Není nad tvrdou práci v lese

Čtyři hodiny tvrdě pracovat, ohánět se sekerou, tahat větve, odhazovat metry… a pak se vrátit unaveně domů, kde už holky dávno připravily oběd, posadit se ke stolu, výjimečně si otevřít lahváče… a celý zbytek dne hekat, posedávat a povalovat se. Nádherná sobota :)

Vítr vyvrátil starý smrk z kořenů. Na tom nejhůře přístupném místě z celého našeho lesa. Dvě hodiny trvalo, než jsme jej pomalu oholili, odřezali ostatní stromy, povětšinou habry, které zavalil a na kterých ležel, nametrovali ho, a když bylo vše zdánlivě hotovo, skácel táta ještě pět dalších stromů. Přece jen, když už tam jsme, tak proč to odkládat. Nakonec je ještě zima, stromy spí, mají v kmenech minimum vody (aby při mrazech nepopraskaly?) … ideální doba na kácení. Až začne jaro a stromy začnou natahovat vodu ze země, stojí to už za starou belu – to pak z čerstvých pařezů tečou čůrky vody a nařezaná polena vysychají mnohem déle. Pak padl ještě starý zkroucený omechlý habr, co už dobrých sto let strážil onen kamenitý pahrbek … když padá smrk, tak je to takový obyčejný šum padajícího stromu. Ale habr, to je dřevo tvrdé (a těžké) jako kámen. Opřel se o starý smrk, oholil všechny jeho větvě a pak s ohlušujícím praskáním a pukáním narazil na zem, až se šišky na okolních stromech zatřásly. Já si pak na závěr skácel jeden suchý 10m smrk sekerou… čistě ze srandy, neboť pak nebyl žádný problém vytrhnout kořen rukama.

A domů. Bolest v celém těle, nohy a ruce dodřené, samé drobné oděrky, otlačené nohy z pevných bot, na ruce puchejř od sekery… ale konečně jsem se zase jednou cejtil jako chlap a ne jak dobrej softvér, a co hadvééér, muhehe.

před desíti roky | Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | lucka | před desíti roky

závidim :-D

reagovat

2 | juneau | před desíti roky

Jen počkej, až se to budou metry odvážet, bude každá ruka platná ;)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.