Není co psát... tak se zamyslím

Rozhodnutí umístit sem její fotku je mírně řečeno impulzivní, a možná si to budu někdy vyčítat, nebo mi to někdy bude vyčítat Ona, ale to jsou pouhé teze… opět mě popadla divně melancholická nostalgická nálada. Vzpomínání. Rád bych to nějak potlačil, ale není to moc účinné. Hluboký povzdech…

I kdyby… tohle skončilo. Pokud jde o můj názor, tak mi cokoli kolem Ní přijde beznadějné. Ztracené. Prohrané. Fajn, zatleskám si za snahu a nechám to být. Nemluvíme spolu. Já nemluvím s ní, přesněji řečeno. Jako by nežila… nevím, jestli má cenu v tom pokračovat, jestli to má nějaký smysl. Tak lehce to ovšem nevzdám… pořád ovšem tvrdím, že je to ta nejkrásnější holka, jakou jsem kdy potkal. To mi taky ale v ničem nepomůže :)

Nech to být, juneau, nic nevyřešíš… zítra ji opět uvidíš, a pak zase každý další den…

Extrémně mě rozladila včerejší příhoda, kdy jsem si přetrhl řetízek se stříbrnou „kartou“, na níž bylo černé pikové eso. Naprosto fantasticky ladil s mým aktuálním stylem oblečení. Černé „vyšisované“ džíny, černá sexy košile, u krku rozepnutá a ve „výstřihu“ se pohupuje stříbrnočerný přívěšek… tak nádherně to ladilo, mně samotnému se to líbilo. Chvíle, kdy se sám sobě líbím, řekla by ailyn a měla by pravdu. Řetízek nyní leží na stole a pochybuji, že to někdo dá dohromady.

Jo a další věc: ve středu jdu ke kadeřnici :) Se změnou oblékání přichází i nový střih. Jde se mnou sestra, což je nedocenitelný módní guru (tu košili mi koupila ona), aby poradila, schválila či navrhla něco, co bych mohl mít místo nynějšího, ehm, účesu… uvídíme, zda se mnou slečna kadeřnice něco svede. Sestra, říká, že v tomto směru jsem beznadějný případ, ale možná mě chtěla jen popíchnout :) Tedy, doufám… :)

A od našich dostávám zelenou ke koupi minolty. Takže po připojení prozkoumám obchody, postahuju podmínky, případně se zaregistruji… nebo že bych si to již dnes objednal? Jojoj, to by bylo něco… konečně mít foťák. Foťák s velkým eF. I s brigádou z léta (6500), na kterou jsem vůbec nesáhl, se mi podařilo našetřit 14 000 ká čé. Sám se tomu divím… svrbí mě ruce. Už abych se připojil, už abych fotil.

Volal mi radek, že se mu načítá opět stará verze webu. Nejdříve mě napadlo, že původní webmaster, který byl pro nespolehlivost a laxnost „odstraněn“, přehrál redir soubor na oficiální doméně, ale byl to planý poplach a patrně nějaký výmysl radkova exploreru a žlutého telecomu. Historie a temporary internet files, oblíbená to epizodka. Před týdnem jsem spáchal scandisk a defrag obou disků, pěkně přes noc, čemuž předcházelo zbavení se všech internetových dat… temporary šly daleko přes sto mega :) Desítky tisíc souborů stažených z netu, obrázky, stránky, céeseska… brzda výkonu počítače na entou :)

Čeká mě deskriptiva, dvě stě slovíček do angliny, kouknout na limity v matice. Zítra je na škole „oslava 17.listopadu“, kdy si třídy připraví scénku, zábavné vystoupení, cokoli a předvedou jej před publikem celé školy. Oktáva jako obvykle nebude mít nic. Za osm let, co tam jsme, a 15 podobných akcí (listopad plus vánoční besídka), co již proběhlo, jsme snad měli tak tři nebo čtyři chabé programy, aby se neřeklo :) Ovšem tuto vánoční besídku budeme moderovat my. Myslím, že to bude průser. MOTOneithan jde konečně online ve 22:15

před 14 roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.