdu ještě dva kiláky pěchy. Někdy v půli cesty mi přišla sms… nesměj se :) I já věděl, že „planej poplach, stacilo smazat temporary a uz to jede“. Měl jsem zaplacenou jízdenku jen na začátek vesnice, a jet načerno na opačný konec se mi vážně nechtělo, protože řidič si pomatuje, že si někdo objednával jízdenku na zastávku, kde prakticky nikdo nevystupuje. Ještě k tomu jsem seděl téměř za ním… zastavil by na zastávce, nikdo by se nezvedl. Aférka… :)

Vím, co bych udělal dřív… vystoupil bych, a šel pěšky domů :) Před pár lety bych to ve své uťápnutosti opravdu udělal. Abych někoho náhodou zbytečně nevzrušoval a neupozorňoval na sebe. Dnes jsem se zvedl a šel si koupit další jízdenku. Za těch osm let, co křižuji den co den stejnou silnici s jedním ze tří různých busáků, jsem ještě nikoho neviděl udělat něco podobného. Hm, člověk si taky málokdy uprostřed cesty rozmyslí, kam chce vůbec jet :)

Už jsem prostě tak trochu… dospělej. V devatenácti žádná sláva :)

Dnešní čeština… tasen ústně, do ruky mi dala lísteček se třemi slovy „můj životní úlovek“… před týdnem jsem brali otu pavla. Tedy jít si sednout do lavice, napsat na to téma nějaký sloh na pár řádků (10–15 minut času), a přečíst to před třídou. Popravdě ona mi dává jenom slohové úkoly. Díkybohu :) Tedy… bylo mi jasné, že se neptá na to, kdy jsem kde chytil jakou rybu. Že je to myšleno metaforicky veskrze na vše, na co to jen myšleno může být. Stejně… napsal jsem jí o svém rybářském mládí :) Nemohla dodat nic než výborná stylistika a pod, ale to snad ani nebylo to, proč mě vytasila.

„No a co další životní úlovky? Proto jsem ti k tomu nic neřekla, protože sis mohl defakto vybrat cokoli…“ Potvora :)

Začalo pár minut naprosto nechutné one-man-show, ale brutální :) Já mlčel… čtu mezi řádky a vím, že ji ze všeho nejvíce zajímají úlovky mezi holkama, ale to bylo to poslední, o čem bych byl mluvil. Bedny to pak okomentoval slovy: „Ta na to byla vyloženě nadržená…“ :) Neřekl jsem téměř nic, a to ze dvou důvodů: úlovek jsem bral jako něco náhlého, nějaký bombastický úspěch na minutu, hodinu, den… ale ne třeba to, že jsem se během dvou let naučil programovat v péhápéčku. To bylo na úlovek moc dlouhodobé… a ten druhý důvod: rozhodně jsem si před celou poslouchající třídou nehodlal nijak, byť minimálně, honit triko. To nikdy nepůsobí dobře. To víš, někdy se na to jinak opomíjené veřejné mínění ohlédnu… v drtivé většině pouze kvůli lidem, které mám rád a na kterých mi záleží. Vydolovala ze mě jako neškodný úlovek udělání řidičáku, druhý mi poradil luky jako úspěšné dostání se na gympl. Profesorka nadšená, že začínám mluvit, mi začala, abych tak řekl, stavět sochu

„No vidíš! A nejen že jsi se na tuto školu dostal, ale dokonce ji podle všeho určitě bezproblémově a úspěšně dokončíš!“

Když si teď vzpomínám na všechno to, co dodávala, tak se musím usmívat… pozlacená socha, vysoká jak budha. Lichotilo by mi to, nestát před celou třídou…

Ale ona neskončila. „Pokud tě žádný úlovek nenapadá, tak to vypovídá buď o tom, že žiješ maximálně šťastný život a tyto úlovky jsou pro tebe tak normální, že si jich už ani nevšimneš, nebo jsi šíleně skromný, což je také nádherná vlastnost. Ale když sám nevíš, čeho by sis na sobě měl vážit, tak se zeptáme ostatních…“ A začala tuto otázku postupně pokládat holkám ve třídě…

Co jsem mohl dělat? Jen jsem stál před tabulí a snažil se skrýt permnanentní úsměv, kterého se ne a ne zbavit :) Už ani nevím, co všechno říkaly… snad že si cení toho, že jsem takový dobrý kamarád, který se vším pomůže. Že jsem výborný sportovec. Že jsem sečtělý. Že se vyznám v internetu a počítačích… uznávám, to už jim začal docházet dech :) Pak se na to zeptala ještě marti a chochina… ale ani potom mi nedala pokoj.

„Tak vidíš, podle všeho jsi naprosto nádherná osobnost, ještě k tomu skvěle vypadáš…“ Dál už si to nepomatuju. Omdlel jsem? :) Nevim.

Pokud mě chtěla společensky popravit, tak se jí to povedlo. Pokud tím ale někomu otevřela oči, tak to alespoň k něčemu bylo. Co jsem před měsíci říkal? Že na ni nezapomenu… prostě to nejde. Nebezpečné známosti, kruté záměry…

Proč přemýšlím o ní, když je zuzka? Protože ze zuzky jsem rozpačitý. Možná jen dnes. Možná jen pro tuto chvíli. Možná jsem čekal něco jiného.

„To je to tvoje malování vzdušnejch zámků…“

Možná bych měl přestat snít svůj život dopředu. Prostě si nic neplánovat, nepředstavovat. Nikdy se nedostavilo nic jiného než zklamání. Zklamání z nevyplněných snů. Spousty otázek… má to smysl? Nechci se jí na to ptát. Je v tom nevinně. To jen já jsem prokletý… MOTOjuneau poslouchá rhcp:otherside _ 19:12

před 14 roky | Ze života | 10 komentářů

Komentáře

1 | juneau | před 14 roky

jen jestli to jede spravne…

reagovat

2 | maggie | před 14 roky

v opeře je ten banner přes text. A celkově to vypadá divně. Ale barva je moje oblíbená…:)

reagovat

3 | juneau | před 14 roky

ach jo… dva dny se s tim morim. na me opere to pracuje tusim normalne.

reagovat

4 | juneau | před 14 roky

presne tak, koukam pres operu a banner je uplne dole.

reagovat

5 | neithan | před 14 roky

jo a vyhrady k mnou zvolene „feat. celebrity“ neberu v potaz, protoze je to muj web a moje uchylareni! howgh! ;)

reagovat

6 | maggie | před 14 roky

tak to je moje opera divná:) dole jsou ohlasy, pak ta baba a pak po levé straně pod sebou nejnovější text atd. nezoufej!

reagovat

7 | maggie | před 14 roky

tak teď je to lepší. Trochu mi to připomíná Lobbovu růžovou:). Ale ta slečna mě přesvědčila o opaku…

reagovat

8 | juneau | před 14 roky

na disku mam jeste pod slecnou dodatek, ze gay opravdu nejsem :)

reagovat

9 | maggie | před 14 roky

o tom by nikdo myslím nepochyboval… A jako, co mám dnes před spaním číst??? Nic, že… Děkuju:(

reagovat

10 | neithan | před 14 roky

podekuj sestre, asi o hodinu me zdrzela :(… tak tady mas alespon hned dva texty, az budu zitra sbirat zazitky na dize a o psani se moc zajimat nebudu :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.