Někde mezi Vršovicemi a Kolínem

Občas mi ve vlaku stačí jen tak sedět s notebookem na kolenou a poslouchat hudbu. Sledovat svět za okny a poslouchat … Death Cab For Cutie – Someday You Will Be Loved. Ubíhající čas si z kapacity baterky pomalu ukusuje a já stejně jen přejíždím pohledem krajinu za oknem. Poeticky napsané, ale jinak je to tradiční čumění do blba, protože je sotva osm hodin ráno, já jsem už hodinu na nohou a spát jsem šel opět někdy ve dvě. Ostatně, nejdříve z tohoto týdne.

Včera jsem psal test z Informačního modelování organizací. To je předmět, kde jsme celé cvičení jeden velký tým a společně pracujeme na vytvoření informatického modelu imaginární společnosti. Zkoušíme, jaké by to bylo, kdyby za námi někdo přišel a řekl „Zdravím, mám podnikatelský záměr na takovou a takovou firmu, chci mít takový obrat a tolik zaměstnanců a jádrem podnikání bude XY a vy mi navrhněte informační systém“. Takže vymýšlíme, jak to v takové firmě bude chodit, jaké budou její procesy, organizační struktura, … a když už máme toto (což dokáže vymyslet každý), tak začneme tuto realitu modelovat, aby vznikla dokumentace pro informační systém, který už může vytvořit úplně jiná firma. A včera se na v tomto obsažené činnosti psal test. V zadání imaginární firma a popis její činnosti a pak už to bylo na každém z nás sedícím v přeplněné třídě. Diagram tříd, doplnit do něj skutečnosti vyplývající ze zadání, pak si vybrat některý z klíčových procesů a nakreslit jeho diagram, z něj vytvořit diagram stavů třídy, doplnit diagram datových toků a vše nakonec sepsat do konzistenční tabulky dokazující, že jednotlivé nakreslené diagramy jsou tzv. konzistenční, tedy že ve všech je rozdílnými metodami popsána jedna a ta samá věc. Profesorova rada donést si obyčejnou tužku a gumu (na gumování!) byla více než přínosná, protože to bylo pořád samé přepisování, opravování, doplňování … a pak jsem to měl, mezi prvními odevzdal a vypadl na chodbu, kde jsem se rychle zapsal na téma eseje do stejného předmětu. Napsat jednu stránku nějakého povídání není problém, ale pokud si pod 80% témat nic nepředstavím, tak i ta jedna stránka může být problém. A jak dopadl test? Kdo ví. To neví ani profesor. Problémem takového testu je, že každé naše řešení je unikátní, není jediné obecně správné. Takže je bude muset projít a zkontrolovat všechny diagramy, jestli odpovídají … to by při nějakých 60 lidech byla sranda na měsíc. Ostatně, styl hodnocení je prý podezřele náhodný, takže bůhví, jestli to vůbec regulérně opravuje 

Zbytek dne už tak nějak utekl, před poslední hodinou jsem si poseděl s Pavlínou z týmu na křesílkách a povídal si o cestování (pojede na podzim do Švédska, tak jsem se jí snažil předsat všechny znalosti, co jsem tam nabyl) a v sedm večer jsem už byl na koleji.

Večer jedeme na Vranov. Na tu přehradu. Rybářská banda kolem ivončiných rodičů se letos rozhodla každý měsíc někam vyrazit na ryby a její táta zamluvil nějakou firemní chatu u vody, takže všichni už týden brousí udice a navazují nože, kterým budou ukuchávat hlavy úhořům. Já s ivonkou tam asi moc rybařit nebudeme, spíše budeme výletovat. Ale i noťas si s sebou beru a když se najde chvilka na práci (off-line), tak budu jen rád. Příští týden bude ve škole opět jeden z těch hard-core. Dvě seminárky, jejich dvě prezentace, na obojí bude jen pondělí a úterý. Jaj!

No jo. Jsem ve vlaku, už tři dny jsem se nevyspal, tak počkám, až se mi někde u Světlé nad Sázavou vybije baterka a na hodinku si schrupnu. Lily Allen – The Fear.