Nedělní káva

Za okny je mlha, že by se dala krájet, a náš větrný vršek je ztichlý … ale jen do průjezdu dalšího auta. Něco po osmé, holky spí a ještě dlouhou budou, maminka každopádně, Baruš ze spánku mručela a trochu se vztekala, na zádíčkách, hlavičku na stranu, a ruce nad hlavou jako že se vzdává. Já takhle spát, tak mám obě ruce hned mrtvé. Kolem páté se tuším krmila, pak měla zase nějakou neplechu a stále byla za okny tma, a když jsem se probral znovu a rozednívalo se, tak jsem vstal, a jdu si sednout k práci. Třeba na ni taky dojde. A jako muziku si pustím … „Rádio The Temper Trap, podobné interpretovi The xx“. Inu, dobře, Google Music, zkusíme.

Podle předpovědi zataženo, přes noc silný déšť. Hm. Máme to k domu mírně do svahu, a nyní už po bahně, není tu zbudován žádný nájezd. A ještě je „cesta“ trochu zešikma … k ovocným stromům. V týdnu jsem auto nechával hned za bránou, a ani se nesnažil mydlit po bahně nahoru. Ivonka si pak jeden den při návratu autem říkala, že to „vypadalo ztuhle“, a tak vyjela až ke dveřím. Trochu jsem ji za to vypeskoval, když jsem jí pomáhal vyložit kočárek, i na stopách bylo vidět, že na posledních metrech kola hrabaly (sbohem, trávníku), … no a vytrestala se druhý den, kdy odjížděla pryč a problém byl i minimální rychlostí sjet k bráně, protože na tom šikmějším místě jí přední kola okamžitě uklouzly do strany (k jabloni) a auto bylo neovladatelné, nějaké brždění nic nezmohlo. Nic vážného, auto se po metru svévolného klouzání zastavilo, ale pěkná připomínka toho, co by se mohlo stát. Otevíral jsem bránu, ukázal ivonce zvedlý palec, jako že je šikulka, a doufám, že se poučila :-) Nezajíždět po trávníku až k domu, dokud pán domu (já) nenazná, že jsou pro to vhodné podmínky. 

V hale, kde stojí krbová kamna, to občas „zasmrdí“. Člověk projde a ucítí závan puchu, jak z odpadu. Necháváme otevřené dveře do koupelny, aby tam šlo teplo od krbu, takže to je první, co člověka napadne – v koupelně smrdí odpad. Ale už mezi futry je cítit svěžest koupelnové chemie a voňavých ručníků. Očuchal jsem všechno, strčil hlavu do záchodu, do bidetu, k přepadu vany, do bubnu pračky, do umyvadla – žádný puch. Vrátím se do haly – puch. A přitom prakticky jen na jednom místě, u stěny vedle dveří do koupelny, tedy  vmístě, kde je z druhé strany umyvadlo, a tedy ve stěně vede odpadní trubka. A po dlouhodobém očuchávání mi přišlo, že snad smrdí ta stěna. Hlava mi to nebrala. Jak by mohla stěna smrdět odpadem? To že by praskl odpad a když ne odpadní voda, tak aspoň puch začal prostupovat cihlama a omítkou? Hm. Za pár dní mě to prasklo do nosu znova, zase jsem to tam vztekle očuchával, a zaměřil se na radiátor … jako kdyby to smrdělo u něj. A pak mi došlo, že je uchycený železnými … čímsi … do zdi, a že se klidně stavitel mohl trefit tak blbě, že ten úchyt zasahuje stěnou až do prostoru odpadní trubky – ne že by ji nutně poškodil, ale jestli to tam ve zdi kolem ní trochu smrdí, pak by to škírou kolem železného úchytu mohlo prostupovat do místnosti. Ha! Nejpravděpodobnější! Poté, co jsem si tu hrál se silikonem při zasklívání dveří, mě také napadlo, že bych ty díry za radiátorem mohl utěsnit silikonem. Heuréka! A bylo by po smradu. Včera večer mě to napadlo zase, a začal jsem to všechno očuchávat, i pod radiátor jsem vsunul hlavu, a tam mi to přišlo ještě intenzivnější. Hm. Až jsem nakonec dočuchal k tomu, že ten smrad jde od trubek topení, co u stěny vystupují z podlahy, a vedle radiátoru míří ke stropu do druhého patra. Jsem z 95 % přesvědčený, že to smrdí odtamaď. Takže to tam dnes zasilikonuju a uvidím. Na druhou stranu – proč to smrdí? Ty trubky vedou dolů do sklepa, kde jsou rozvedené pod stropem, a tam smrad není. Rozhodně ne puch odpadu. Každopádně, podlahou haly „někde“ vede odpad z kuchyně. Takže mě napadá stejná teorie jako se stěnou – že se ty trubky topení v podlaze potkávají s vedením odpadu. Zasilikonuju, a uvidíme. Super starosti.

Septik potřebujeme vyvézt, původní majitelé jej pět let nevyvezli, což je při jeho rozměru sotva 2×2 metry vysvětlitelné opravdu jen tím, že dům používali jako spoře obývanou chatu. Když jsem se do něj podíval, tak … no, nehezký pohled. Párkrát do roka jej nechat za pětikilo vyvézt bude to nejmenší, ale – musí se k němu nějaký hovnocuc vyhrabat. Patnáctého ledna se narodila Bára, a začaly dva týdny mrazů. A když mi přišel na mysl septik a začal jej řešit, tak začala obleva… a bahno. Teď by sem vyjel leda tak pásový traktor. Super starosti.

Je třeba zateplit střechu. Ta je sice kompletně nová, ale nezateplená. Je třeba vyměnit dvířka do komína … 

… no, tak snad abych na to šel vydělávat, no ni? Sedím tu už hodinu.

před jedním rokem | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.