Nemám moc důvodů k úsměvu

Stejně jako minimum k pláči. A než na to zapomenu, dnes jsem napsal ještě tento text o vytvoření vlastní favourite ikony pro web. Ale zpět k dnešku.

Příjemné probuzení v osm vlastními silami, dokonce bez budíku, polehávání desítky minut, procitání… v devět naši odjeli i se sestrou na veletrh a já měl až někdy do 18:08 dům pouze pro sebe. Případně pro zuzku :) Ale ta dnes jako na potvoru k babičce nepřijela. Zdrcující novinku mi oznámila již ráno, povzdychl jsem si a natáhl ruku k volume ovladači mé sestavy. Jít kolem našeho domu nějaký geolog, hned by začal měřit seismickou aktivitu, protože to opravdu dunělo. Hlasitá hudba mě odreagovává od myšlenek.

Mohli jsme se zuzkou mít příjemné odpoledne, ať už strávené jakkoli, a já vím také jednu věc: nepsal bych o tom. To už je jen moje a její. Popravdě mám pochybnosti i svém dosavadním svěřování našich společných zážitků. Snadno si dám dohromady, že pokud by to zjistila, vůbec by se jí to nelíbilo. Rozhodně bych se nedivil. Ze své vůle to zkusím omezit. Každopádně zde o ní píšu ne proto, abych se s ní pochlubil či něco na ten styl, ale abych si ty střípky z dní uchoval. Bez blogu bych většinu brzy zapomněl. Znal bych ještě vůbec datum našeho seznámení? Pochybuji.

Nepřijela a já měl celý dům pro sebe… nuda. U komplu. Vrcholem bylo vypalování cédéčka s fotkami, kdy jsem jen koukal na naskakující procenta a čekal, až se vypálí. Neměl jsem nic jiného na práci. Zoufalé. Vzpomněl jsem si na knížku od Antonína Raška a šel si číst. Sedl jsem si na pohovku, hifina z kuchyně přehrávala moje nejaktuálnější namixované cd, já si četl… asi tak čtyři hodiny, knihu jsem dočetl, spokojen. Doporučuji. Tématika dvou rozvádějících se párů, s nichž ti dva nevinní se mejlově seznámí. Příběh ale vyprávějí všichni čtyři, je to příjemně zamotané, a každý z vypravěčů má něco do sebe. Janu jsem měl nejraději. To jemné erotično, do kterého občas nechala nahlédnout.

Nyní mám na schodech položených Devět povídek od J. D. Salingera, vezmu si je do postele místo učení. Také známá kniha. Pravda, poprvé a naposled jsem o ní slyšel ve filmu… ve filmu… Ať to stojí co to stojí (Whatever it takes (?)). Tam ji hlavní hrdinka zmínila.

Prohlížím playlist a nemůžu si vybrat song, který bych chtěl slyšet… 2861 písniček. Kdo by si z tolika dokázal vybrat? Dám tam lennyho. A hned potom wohnouty. Horkýži i StrandBandIaz se mi trochu oposlouchali, musím je nechat chvilku uležet. Taky jsem si sliboval, co zkouknu za víkend filmů. Neviděl jsem ani jeden. Martin mi slíbil Swat, míra Underworld a ještě cosi, takže ten příští snad bude o něčem jiném. Ať žijí piráti. Tak pojďte, wohnouti.

Co ještě tak psát… Tenhle týden bude ultra záběrový, zítřek ještě ujde… právě mi sem nakoukla máma se slovy, že „Jakmile hrozí, že se tady staví zuzka, tak máš tak vzorně uklizený…“ Měla v ruce konvičku, takže asi nakoukla do pokoje při zalévání kytiček. Celý jeden roh pokoje vypadá jako zelená džungle. A když vám ty seschlé lístečky teprve napadají do peřin, to je pak přírodní pocit. Stejně svůj pokoj miluju. I ten romanticky skosený strop nad postelí, neboť bydlím pod střechou.

Trip na pána prstenů postupuje do dalšího kola, plánují se odvozy do blízkého města na nádraží, dnes nám přibyli další dva účastníci (kamil, kluk marty, sestry vojty, a kubele, kuba ze silvestra, viz fotoalbum), rezervace se rozrostla na devět lidí, přičemž míra se zítra pokusí objednat si místo hned vedle nás. Tohle tedy bude hrubej vejlet.

Má smysl ještě něco psát? Dopoledne při testování ikonky webu jsem si vytrpěl svoje s webzdarma, totální ignoraci mého komplu, prostě nulová přístupnost stránek. Prskal jsem vzteky, sirenka na icq si také všimla :) Všechny ostatní weby jely spolehlivě, ale jakmile se připojím na nějaký, co hostuje u webzdarma, okamžitě prakticky nulový přenos. A tik v oku.

Stavil se radek, do týdne bych mohl mít bezdrát, telekomunikace v týdnu připojí megabitovou linku k vysílači a zatím zahálejícími mikrovlnami se rozběhnou megaherze. A gigabajty ;) Je to ale dobře? Teď, v nejtěžším měsíci školy? Čtyři měsíce před maturou??? :) Pokud se také dostanu někam na školu, tak by se mi moooc hodil notebook, počítám tedy s tvrdým webdesignem. Jeden projekt namyšlený mám, snadný na tvorbu, stačí ho jen nabídnout jednomu místnímu obchodu. Redakční systém zatím považuji pouze za svoji seminární práci z ívété. Jsem patriot, ale nemám víru v to, že by se místní zastupitelstvo k něčemu dokopalo, alespoň v tomto internetovém směru. Za pokus to taky stojí.

Ale to už je opravdu vše. MOTOjuneau si jde umýt vlasy _ 21:28

před 14 roky | Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | juneau | před 14 roky

hm, za pet hodin vstavam do skoly… fajn, zadna zmena ;)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.