Někdy si říkám, že jen přežívám

Jsem v praze, týden co týden. V centru všeho dění. Ve vrcholné instituci zábavy v ČR. Nikde jinde nebudu mít víc možností, jak žít. Někam jít. Sednout si do hospody. Jít do kina. Na nějakou studentskou párty. Strávit čas s těmi několika lidmi, co znám.

Nic z toho nedělám. Každý den vstávám v 7:55 a málokdy je to vyskočení z postele. Mít na krku ještě nějakou opičku nebo nedostatek spánku, tak z postele nevylezu. Vím to a řídím se tím – škola má přednost. A tak když dnes celé odpoledne dělám na prezentaci na zítřejší ráno, tak by mě ani nenapadlo jít se někam bavit a zítra nejít do školy. A tak podobně.

Jsem ajťák, programátor, večer se na koleji zabavím bez problémů. Ale studentský život utíká.

Nevím proč, ale dnes se mi to nějak moc připomíná.

před devíti roky | Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | -hgn- | před devíti roky

Poď v pondělí do vagónu, pozvánku máš na fb ;-)

reagovat

2 | juneau | před devíti roky

Vím o ní. Možná mě to donutí přijet o den dříve než obvykle :) Nakonec, pokud budu mít v úterý komplet volno…

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.